Újezd u Tišnova

Historie obce
Obec Újezd u Tišnova je poprvé připomínána v roce 1350, kdy se píše o Bohuši z Drahan, který se dohodl na majetkovém vyrovnání s Bohušem z Budče. Vesnice vzniká již nejméně o jedno století dříve. Vladykové z Drahan pocházeli z Malé Hané, byli majiteli dvorů v Tišnovské Nové Vsi,  Řikoníně, Lubném a části Skryjí. Újezd s kostelem, hospodářským dvorem, mlýnem na řece Bobrůvce a malým hrádkem se stává centrem jejich hospodářské činnosti. Majitelé vesnice jsou poprvé v roce 1365 nazváni vladyky z Újezda. Po vymření rodu Vojnů z Litavy, kteří vesnici získávají v r. 1464 po sňatcích Gertrudy a Kateřiny z Újezda, obec s dalšími vesnicemi připadá králi Matyáši Korvínovi, který panství v roce 1482 věnuje svému komořímu Mrakšovi z Noskova. Již v roce 1492 se ocitá v majetku Viléma z Pernštejna. Ve vlastnictví rodu je až do roku 1589, kdy jej Jan s Pernštejna prodává. Po dalších prodejích v roce 1593 směnil Hynek Brtnický z Valdštejna nabyté zboží s tišnovským klášterem. V majetku kláštera je až do jeho zrušení v roce 1782.

Majetek po zrušení kláštera přechází do náboženského fondu, který ho pronajímal a rozprodával. Tak byly prodány novým hospodářům pozemky okolo řeky Libochůvky a tím vznikla „kolonie Chytálky“. Po roce 1882 přešla osada do katastrálního území Újezd a má jeho popisná čísla. V roce 1944–1945 údolím přes osadu procházela úzkokolejná dráha na zásobování továrny Diana na výrobu letadel v tunelech  rozestavěné železniční trati. Obyvatelé tohoto malebného údolí žili svůj svérázný život spjatý s přírodou.

V roce 1893 byla v obci otevřena jednotřídní škola. Ta se významně podílela na kultuře a pospolitosti v obci a sloužila až do roku 1965. V současnosti je v budově umístěn obecní úřad a místnosti pro společenské potřeby obce.

Nejstarší budovou v obci je kostel zasvěcený svatému Jiljí. Jak ukazuje románské okno v presbytáři, kostel pochází z počátku 13. století. Byl farním pro Újezd, Řikonín, Tišnovskou Novou Ves, část Skryjí pod hrádkem Rysov, Boudy, Jilmoví. Farnost v Újezdě nebyla po roce 1650 obsazována a kostel se stal veřejnou kaplí. Na věži kostela jsou dva staré zvony – malý z roku 1483 a velký z roku 1568. Tento zvon byl v roce 1942 snesen z věže a odvezen. Šťastnou náhodou se jej podařilo najít a byl na věž vrácen. V roce 1976 byl interiér obohacen keramickou křížovou cestou od Jiřího Vápa rodáka z Újezda. Na cestě od kostela do středu obce jsou dva mramorové kříže postavené nákladem občanů v osmdesátých letech devatenáctého století.

K budově hospodářského statku č.p. 16 – jedné z nejstarších v obci byl přemístěn do nedávna neevidovaný křížový kámen. Nacházel se u bývalé historické cesty vedoucí na vrchol kopce, kde stávala ve 13. až 14. století malá tvrz opevněná kamennou hradbou. Její zbytky jsou na vrcholu kopce Hrádek k vidění.

Obci byl v roce 2005 Poslaneckou sněmovnou udělen znak a prapor. Stříbrná hradba ve znaku představuje nejstarší stavby v obci, šipka je atributem patrona kostela, opatská berla je upomínka na vrchnost nejdéle spravující vesnici – klášter Předklášteří, zlatý rak připomíná pověst o rakaři na řece Libochůvce a znak pánů z Drahan račí klepeta.

Současnost
Katastr obce má výměru 360 ha a do dnešní doby se v podstatě nezměnil. V obci v 53 rodinných domech trvale žije 140 obyvatel. V šedesátých a sedmdesátých létech minulého století bylo v údolích řeky Bobrůvky a Libochůvky postaveno množství chat pro individuální rekreaci. Velmi aktivní v obci jsou maminky dětí – organizují dětský karneval ve víceúčelové budově obce, v jarních měsících za podpory obce pak na hřišti sportovní soutěže. Každoročně na jaře je prováděn sběr odpadů po katastru. Myslivecké sdružení v měsíci září pořádá na brokové střelnici Za Lávkami střeleckou soutěž. Pro všechny je zde nabídka myslivecké kuchyně. Na zamokřených obecních pozemcích nad obcí byl postaven v roce 2016 rybník Obecník, který je v zimních měsících využíván milovníky bruslení. Podařilo se tak realizovat plán našich předchůdců z poloviny minulého století. V posledních letech se několikanásobně zvýšil počet automobilů projíždějících přes obec. Pro zlepšení bezpečnosti chodců se začíná stavět první etapa chodníku podél silnice II/389, na kterou jsme získali dotaci z SFDI.

Budoucnost
Chceme pokračovat ve druhé etapě stavby chodníku podél silnice v horní části obce. Současně má být provedena výměna potrubí veřejného vodovodu, který je zde uložen. Také podél silnice k Řikonínu se má vybudovat stezka pro pěší a cyklisty. Hrozbou pro část obce Chytálky je stále platná územní rezerva z osmdesátých let na stavbu vodní nádrže na řece Libochůvce. Ekologické a ekonomické škody této nesmyslné stavby vysoce překračují její případný význam. Věříme, že převládne zdravý rozum a plán výstavby se neuskuteční a nedojde ke zničení tohoto krásného údolí.

Josef Pohanka, starosta obce