Black Swan

Black Swan

Jak bezpečně se cítíte?

Tu provokativní otázku klade filmová představitelka tajné služby MI6 v bondovce Skyfall, kde zasedání ministerské rady zpochybňuje potřebu  speciálních bezpečnostních opatření jako přežitek, aby bylo vzápětí překvapeno teroristickým útokem jednotlivce. V ten moment si uvědomíme křehkost našeho přesvědčení o všeobecně zajištěné bezpečnosti občanů, protože co zachycuje zábavná filmová produkce, se v našem reálném světě přes všechnu nepravděpodobnost může tak snadno odehrát rovněž. Díky profesoru financí a spisovateli Nassimu Nicholasi Talebovi se vžil pro tyto situace pojem „The Black Swan“ (černá labuť). Příkladem „černé labutě“ byl teroristický útok 11. září nebo bleskové šíření covidu, v místních  podmínkách může být stejně drtivá třeba povodeň, požár nebo jiná havárie. Černá labuť závisí na pozorovateli. Jejím problémem je přitom ale vždy naše nepřipravenost na takové zlomové události. Ty lze sice obtížně předvídat, ale je možné si vůči nim vybudovat odolnost. Rozkolísaná doba, v níž jsme byli v krátkém čase konfrontováni s pandemií, tornádem i válkou, už do značné míry změnila setrvačnost našeho myšlení. Proto je dobré využít zvýšenou ostražitost i jako pozitivní výzvu k trvalé osobní zodpovědnosti. Však to znáte: kdo je připraven…

Vědomí rizik
„Nejjednodušším základem pro připravenost na jakoukoliv událost, včetně těch hůře předvídatelných a neočekávaných, je znát možná rizika, kterým je vystavena lokalita, ve které bydlím, kde pracuji a kde se pohybuji,“ uvádí Kristýna Pekařová, tajemnice Bezpečnostní rady ORP Tišnov, zodpovědná za krizové řízení, „a pak také vědět něco o těchto událostech, tedy jak probíhají, co mohou způsobit a jak se v těchto situacích zachovat a ochránit tak svůj život, zdraví, majetek a pomoci druhým,“ doplňuje. Pro podmínky Tišnovska by tak k nezbytné vědomostní výbavě měla patřit např. znalost událostí spojených s velkou vodou, zejména pokud bydlím v blízkosti jakéhokoliv vodního toku.

„Každá obec má v této souvislosti povinnost seznamovat svoje občany s riziky, kterým mohou být vystaveni,“ komentuje, kde takové informace o rizicích získat, Kristýna Pekařová. Informace jsou v rámci kraje soustředěny na portále KRIZPORT (www.krizport.cz) provozovaném Hasičským záchranným sborem Jihomoravského kraje. Je to „veřejný portál krizového řízení s věrohodnými a aktuálními informacemi z oblasti přípravy a řešení mimořádných událostí a krizových situací v našem kraji“, jak stojí v popisu. Přehled možných zdrojů mimořádných událostí na území ORP Tišnov je pak za každou obec zobrazen ve společné tabulce.

Co nás tady ohrožuje
Tabulka výčtu vzniku možných mimořádných situací a ohrožení sice není vyčerpávající, v zásadě se ale v našich podmínkách lze soustředit na tři  zdroje rizik: živly – nemoci – technologie.

S řáděním přírodních sil a jejich následky, ať už pocházejí z vyšší příčiny člověkem neovlivnitelné, jako jsou bouře, větrné smrště, sněhové kalamity, povodně či sucho, nebo lidmi nezvládnutý živel ohně, se setkal prakticky každý. Představují nejvýznamnější riziko především proto, že i při veškeré vyspělosti civilizace a možných bezpečnostních opatřeních jim nejsme rovnocennými soupeři. I když už tedy naše obce neohrožují ohňové katastrofy v takové míře, jak je zmiňuje v předchozím příspěvku Jan Kos, na jiné extrémní klimatické jevy se můžeme pouze adekvátně připravovat, ne je však odvrátit. Jak říkají moudří lidé, „… alespoň si čas od času uvědomíme, že nejsme pány Země…“.

Neviditelného a plíživého nepřítele v podobě epidemie jsme si tu užili déle, než nám bylo příjemné, a s riziky spojenými s nákazou, resp. s důsledky omezení spojených se snahou o zastavení jejího šíření, jsme se museli vyrovnávat všichni. Přesto častěji, než si připouštíme, se v našem regionu můžeme setkat s epizootiemi, epidemiemi u zvířat, ať už nemocí přenášených divokou nebo hospodářskou zvěří. Její ohrožení je bezprostřední pro  chovatele, sekundární dopad ovšem vždy pocítí zemědělský a potravinářský trh.

„K našemu velkému štěstí nespadá Tišnov do pásma radiačního ohrožení,“ vysvětluje Kristýna Pekařová zásadní riziko spojené s provozem jaderné elektrárny v Dukovanech. Technologie a jejich sítě, jimž je ale prošpikována naše infrastruktura, v sobě skrývají rizika havárií. Těmi nebezpečnými jsou poruchy plynu, nejzásadnějšími ale možnosti výpadku zásobování elektrickou energií a pitnou vodou.

Abychom dostáli (nejen) aktuálnímu výčtu možných zdrojů rizik, nelze nakonec pominout nebezpečí plynoucí ze společenského vývoje a nálad. Explicitně se tak projevuje v našem století ohrožení terorismem, který má velmi individuální projevy, a eskalací mezinárodně-bezpečnostních vztahů. K naší smůle jsou toto aspekty, které jsou ještě nepředvídatelnější než sama matka příroda…

Podstatné při analýze rizik a přípravě na ně je přitom vědomí, že jednotlivá událost vyvolává řetězec následných, které se často projevují s dopadem větším než prvotní příčina.

Nepravděpodobné, přesto možné
Příkladem události, která by Tišnov zcela jistě překvapila jako „černá labuť“, je zemětřesení. Jakkoliv nepravděpodobná nám tato možnost připadá, odborná díla citují desítky záznamů z kronik. Známým je velké zemětřesení 4. a 5. srpna 1328, které mělo sílu 7.–8. stupně Richterovy škály a „těžce poškodilo i Brno, Žďár a Jihlavu, kde způsobilo zřícení mnoha důlních děl“. Obdobné záznamy jsou i z let 1443, 1590, 1615… Nám nejblíže se pak zmiňují Paměti starého Předklášteří, že „r. 1748 v měsíci dubnu bylo v okolí kláštera a až k Brnu pozorováno silné zemětřesení, které dosti škod na budovách zanechalo“.

Jak často chodí stoletá voda?
Statistické sledování v kombinaci s dobovými záznamy „potvrzují ve vodním režimu opakující se cykly,“ říká Jana Boráková z Českého hydrometeorologického ústavu. S pojmy dvacetileté, padesátileté a stoleté vody se pracuje jako s empirickými daty a každý z povodňových plánů obcí i území s těmito kulminačními hodnotami musí ve své strategii počítat. „Samozřejmě to není tak, že se povodeň na úrovni stoleté vody vrací vždy po sto letech. To by pak bylo snadné se připravit. ,Stoleté‘ maximum se může objevit znovu po dvaceti letech nebo vůbec.“ Na Tišnovsku lze za takovou bezpochyby označit povodeň 12. července 1922, jak ji připomínáme v předchozím příspěvku. Ze stoletého výročí proto obyvatele postižených obcí trochu mrazí. Přesto se dá říct, že se Besénkem další „stoletá“ povodeň „už“ prohnala – 19. června 1986.

Ochrana před povodní a jejími následky tak nepočítá roky, ale kalkuluje s dosahem maxim, pro která má i zpracovaný plán adekvátní reakce.  Povodňový plán města Tišnova je v listinné podobě na OŽP MěÚ ve správě tajemnice Povodňové komise Jiřiny Čechovičové.

Když nastane tma
Digitalizovaná a na technologiích závislá moderní společnost je zranitelná křehkostí svých systémů. Rostoucí nároky na šíři a zátěž zásobovacích sítí je vystavují riziku selhávání již z prostého důvodu technických limitů, stárnutí nebo poškození z vnější příčiny. Ať už se děje cokoliv, nemá společnost daleko k panice, pokud selhávají pouhé pomocné, např. komunikační prostředky, natož dojde-li k přerušení energetické nebo vodovodní soustavy. Ať už má pověstný blackout jakoukoliv podobu či příčinu, je sice citelnou, přesto však nejméně závažnou krizovou situací. Jde totiž o pouhou ztrátu často nadstandardního komfortu, s níž jsme schopni se vlastními silami vyrovnat a na kterou se navíc můžeme velmi účinně připravit.

Ani v krizi nelze přestat řídit
„Pro zvládání mimořádných situací je pro území Tišnovska v rámci ORP vypracován Krizový plán,“ uvádí Kristýna Pekařová. „Ten je aktualizován každé čtyři roky, naposled v roce 2021. Plán je neveřejný a pracují s ním zodpovědné osoby krizového řízení města. Shrnuje řešení pro různé situace, které reálně hrozí v našem území. Tato rizika definoval a metodickou pomoc při sestavení plánu poskytuje HZS JMK. Zároveň jsou do jeho zpracování zapojeny všechny obce regionu. A v řešení jsou zahrnuty i soukromé subjekty, které by se podílely na zvládání situace a odstraňování následků,“ doplňuje.

Hlavním orgánem pro krizové řízení je Bezpečnostní rada ORP Tišnov. Jako plánovací orgán schvaluje Krizový plán a další potřebné dokumenty. Má osm členů a dva stálé hosty a schází se min. dvakrát za rok. Jejím předsedou je starosta Tišnova, který předsedá i Krizovému štábu a Povodňové komisi.

Krizový štáb zasedá v momentu nástupu krize, kdy se hledá adekvátní odezva a řešení. KS tvoří členové Bezpečnostní rady + Stálá pracovní skupina. Patří sem i zástupci složek IZS JMK, takže funguje přímé spojení se zasahujícími profesionálními složkami.

Jak nezavazet a spolupracovat
Řešení mimořádné situace je v první řadě v rukou vycvičených, vybavených a organizovaných profesionálů. „Běžný občan by měl ctít zásadu, že když po mně nikdo nic nechce, pouze se nachystám, ale jinak sám nepodnikám nic,“ říká Kristýna Pekařová. „Pokud mám ovšem jako člen záchranných složek, krizového štábu nebo obecní správy a samosprávy zodpovědnost, musím se informovat, kde a jak se do řešení situace mám zapojit.“ Důležité je nepanikařit ani se nevrhat bezhlavě do pomoci.

Zkrátka v duchu základních zásad:
a) Nepodceňujte situaci.
b) Netelefonujte zbytečně a vůbec ne na tísňové linky! Telefonní síť je v ohrožení přetížena.
c) Respektujte a snažte se získávat informace z oficiálních zdrojů (rozhlas, televize, místní rozhlas, obecní úřad, pokyny zaměstnavatele).
d) Nerozšiřujte poplašné a neověřené zprávy.
e) Varujte ostatní ve svém nejbližším okolí, nezapomeňte na neslyšící.
f) Pomáhejte sousedům, zvlášť starým, nemocným a nemohoucím lidem.
g) Dejte prioritu záchraně lidského života a zdraví, až potom je na řadě záchrana majetku.
h) Uposlechněte pokynů pracovníků záchranných složek a zodpovědných osob.

Kdo je připraven…
Nástup mimořádné situace je vždy extrémní a rychlý. Velmi pravděpodobně budete v časové tísni a stresu, a to nejen subjektivně. Proto je střízlivě rozumné a zodpovědné zvážit své priority a v rámci vědomí možných rizik se na jejich projev připravit.

Portál krizového řízení KRIZPORT má pro tento účel zpracován projekt „Vaše cesty k bezpečí aneb chytré blondýnky radí“. V sérii informačních materiálů volně ke stažení pracovnice Hasičského záchranného sboru, Krajského ředitelství policie a Zdravotnické záchranné služby JMK radí, jak správně postupovat při různých druzích ohrožení a jak se na ně připravit. K materiálu se dostanete i přes adresu www.chytre-blondynky.cz.

Shrnuto na závěr, zodpovědný člověk by si měl pro zvládnutí krizové situace:
a) nastudovat postup při vzniku mimořádné události typické pro lokalitu, kde žije,
b) vybavit domácnost, aby zvládla několikadenní soběstačnost při zajištění světla, tepla, pitné vody a jídla,
c) nachystat evakuační zavazadlo vybavené pro více jak jednodenní pobyt mimo bydliště.

Tak bych tedy postupoval já.
A jak bezpečně se cítíte vy?

Vladimír Vecheta

Další článek:
Předchozí článek: