Kalendárium květnových událostí

28. 5. 1874
PODÁN NÁVRH NA ZALOŽENÍ SPOŘITELNY MĚSTA TIŠNOVA
9. květen 1873 je znám jako „černý pátek“ na vídeňské burze. Přestože důvodů této události bylo více, bezprostřední příčinou se stal propad  návštěvnosti na světové výstavě, kam zavítalo pouze sedm miliónů návštěvníků místo očekávaných dvaceti. Již v den zahájení výstavy zkrachovalo sto společností a nazítří nastal pád celého trhu.

Jedním z důsledků bylo i podání návrhu na založení Spořitelny města Tišnova. Starosta obce Josef Hansel na výborové schůzi obecního zastupitelstva 28. 5. 1874 konstatoval, že „obecní vydání den ze dne větší jest“ a že k zlepšení městského důchodu je třeba zřídit městskou spořitelnu. Návrh měl i nacionální podtext, neboť jediný existující finanční ústav ve městě, Občanská záložna, sloužil českému obyvatelstvu a po zřízení nové spořitelny toužili hlavně občané německé národnosti.

Návrh starosty byl schválen a 16. 7. 1874 předložil JUDr. Gustav Vitásek, zemský advokát, text stanov, který výborem rovněž jednoznačně prošel. Stanovy byly místodržitelským výnosem schváleny dne 1. 6. 1875 a přesně o čtyři měsíce později zahájila spořitelna činnost v přízemí staré radnice. Úřadovalo se v neděli a v pondělí dopoledne, ústav byl spravován Josefem Častotickým. První spořitelní vedení tvořili Ferdinand Kallab, c. k. setník n. o. (předseda); Josef Hansel, starosta (náměstek); Petr Sekora, c. k. okresní soudce; Jan Jorda, c. k. notář; František Zelinka, majitel realit a vzpomínaný JUDr. Gustav Vitásek (členové ředitelství).

Členy výboru dále byli Maxmilián Ševčík, ředitel školy; Matyáš Hlávka, majitel realit a obchodník; MUDr. Jakub Hájek, lékař; Tomáš Bloudek, hostinský a majitel realit; František Müller, továrník; Jan Pavlů, měšťan a tesařský mistr a Antonín Šindelář, c. k. poručík n. o. Úřední řečí byla němčina, což se změnilo v roce 1885, kdy se na popud továrníka Müllera začalo jednat česky. Jediný Němec ve výboru, notář Jorda, se na protest vzdal svého členství. Problémy způsobila 1. světová válka, ale po roce 1921 se situace stabilizovala a s pomocí spořitelny bylo postaveno 153 domů pro 180 rodin. V roce 1924 byly zřízeny pobočky v Kuřimi a v Nedvědici, v roce 1930 byl v Tišnově zakoupen dům č. 124 a vybudovány nové úřadovny a provozovny.

Činnost spořitelny de facto končí rokem 1948, kdy došlo k jejímu sloučení s Hospodářskou záložnou a Všeobecnou záložnou, čímž vznikl jediný ústav lidového peněžnictví s názvem Okresní spořitelna a záložna v Tišnově, který k 1. 1. 1953 přešel do soustavy státních spořitelen.

20. 5. 1999
JAN BERÁNEK PŘEVZAL CENU GUSTAVA BROMA
Slavný brněnský kapelník Gustav Brom zemřel v září roku 1995 a krátce nato přišel šéfredaktor hudebního vysílání Českého rozhlasu Brno Max Wittmann s myšlenkou připomínat každoročně jeho jméno udělováním Ceny Gustava Broma. Podle jejího statutu se jedná o „nejvyšší uznání a ocenění významné osobnosti domácí i evropské scény, bytostně spjaté s jazzem“.

Prvním laureátem se stal v roce 1998 trumpetista Bromova orchestru Jaromír Hnilička a o rok později jako druhý v pořadí získal tuto cenu tehdy tišnovský občan Jan Beránek, dnes žijící v nedalekém Újezdu u Dolních Louček jako Jan Dalecký. V té době byl profesí houslistou brněnské filharmonie, ale jeho láskou byl – a dodnes je – především jazz, který jednak sám hrával (vzpomeňme například skupinu Ornis s excelentní zpěvačkou Mirkou Křivánkovou), ale také zaníceně propagoval. Hlavním předmětem jeho badatelského zájmu se natrvalo stal právě Orchestr Gustava Broma, cenu tedy získal v prvé řadě jako významný „bromolog“ „za dlouhodobou odbornou činnost v oblasti hudební publicistiky, za vynikající výsledky v práci popularizátorské a pedagogické“, ale s přihlédnutím k jeho aktivnímu muzikantství též „za originální přínos do historie české jazzové interpretace“.

Cena Gustava Broma byla předávána při příležitosti Mezinárodního jazzového festivalu v Karlových Varech a tam také tuto trofej Jan Beránek v sále hotelu Pupp převzal. Podíváme-li se na jména osobností, které cenu obdržely v dalších létech, je obdivuhodné, kolik slavných jazzmanů tišnovský laureát v chronologickém pořadí „předběhl“. Posuďte sami: 2000 Karel Růžička, 2001 Vlasta Průchová, 2002 Alexej Fried, 2003 Rudolf Dašek, 2004 Jiří Stivín, 2005 Mojmír Bártek, 2006 Pavel Husička, 2007 Milan Svoboda, 2008 Lubomír Dorůžka, 2009 Svatopluk Košvanec, 2010 Vlado Valovič, 2011 Max Wittmann, 2012 Jaromír Honzák, 2013 Günter Kočí, 2014 Emil Viklický, 2015 Zdeněk Novák, 2016 Jan Konopásek, 2017 Juraj Bartoš, 2018 Miroslav Vitouš, 2019 Matúš Jakabčic, 2020 Rudolf Březina, 2021 Václav Skála a 2022 Tibor Lenský.

Odkrývání historie Bromova orchestru díky činnosti Jana Daleckého dodnes neumdlévá. Vloni připravil společně s Jaromírem Kratochvílem (Indies Happy Trails) ke 100. výročí Bromova narození pět alb sestavených převážně z nahrávek, které dosud spaly v rozhlasových archivech a teď se dostávají po létech znovu mezi posluchače. Téměř 70 jich zařadili na společné čtyřalbum, pátým CD je souhrn nahrávek, které s Bromovým orchestrem pořídil stejně legendární vibrafonista Karel Velebný.

Václav Seyfert