Jak to s recyklováním na Tišnovsku vlastně je?

Zaměřme se na pravdy a mýty v rámci separace základních druhů odpadů. V dnešní době bereme recyklaci jako běžnou součást našich životů. Přesto tento systém svým téměř 20-letým fungováním řadíme mezi moderní trendy v nakládání s odpadem. Věděli jste, že se naše vlast v rámci evropské konkurence řadí mezi premianty? Do třídění odpadu se dle statistik zapojilo již 73 % obyvatel ČR. Průměrná docházková vzdálenost k nejbližším barevným kontejnerům je pouhých 90 m a toto číslo každým rokem klesá, čímž se ještě více zvyšuje náš komfort v rámci recyklace. Bezpochyby každý ví, co do kterého kontejneru patří a nepatří.

Jak je to s kontejnerem na plast?

Do kontejneru na plast patří především mikrotenové sáčky, tašky, fólie, kelímky, plastové obaly od potravin, sešlápnuté láhve od nápojů a jídla, PET láhve, obaly od kosmetiky či vypláchnuté nádoby od drogerie. Do kontejneru na plast můžete vhazovat i sešlápnuté tetrapaky od mléka či džusu, drobný potravinářský polystyren a obalový polystyren elektroniky. Do žlutého kontejneru na Tišnovsku však můžete vhodit i kovové obaly, jako jsou nápojové plechovky, konzervy od potravin, víčka od láhví, jogurtů, alobal, nádoby od kosmetiky nebo ostatní drobné kovové obaly. Co ale do kontejneru na plast nepatří?  Guma, molitan, linoleum, PVC, stavební polystyrén, obaly od chemických prostředků, žíravin, barev, lepidel a jiných nebezpečných látek, nebo zbytky potravin silně znečištěné a mastné obaly. Takové obaly bychom měli před vložením do kontejneru vymýt, či vyhodit do komunálního odpadu. Plasty se v recyklačním oběhu „perou“, linka si však poradí pouze s malým znečištěním.

Jak je to s kontejnerem na sklo?

Do kontejneru na sklo můžeme vhazovat skleněné nádoby, láhve od nápojů a tabulové sklo z oken i dveří. Do zeleného, případně bílého kontejneru však nepatří porcelán, keramika, zrcadla, plexisklo, žárovky, zářivky, neonové trubice, autosklo ani drátované sklo. Kovová víčka na skleněných nádobách však díky magnetické separaci kovů nepředstavují problém.

Jak je to s kontejnerem na papír?

Do kontejneru na papír patří noviny, časopisy, sešity, knihy bez látkové vazby, reklamní letáky, kartony, papírové obaly od potravin, ale např. i obálky včetně plastového okénka. To bude odstraněno zpracovacím zařízením při recyklaci, stejně jako drobné kusy lepicích pásek z krabic. Nemusíme se bát ani papíru s kancelářskými sponkami. Ty jsou během recyklačního systému separovány magnetickým odlučovačem. Do modrého kontejneru naopak nepatří mokrý, mastný, voskový či jinak znečištěný papír, pořadače s kovovými komponenty anebo např. jednorázové dětské pleny. A jak je to s již recyklovanými výrobky z papíru? Obaly od vajíček, roličky od toaletního papíru, či použité papírové kapesníčky můžete vhodit do popelnice na komunální odpad, nebo do hnědé popelnice, dají se totiž snadno kompostovat.

Třídění odpadu ve sféře mýtů?

Na závěr si objasníme často opakovaný mýtus „Stejně to sypou na jednu hromadu…“, který v rámci třídění odpadů panuje. Neznalý kolemjdoucí může nabýt dojem, že dochází k míšení druhů odpadů, ale není tomu tak. Korby svozových vozidel jsou vybaveny přepážkami, díky kterým lze svážet i více druhů odpadů současně.

Naše domácí třídění a následná recyklace odpadů šetří přírodní zdroje a proto má převážně ekologický význam. Starejme se o budoucnost Země a zdrojů, které jsou omezené. Má to smysl!

Ondřej Šindelář, Odbor životního prostředí