S radostí musíme říct, že nás aktuálně zaměstnává dokončení úprav…
Kalendárium červnových událostí
23. 6. 1905
PRVNÍ VLAK NA TRATI TIŠNOV – ŽĎÁR NAD SÁZAVOU
Dne 13. ledna 1895 dalo ministerstvo obchodu povolení k předběžným technickým pracím pro stavbu železniční dráhy z Tišnova přes Bystřici a Nové Město do Žďáru. Měla být vybudována podle projektu autora trati ze Žďáru do Německého (Havlíčkova) Brodu barona Oskara Lazaniniho z Grazu, ale jeho práce měla řadu závad. Proto byl v roce 1899 předložen nový návrh, který pro úsek Tišnov–Rožná zpracoval Ing. Max Pícha a pro úsek Rožná–Žďár inženýři Kodl a Hammer z Prahy. Schválen byl v roce 1901. Zájemci o vybudování železnice se sdružili v akciové společnosti, která se ve finální podobě nazývala Lokalbahn Deutschbrod–Tischnowitz (se správou ve Vídni); 7. června 1902 jí byla ke stavbě trati udělena koncese. Rozpočet činil 7,65 mil. K, z čehož 1,24 mil. K uvolnil Moravský zemský sněm ze zemských zdrojů, zbylé prostředky byly zajištěny garantovanou státní půjčkou s úrokem 4 %. Stavba byla zahájena 30. června 1903 a prováděla ji firma doubravnického rodáka Osvalda Životského.
Již po necelých dvou letech byla trať v pátek 23. června 1905 předána do užívání a projel po ní první, byť pouze „komisionelní“ vlak. Dobové Lidové noviny popsaly událost takto: „Byl to vzrušující moment, když z prvního patra nádražního hotelu v Tišnově pan vrchní komisař Resch v zahradě shromážděným účastníkům komisionelního vlaku zvěstoval, že komise uděluje povolení k započetí jízdy. Voláním ,Sláva!‘ a ,Výborně!‘ přijali přítomní tuto zvěst, neboť tím korunována je mnoholetá a obtížná práce a jest nyní naděje, že naše horské kraje se světu otevrou a nová dráha blahodárně k jich povznesení přispívati bude. … Slavnostní otevření ukončeno bylo nádhernou hostinou v nádražním hotelu v Tišnově, která jistě veškerým účastníkům milou vzpomínkou zůstane. – Jaký to ohromný rozdíl! Dřív po celodenním úmorném lopocení stěží jednotlivec z Tišnova do Žďáru se dostal, nyní vlak kraj ten třikrát za den projede…“
Provoz na jednokolejné trati zajišťovaly na účet vlastníka nejprve rakouské státní dráhy kkStB (kaiserlich-königliche
Staatsbahnen), na podzim 1918 jej převzaly Československé státní dráhy. Na rozdíl od původní Tišnovky, tedy železniční trati Tišnov–Brno, se na 116 let staré vlakové trase do Žďáru jezdí dodnes.
17. 6. 1996
PRVNÍ TIŠNOVSKY KONCERT FESTIVALU CONCENTUS MORAVIAE
V roce 1996 se poprvé uskutečnil dnes již proslulý mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae, jehož úvodní ročník pojal tehdejší dramaturg Jiří Beneš jako „Rozhovor staletí“. Autor a zakladatel celého projektu David Dittrich, působící od počátku až do současnosti i jako ředitel festivalu, k jeho organizaci nejprve založil stejnojmenné občanské sdružení, počínaje 6. ročníkem pak pořádání převzala nově ustavená obecně prospěšná společnost Mezinárodní centrum slovanské hudby Brno.
Při myšlence vytvořit hudební akci, která by se nekonala pouze na jednom místě, se její tvůrce inspiroval festivalem staré hudby v Savojských Alpách, který organizovala francouzská cembalistka Brigitte Haudebourg v horských vesničkách. S podobným záměrem objel David Dittrich před úvodním ročníkem významná města jihomoravského regionu, jejichž starostům vysvětlil princip akce, a jeho mise skončila úspěšně. Concentus Moraviae je dodnes pořádán s podtitulem „Mezinárodní hudební festival 13 měst“, přestože pořádajících míst od té doby přibylo. Tišnovu slouží ke cti, že se stal festivalovým městem od samého počátku, podobně jako například Ivančice, Mikulov, Moravský Krumlov, Třebíč, Valtice, Velké Meziříčí a některá další.
První tišnovský koncert se konal v pondělí 17. června 1996 v sokolovně a představili se na něm Čeští komorní sólisté s uměleckým vedoucím Ivanem Matyášem, sólistou byl kanadský houslista Kai Gleusteen. Rodák z Calgary studoval na Banff School Of Fine Arts, University Of Michigan nebo Rice University v Houstonu, později trvale pobýval v Evropě, zejména v Paříži a Praze. Tišnovské vystoupení neslo název „Kouzlo smyčců“ a na jeho programu bylo Haydnovo Divertimento Es dur, Houslový koncert E dur Johanna Sebastiana Bacha, Sinfonia a quattro c moll Františka Xavera Richtera a na závěr Smyčcová serenáda Es dur Josefa Suka.
Vzpomínaný koncert v sokolovně ale nebyl v onom úvodním roce 1996 jediným tišnovským příspěvkem k programu festivalu. Zhruba o 14 dnů později, 2. července, se v bazilice kláštera Porta coeli představila pozdější světová pěvecká
hvězda, 23letá mezzosopranistka Magdalena Kožená za doprovodu souboru Musica Florea, vedeného Markem Štrynclem.
Václav Seyfert
Další článek: Napsali jsme před 50 lety – červen 1971
Předchozí článek: Výročí jedné z nejstarších institucí