I učitelé využívají projekt Erasmus

Naše škola byla úspěšná v získání grantu v projektu Erasmus+ KA1 zaměřeného na vzdělávání učitelů. Projekt má název Opening Doors a jeho cílem je nabídnout vyšší kvalitu vzdělávání pomocí nových výukových přístupů a metod a větší provázanost předmětů, a to především cizích jazyků a přírodovědných předmětů pro využití prvků CLIL ve výuce. V rámci projektu jsme již uskutečnili tři zahraniční výjezdy našich učitelů zapojených do projektu, kteří se zúčastnili vzdělávacích metodických kurzů, a to dva výjezdy do Velké Británie a jeden výjezd do Španělska.

Jarmila Hošková, Oxford, říjen 2019
Dnešní doba se velice prudce rozvíjí – čas plyne jako bystřina, technologie jsou každého půl roku zase o velký kus dál – i lidé se tomu musí přizpůsobit a posouvat se stále dál a dál a hledat nové cesty, nové možnosti…
Když jsem uslyšela, že by bylo možné rozšířit si svoje jazykové možnosti výjezdem do anglicky mluvící země v rámci projektu Erasmus+, neváhala jsem ani trošku – byla to obrovská šance, která by mi ukázala nové možnosti výuky ve škole, možnost více a hlavně lépe využívat obrovské množství materiálů, které se dají najít v anglickém jazyce, a také možnost část výuky vést v cizím jazyce.
Ze všech nabídek mě nejvíce zaujala možnost týdenního pobytu v krásném univerzitním městečku Oxford. Cesta až na místo určení byla velmi příjemná, nikde žádný zádrhel a po krátkém letu jsem se ocitla na londýnském letišti Gatwick a po hodinovém přesunu autobusem jsem konečně zahlédla cílové místo – malou vesničku Wheatley, kde sídlí škola s názvem CES.
První moje kroky vedly k budově školy, kde jsem měla strávit pět následujících školních dní – patrový dům v typicky anglickém stylu se nacházel v úzké uličce poblíž centra obce a moje hostitelská rodina bydlela asi pět minut pěšky odtud. Vyučování začínalo každý den v 9.00 a první dva bloky končily ve 13.00. Mezi nimi byla krátká přestávka na odpočinek a po hodinové obědové pauze jsme pokračovali ve dvou odpoledních blocích od 14.00 do 16.30. První den jsme ovšem všichni dopoledne absolvovali rozřazovací testy a odpoledne byl výlet do Oxfordu. Součástí osnov nebyla jen prezenční výuka, ale bylo možné a velmi doporučované večerní setkávání, které bylo naplněné rozmanitými činnostmi. Jeden večer jsme vařili a ochutnávali jídla, která vařili dobrovolníci z řad studentů z různých zemí, další večer jsme vytvářeli výzdobu k Halloweenu nebo jsme si udělali výlet třeba do parku či jsme společně prozkoumávali zajímavosti ve vesničce.
Naši učitelé byli úžasní – pouštěli nám videa, vybírali pro nás zajímavé knihy či nám vysvětlovali anglické zvláštnosti či „jen“ opravovali občas špatnou výslovnost… Ale nejvíce jsme se naučili vzájemným povídáním (samozřejmě v povinném anglickém jazyce). Ve skupině nás většinou bylo kolem šesti až sedmi, což umožňovalo hodně individuální výuku.
Týden velice rychle utekl a poslední den dostali absolventi závěrečné osvědčení. Slavnostní předávání proběhlo v úzkém kruhu naší školičky, ve společenské hale. A už byl čas na loučení… Bylo to skvělé, bylo to fajn, ale bylo to krátké… Tak Anglie, zase někdy příště na shledanou…

Helena Zelinková, Bath, listopad 2019
V listopadu 2019 jsem se díky programu Erasmus+ zúčastnila týdenního vzdělávacího kurzu Focused Job Shadowing v malebném anglickém městě Bath.
První den jsme byli formou přednášek seznámeni s anglickým systémem školství, s hodnocením ve školách, s informacemi, jak funguje podpora žáků se SVPU, součástí prvního dne byla i prohlídka města s průvodcem, zakončená anglickým čajem ve stylové restauraci. Další dny jsme měli možnost strávit ve škole, jednalo se o školu pro děti a studenty s autismem (Fosse Way School) a dále o školu Oldfield Park Junior School, což je škola tzv. mainstreamová. Na obou nám bylo umožněno nahlédnout do různých hodin, byli jsme vždy provedeni po celém areálu, někdo z personálu se nám plně věnoval, odpovídal na dotazy, poskytl nám materiály, školní dokumenty k nahlédnutí atd. Po návštěvě vždy následoval rozbor a hodnocení toho, co jsme viděli. Vysoce hodnotím také možnost sdílet své zkušenosti s ostatními účastníky kurzu, kterými byli učitelé z Polska, Belgie, Španělska a Itálie, bylo zajímavé diskutovat s nimi o věcech, které se nás dotýkají, nejenom v oblasti vzdělávání a výchovy. Kromě těchto organizovaných aktivit
jsme měli také dostatek času na prohlídku mnohých zajímavých míst, kterými Bath jakožto město zařazené na seznam UNESCO přímo oplývá. Měla jsem možnost projít si většinu místních památek (Royal Crescent, Assembly Houses, King’s Circus, Roman Bath, Bath Abbey, Jane Austen Centre, Pulteney Bridge). Poslední večer jsem využila i k návštěvě místního Theatre Royal, kde jsem zhlédla představení My Cousin Rachel.
Kurz byl pro mě velikou zkušeností a přínosem pro mou další práci.

Jana Vykoukalová, Sevilla, leden 2020
Také já jsem se v rámci projektu zúčastnila zahraničního výjezdu spojeného s metodickým kurzem. Termín vyšel na poslední lednový týden, což byl jeden z benefitů programu, neb můj cíl se nacházel ve španělské Seville, tedy oblasti s mnohem teplejším klimatem, což člověku prokřehlému z našich zeměpisných šířek přišlo v tuto roční dobu velmi vhod. Kromě tohoto měl však tento projekt pro mě mnoho dalších, mnohem důležitějších přínosů.
Zaměřím-li se nejprve na samotnou náplň kurzu, musím vyzdvihnout jeho netypičnost. Název programu byl Techniques of Drama and Self-Expression in Education, to znamená, že byl zaměřen na dramatické a psychologické techniky ve vyučování. V jeho průběhu jsme se s několika kolegyněmi z celé Evropy učily využívat různé metody pro vyjádření pocitů, sdílely jsme svoje typické národní příběhy převyprávěné různými formami, procvičovaly jsme hudební, výtvarné i pohybové dovednosti. Většina z nápadů tam získaných je využitelná jak ve výuce cizích jazyků, tak jazyka a literatury národní, dovedu si však představit i využití například ve výuce dějepisu. Jedinou nevýhodou v současné situaci je, že tyto aktivity jsou většinou kontaktní anebo je lepší je využívat při přímém společném pobytu na místě, což v současné době on-line výuky není proveditelné. Těším se tedy, že některé techniky uplatním při výuce v příštím roce.
Dalším a stejně významným benefitem programu byla možnost sdílet myšlenky, zkušenosti a vůbec náhled na svět s účastnicemi ze všech koutů Evropy. Přijely kolegyně z Chorvatska, Řecka, Skotska, Estonska a na místě nás kurzem provázely lektorky španělské. Zde projekt opravdu dostál svému názvu Opening Doors, neb jsem skutečně měla pocit propojených dveří skrz naskrz celou Evropou. Došlo mi, že jsme opravdu všichni na jedné lodi a že naše problémy jsou problémy celé Evropy. Všechny jsme vnímaly mnohdy nejasnou situaci ve způsobu a směru moderního vzdělávání, sdílely jsme obavy z klimatických změn, uprchlické krize, a jelikož jsme v kontaktu i nadále, v poslední době jsme si sdělovaly zkušenosti z dopadů  koronavirové epidemie ve svých zemích.
Doufám, že se tato posledně zmíněná věc, tedy, že se mi se spoluúčastnicemi podařilo udržet kontakt, stane dalším velkým přínosem programu, jelikož bych s nimi ráda spolupracovala nadále i profesně. Chystám se uspořádat ve spolupráci s kolegyněmi z Estonska a Řecka projekt spolupráce žáků. Snad se tedy v září všichni vrátíme do svých škol a začneme na tom pracovat. Moji studenti se už těší.

Zdeňka Zvoníčková