Netopýři pod Květnicí

Výzkum netopýrů a jejich ochrana mají v naší zemi dlouhou tradici. O Květnici se v této souvislosti odborníci a ochranáři zajímali od poloviny minulého století. Podzemní prostory této hory jsou zimovištěm velmi zajímavého a dynamického společenstva netopýrů. Fungují i jako podzimní
shromaždiště, orientační bod a jakési „společenské centrum“. Samotný kopec pak poskytuje úživné prostředí, kde mnohé druhy mohou žít a lovit hmyz i v létě. Od 80. let minulého století zde také probíhá pravidelný monitoring (sledování) zimujících netopýrů, který přináší stále nové i nečekané
poznatky. Pro přírodovědce, který se netopýry a zvířaty vůbec zabývá, je to místo milované a ceněné, zkrátka „stojí za to“.
Hlavními zimovišti netopýrů pod Květnicí jsou tři krasové prostory (Stará a Nová Králova jeskyně, jeskyně Pod křížem a Květnická propast) a dva větší
komplexy štol (tzv. Čtyřpatrová štola a štola „Královna“). Za minulé zimy obývalo dutiny pod Květnicí celkem 717 netopýrů 9 druhů (sčítání 9. 2. 2019), což je počet jedinců, který drží posledních asi 5 let. Dlouhodobě netopýrů pod Květnicí přibývá, početní nárůst není ale tak vysoký jako třeba v některých jeskyních Moravského krasu. Počet druhů kolísá mezi 8 a 12, někteří netopýři se neobjevují každý rok. Bezkonkurenčně nejpočetnějším
netopýrem Květnice je vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros). Asi stokusová skupina na plotně ve stropu Květnické propasti byla jedním z největších shromáždění tohoto druhu u nás v době, kdy byl jinak v ČR velmi vzácný a k vidění jen občas. Je zajímavé, že i když se na Květnici počty vrápenců malých zvedly na pětinásobek (celá Květnice letos 582 vrápenců), z Květnické propasti vrápenci vymizeli a posledních 5 let tam již nezimují. Našli si jiná zimoviště v nedalekých štolách. Je třeba dodat, že nikdy nezimovali ani v komplexu obou Králových jeskyní. Ty spolu navzájem a s  povrchem sice komunikují, průchody jsou ale tak úzké, že netopýr, který se chce dostat dovnitř, musí „pěšky“. A to vrápenci moc neumí. Proto je nejpočetnějším druhem ve Staré i Nové Králově jeskyni netopýr brvitý (Myotis emarginatus). V únoru jsme jich napočítali 101, většina v Tišnovském dómu Nové Královy jeskyně. Je to netopýr, který loví hmyz spíš sbíráním z listů, kmenů a skal nebo zdí, než aby jej lovil za letu. Rád loví spící mouchy. Netopýr velký (Myotis myotis) je náš největší netopýr, loví nejraději brouky ze země nebo mechu. Jeho počty pod Květnicí v posledních letech spíš klesají. Před asi deseti lety se na něm podepsalo velké rozšíření plísně Pseudogymnoascus destructans (populárně známé jako „syndrom bílého nosu“), asi i změny mikroklimatu v podzemí a hladová kuna. Letošní počet je 24 jedinců v celé Květnici. Zajímavostí květnických zimovišť je výskyt vzácných, málokdy vídaných druhů. Netopýr černý (Barbastella barbastellus) dává přednost chladným zimovištím, netopýr dlouhouchý (Plecotus austriacus) u nás téměř vymizel, dva jedinci, kteří přežili návštěvy hladové kuny, se opět pravidelně vracejí do svého oblíbeného úseku Čtyřpatrové štoly. Netopýr večerní (Eptesicus serotinus) je naopak vcelku hojný druh, do podzemí ale zalétá zimovat jen velmi výjimečně. Ne každou zimu se objeví netopýr velkouchý (Myotis bechsteinii). Jeden rok jich pod Květnicí potkáte pět, další rok se neobjeví žádný. Jeho zimovací chování není ještě podrobně prozkoumáno. Z dalších druhů byli zaznamenáni netopýr vodní, řasnatý, vousatý, Brandtův a ušatý. Všechny podzemní prostory jsou dnes z důvodu ochrany přírody a také bezpečnosti lidí pečlivě uzavřeny. Klid a nevyrušování jistě pomohly zvýšení počtu netopýrů, také však vedly k častějším návštěvám kuny skalní (Martes foina), která bohužel netopýry ve štolách dost zdecimovala. Také příliš teplé, studené nebo nestálé zimy netopýrům škodí.
Jednotlivá zimoviště pod povrchem Květnice nejsou samostatnými světy. Netopýři se mezi nimi stěhují, různá období zimy tráví v různých částech květnického podzemí, naletují sem už na konci léta, podzemí je zde pro ně prostorem k setkávání, páření apod. Je žádoucí zde nechránit jen podzemí, jednotlivé štoly a jeskyně, ale především celý ekosystém, celou krajinu Květnice a okolí. To, že jsou všichni naši netopýři chránění zákonem, jim příliš nepomůže, když nebudou mít kde nejen zimovat, ale ani lovit a vyvádět mláďata. Stejně jako jeskyně a štoly jsou pro ně důležité staré stromy, porosty
u řeky a vcelku vyvážená, zdravá krajina tišnovského okolí. A tu je namístě přát nejen jim, ale i nám lidem.

Odkazy a kontakty: www.ceson.org

Autor článku i fotografií: Mgr. Vlastislav Káňa, Kurátor – přírodovědec, Muzeum Blanenska, p. o., ČESON, ČSS