Jak se co nejrychleji ponořit do historie města bez nutnosti…
Severní kopce
Rejholec, Lysá a Jahodná – toulka za humny města
Když se na své cestě z města vyhoupneme nad kukýrenské Hony, do sedla mezi Květnicí a Čimperkem, otevře se oku na severním obzoru panoráma mohutných zalesněných kopců. Vystupují z kotliny údolí Besénku a pozorný čtenář našich novin si vzpomene, že jsme se už o ní zmiňovali. Geologové v ní vidí paleoúdolí, kudy dříve hnala své vody řeka Svratka od Štěpánovic na Čebín. Krajina dnes nazývaná Šerkovickou kotlinou je hlubokým zářezem druhohorní propadliny Boskovické brázdy do Českomoravské vrchoviny a to pásmo zalesněných kopců, které kotlinu věnčí ze severu, jsou její nejjižnější svahy.
Kde rostou stromy v kruhu
Zalesněný masív Rejholce (449 m) je JZ koncem dlouhého hřebene, který se táhne obloukem jako východní val Hornosvratecké vrchoviny až někde od Olešnice přes Kozárov, Rašov a Velkou horu. Na Tišnovsku klesá jako klín mezi údolími Lomničky a Besénku. Název Rejholec (nebo Rejholc) je prý česká zkomolenina německého názvu pro místo „kde rostou stromy v kruhu“. Alespoň tak to vysvětluje tabule naučné stezky Po starých názvech Jamného, která protíná SV rejholecké úbočí. Lákavá myšlenka, vloudí se hned spekulace o prastaré svatyni na vrcholku tohoto osamělého výrazného vrchu nad dávno obydlenou kotlinou… Vždyť kde jinde by vzniklo něco kruhového (kameny, stromy), kdyby se do toho nevložili lidé se smyslem pro přírodní mystiku nebo rituál. Jestli sloužil vrchol Rejholce v prehistorii zvláštnímu účelu, mi známo není, i když je třeba připustit, že velké množství poznatků o příbězích dávné minulosti teprve objevujeme. Přesto si tu jedné zajímavosti, a to původu přírodního, povšimnout můžeme. Vrcholek je posetý balvany, které až nápadně připomínají ty, co nacházíme na Květnici – ovšem jde o kvarcity, v jejichž dutinách se třpytí krystalky, ne nepodobné těm z Velké skály. Vrcholek Rejholce se nachází ve stejné nadmořské výšce jako Velká skála (446 m), takže horopisně je Rejholec menší bratranec Květnice. Jenom tu vápencovou vrstvu už odtud zřejmě odnesl proud geologických věků…
Místní zásahy do kůrovcových dřevin na severním úbočí kopce obohatily Rejholec ještě o bonus výhledového místa. Z průseků se otevírá pohled nejen na blízké Šerkovice, ale severnímu obzoru dominuje bílé dvojvěží kostela v Lomnici, který v unikátní poloze vysoko v krajině shlíží do údolí Besénku. Dnes zapomenutý pohled byl znám našim předkům v dobách většího odlesnění krajiny.
Z Rejholce na Lysou
I když se Rejholec tyčí nad Lomničkou, nejsnazší je vydat se do jeho lesů z Jamného. Jak už jsem zmínil, stoupá tudy naučná stezka, která nás seznámí
ještě s dalšími místními názvy jako Padělek, Skříňky nebo Kopanina. Stejným směrem jde i žlutá tur. trasa do Šerkovic, která nás vyvede až na sedlo u vršku Kopanina, kde ji opustíme vlevo na lesní cestu. Nejlepší je obejít Rejholec po lesní vrstevnicové cestě, která obkružuje vrchol ze severu a západu, a sestoupit u samoty V Kolíbce, kudy se dostaneme na cestu k Lomničce. Cesty v jižních svazích jsou bohužel zpustlé a neprostupné, takže pro návrat do Jamného je lépe využít polní cestu na úpatí.
Pro pokračování výletu ve směru na Jahodnou projdeme Lomničkou k obnovenému kříži rodiny Bloudkovy z Lomničky, který zde byl vztyčen v roce 2019. Kříž určuje staré rozcestí cest ze Štěpánovic a Šerkovic. Dáme-li se vpravo, další cesta nás dovede k lesnatému masívu Lysé. Navzdory svému názvu evokujícímu zřejmou holost izolovaného kopce je dnes celý vrch porostlý souvislou doubravou. Zajímavý trojúhelníkový tvar hory je opět ozvěnou krajiny soustružené toky řek a potoků v jejich bývalých údolích. Dvě mísovité doliny, kudy dnes vedou spojnice Šerkovic a Lomničky s Řepkou, vytvořil v dávné minulosti Besének, a odřízl tak kopec od sousední Luzichové a Jahodné.
Řepka a Jahodná
Obklopena třemi kopci vysoko nad dnešním údolím Besénku sedí malá osada Řepka. Dříve zřejmě jeden velký statek při staré kupecké stezce vyrostl do podoby vsi s dnešními 59 obyvateli okolo návsi s kaplí Panny Marie Pomocnice. Ze západu kryje ves velký masív Jahodné, u jejíhož úpatí ji vinoucí se cesta spojuje se sousední Brusnou. Strmější západní svahy spadající k Řepce tak lze obejít údolím potoka a nad Brusnou se dostaneme až na sedlo hřebene, jímž je Jahodná spojena se severnějším Veselským chlumem a Hrušínem. Toto malé pohoří tvoří západní hranu Lomnicka nad hlubokým údolím Svratky.
Sama Jahodná je hřeben několika vršků, z nichž na nejvyšším (533 m) se vypíná přenosový vysílač. Jinak jsou její hluboké lesy synonymem odlehlého kouta listnatých lesů plných zvěře i hub. JZ úbočím klesá od Brusné ke Štěpánovicím žlutá tur. trasa, pohodlnější je ale zpevněná cesta, která obíhá celou Jahodnou a klesá na jejím jižním okraji k silnici zpět ve směru na Lomničku.
Tak příjemnou toulku.
Vladimír Vecheta
Další článek: Kunštát
Předchozí článek: Příběh jedné cesty, díl I. – Na trhy do Brna