Napsali jsme před 50 lety – červen 1971

Napsali jsme před 50 lety – červen 1971

Červnové Naše Tišnovsko z roku 1971 vyšlo v rozsahu 12 stránek. Na titulní straně byla zachycena francouzská účastnice návštěvy pražského diplomatického sboru v Porta coeli před barokní dřevěnou plastikou svatého Floriána z  18. století, umístěnou v Podhoráckém muzeu. V dalších materiálech se vedle aktualit psalo o historii, přírodě i sportu.

Píší o nás
Karel Fic se s potěšením podělil s čtenáři o obsah recenze nově vzniklého zpravodaje Naše Tišnovsko, která se objevila v 1. čísle XXII. ročníku Vlastivědného věstníku moravského. Autor J. M. Weimann v ní mimo jiné uvedl, že „vedle pravidelných medailónků a Malých kapitol z historie Tišnovska najdeme ve zpravodaji např. i odborné články botanické, pro každý měsíc zajímavě vybranou vycházku do tišnovského okolí; redakci v tomto případě je nutno pochválit, že k ,Tišnovsku’ čítá i ony části krásného okolí města, jež v současném administrativním rozdělení patří jednak okresu Žďár n. Sáz. (Posvratčí proti proudu řeky či údolí říčky Loučky), nebo okolí Lomnice u Tišnova, jež dnes okresem patří do Blanska…“ V závěru bylo kvitováno, že o zpravodaj projevily v poslední době zájem i některé vědecké instituce.

Požární řád pro město Tišnov
Záslužný počin abatyše tišnovského kláštera Benigny z Deblína, která se v roce 1725 zasadila o vydání protipožárního řádu, popsal v rozsáhlém materiálu historik Jan Hájek. Věnoval se i konkrétním požárům, které nejvíce poškodily město, a to jak před vydáním zmiňovaného řádu, tak i později. „27. února 1668 vypukl veliký požár, při němž na 70 domů v prach a popel padlo, kostel s věží a hodinami, fara s archivem a veškerým zařízením, škola, rathaus, Panský dům a dvůr Humpolecký. Roku 1704, dne 12. října, z neopatrnosti souseda Marečka poblíž rathausu vypukl oheň a shořelo 43 domů a rathaus s archivem. Také roku 1707 dne 8. června opět shořelo město Tišnov. Oheň vyšel z verštatu mydláře Martina Rytíře, z jehož neopatrnosti 41 domů popelem lehlo, rathaus, šerhovina (drábovna), škola, fara a kostel. … Roku 1822, dne 8. června kolem 10. hodiny dopolední, vypukl pod farou z neopatrnosti Andrease Vašince strašný požár, který šířený prudkou vichřicí se tak rozšířil, že kloboučník Vašinec, fara s veškerým nábytkem, hospodářskými staveními, vozy a kočáry, kostel a kostnice úplně vyhořely. Umíráček s věže spadl a tak zvaný ,wandrungsglocke’ úplně se roztavil. Všechny domy, které vedle kostela stály, změnily se v popel.“

Stavební družstvo občanů v Tišnově
Václav Borek v úvodu svého příspěvku konstatoval, že družstvo bylo založeno před dvanácti lety a zpočátku se potýkalo jak s nepříznivými podmínkami, tak i s nedostatkem pochopení. „Družstvo se však během času dokázalo s těžkostmi vyrovnat a postupně se rozrůstalo. Dnes je tu 18 obytných družstevních domů, ve kterých bydlí 256 členů, SBD v Tišnově má celkem 579 členů.“ Nedávno bylo členům odevzdáno 120 nových bytovek na sídlišti pod Humpolkou a „letos bude postaveno pod Klucaninou 96 bytů, z toho polovina je již obydlena, v červenci začne tamtéž výstavba dalších 36 bytových jednotek. V roce 1972 se má zahájit výstavba bytů v prostoru pod Květnicí.“

Oddíl stolního tenisu
představil na sportovní stránce nejen svoji současnost, ale také nedávnou historii. Článek Pavla Součka připomněl,
že činnost byla obnovena po několikaleté přestávce v listopadu 1965 a „začátky nebyly lehké. Vždyť ani TJ Baník Tišnov neměla zájem o oddíl, především z důvodů finančních. Aby mohla být vůbec zahájena činnost stolních tenistů, rozhodl se oddíl odstěhovat do SZK ROH a pod tímto jménem se přihlásil do okresní soutěže. Radost nadšenců netrvala dlouho. Po několika týdnech, na zásah některých členů výboru SZK ROH, byl oddíl vyhoštěn. Bylo obnoveno jednání s Baníkem a dohodnuto, že oddíl se přestěhuje nazpět do sokolovny s podmínkou, že finanční nároky budou minimální…“

O dalším ve stručnosti
V rubrice Náš medailónek psal dr. Štejgerle o bojovnici za dělnická práva Gustě Zdražilové-Blažkové. Třetí částí pokračoval seriál Marie Mrázkové o Květnici, tentokrát byl pojat převážně mineralogicky. V sále kina znovu koncertovala brněnská skupina Synkopy 61. Filmová představení pro dospělé nabídla tři české filmy (Valerie a týden divů, Svatá hříšnice a Hogo fogo Homolka), po dvou dílech dodala do místního kina Francie (Žít a užít, Velké prádlo) a Sovětský svaz (Bílé slunce pouště, U jezera). Provozovna Okresního průmyslového podniku Tišnov nabízela instalaci antén nejen pro příjem I. a II. programu Československé televize, ale stále ještě i ke sledování pořadů „Vídně“!

Václav Seyfert 

Další článek:
Předchozí článek: