Tři tipy na pěší toulku Zima je paradoxně nejvhodnějším obdobím…
Společnost Anny Pammrové
Na konci loňského roku se na výročním setkání sešly členky a členové Společnosti Anny Pammrové (SAP). Spolek je zaměřen na vlastivědnou, literárněvědnou a obecně kulturní činnost. Pracuje od roku 1995 a aktuálně má 35 členů,převážně ze starší generace.
V útulném prostoru sálku MěKS se dobře vzpomínalo na proběhlá přátelská setkávání: na březnovou projekci filmu Libora Smejkala z Velkého Meziříčí nebo na květnovou schůzku, kdy nám překladatelka Eva Straková četla z první části překladu francouzsky psaných dopisů Anny Pammrové Otokaru Březinovi, které byly objeveny v r. 2010 a jejichž překlad do češtiny SAP inicioval a financuje. Velmi příjemné také bylo červnové odpoledne na zápraží domku Bělíkových v Doubravníku, kde jsme družně poseděli s naším nejstarším členem, čerstvě stoletým a stále obdivuhodně vitálním
malířem Stanislavem Bělíkem. Velkým zážitkem podzimního období pak byla komentovaná prohlídka výstavy „Skácelové – ke kořenům“ v Památníku písemnictví v Rajhradě, která představila nejen básníka Jana Skácela a tvorbu jeho bratra, výtvarníka Petra, ale objevně prezentovala také jejich málo známého otce Emila Skácela, jehož výtvarný a literární talent synové zdědili. V této linii budeme pokračovat i na jaře, kdy se vypravíme na návštěvu
Žandovského mlýna ve Skaličce, který je se Skácelovými také spojen.
Díky finančnímu příspěvku a spolupráci s obecním úřadem městyse Ždárec byla provedena kompletní oprava hrobu Anny Pammrové na žďáreckém hřbitově, na začátku listopadu proběhlo u hrobu i poetické dušičkové setkání s básněmi Anny Pammrové. Její dílo žije dál a mnohé její myšlenky souzní s aktuální situací ohrožení lidské civilizace a planety nevratnými změnami klimatu.
Helena Pernicová
Další článek: Dobrovolní hasiči v Tišnově
Předchozí článek: Ratibořický mapový okruh