Proč se solí silnice

K zimě patří sníh. I když poslední léta si ho spíš připomínáme na obrázcích a starých fotografiích. O to víc nás potěší, když přece jenom napadne.  Pokud ovšem napadne tam, kde ho chceme mít. Sníh na silnicích a chodnících mnohé tolik netěší. Někteří dokonce nadávají, proč nejsou chodníky posypané a posolené, jen co se první vločky snesou na dlažbu.
Proč se vlastně na silnice a chodníky sype sůl? Nějak ten led a sníh dokáže rozpustit, ale jak to dělá? Může za to vlastnost sněhu, které se říká teplota tání. Každá látka má svou a je to teplota, při které ta látka taje. Ano, takhle složitá někdy fyzika je. Ale v té skoro hloupě znějící větě je schovaný důvod, proč chodníky solíme.
Led a sníh mají teplotu tání nula stupňů Celsia přesně. Takže aby mohly tát, musí mít nula stupňů Celsia a věci kolem musí být teplejší. V zimě je často pod nulou a sníh se tak na chodnících nemá od čeho ohřívat. Kdybychom mu chtěli v tání pomoct, museli bychom celé město o pár stupňů ohřát a dostat se nad nulu.
Anebo můžeme změnit ten sníh. Slaná voda je jiná látka než obyčejná voda. Má jinou hustotu, jinak chutná, že jo. A taky má jinou teplotu tání. Slaná voda zamrzá a taje při teplotách nižších než nula stupňů Celsia. Jak hluboko pod nulou taje, záleží na tom, kolik soli v ní je. A to si můžete zkusit doma, když vezmete hrneček a dáte do něj ledovou tříšť. Tu vyrobíte, když dáte dohromady kostky ledu a kladivo. Když tu tříšť pořádně posolíte,
za malou chvilku na hrnečku naroste jinovatka. Můžete dovnitř dát i teploměr a podívat se, jak se moc led ochladil. Váš led teď taje při teplotě, která je mnohem níž než nula stupňů Celsia. Pokud je hrnek zespodu mokrý, může i přimrznout ke stolu.
Pokud máte soli dost, můžete dostat vodu, která zamrzá i taje až při –21 stupních Celsia (je to při asi 23procentní koncentraci soli). Ale tolik soli se na silnice sypat nemůže. Podle předpisů se u nás může solit tak moc, že to stačí jen do –7 stupňů Celsia. Tak až se vám bude příště zdát, že se u  technických flákají, koukněte nejdřív na teploměr.
S táním a mrznutím vody souvisí ještě jedna zvláštní věc. Všichni tak nějak žijeme v dojmu, že voda zamrzá při nula stupních Celsia a pod nulou voda neteče. Ale není to pravda. Je to vzácný jev, ale když není ve vodě nic, co by to zamrznutí tak nějak nastartovalo, může se dostat i malý kousek pod nulu. Říká se tomu podchlazená voda. Nejlíp to jde s destilovanou vodou, ale už se mi to stalo i s minerálkou. Když není moc krutá zima, řekněme tak do –4 stupňů Celsia, můžete zkusit dát přes noc ven lahev s vodou. Pokud budete mít štěstí, voda do rána nezmrzne, ale když ji otevřete, zatřesete s ní nebo tou lahví praštíte o stůl, voda v ní najednou zamrzne. Vyroste v ní taková houba ledové tříště. Dá se i spočítat, kolik vody takhle zamrzne, ale to
je na jindy. Tak hodně štěstí.

Vojtěch Hanák