Zapomenutý kalendář předků

Blížící se vánoční svátky a s nimi i konec roku přináší téměř nutkavou potřebu se ohlédnout. Už podruhé se ale musíme ohlížet i za akcemi, které se nepodařilo uskutečnit. V případě Muzea města Tišnova to byl Halloween, večer s degustací piva a naposledy i odpolední povídání o podhoráckém kroji, spojené s připomínkou předvánočních zvyků či svátků.

Do všeho zasáhl covid, jak taky jinak. Nezbývá než se smířit s tím, že Halloween bude zase za rok, večer s pivem přesouváme na leden a o zapomenutém kalendáři předků si můžete něco přečíst právě teď. A o čem jsme si chtěli povídat? Představte si předvánoční dobu našich prababiček a pradědečků. S večerem ulice měst a vesnic ztmavnou, ne všude je veřejné osvětlení. I okna domů potemní, protože se svítí svíčkami, petrolejovými lampami nebo svítiplynem. Jen tam, kde se lidé mohou setkávat, je světlo, hlučno… a většinou veselo. Všechna vybočení z denní pracovní rutiny v podobě různých svátků s sebou nesla i nezbytnost či lépe samozřejmost setkávání se. Řada předvánočních zvyků bývala spojena s obchůzkami měst či vesnic. Některé zvyky se dodržují dodnes, jiné zůstávají už jen v knihách. Z těch méně obvyklých připomeňme svatou Cecílii a Kateřinu, svatého Ondřeje a svatého Ambrože.

Den 22. listopadu je zasvěcen svaté Cecílii. Svatá Cecílie se prý věnovala hudbě a zpěvu, aby tak mohla chválit Boha, je proto patronkou hudebníků. Proto se v ten den scházeli členové hudebních spolků, pěveckých sborů, ale i literárních bratrstev, aby jednali o spolkových věcech a přijímali nové členy. Večer se pak konala taneční zábava, zvaná cecilská nebo Cecilka, která (jako jedna z posledních před adventním půstem) bývala veselá a bujná. A protože hudebníci se mnohdy rekrutovali z řad učitelů, zpívala se i tato píseň: „Slavný ouřad učitelský jest devátý kůr andělský,  učitelé jak zemřou, hned před trůn Boží jdou.“

S ústupem literátských sborů a muzikantských družin zapomínalo se na patronku muzikantů svatou Cecílii a zábavy na rozloučenou před adventní a vánoční dobou se přenesly na 25. listopad, tedy na den svaté Kateřiny.

„Třesu, třesu tímto plotem, všecí svatí mým životem. Kde je můj milý dnes, ať mně tam zaštěkne pes.“ Velmi zajímavým byl 30. listopad, svátek svatého Ondřeje. Právě tomuto dni se dříve přisuzovala moc poodkrýt tajemství budoucnosti. Kromě Štědrého večera byl svatý Ondřej jedním z nejdůležitějších věštebných dnů celého roku, a to především pro svobodné dívky. Tradovala se celá řada způsobů, jak zjistit, jestli se vdají, případně za koho se vdají. Tak chodily dívky třeba třást plotem a poslouchat, odkud přitom zaštěká pes. Z té strany měl přijít ženich. Hoši pro změnu třásli stromem a počítali podle pohybu větví, jakou dívku dostanou, za sedláckou, chalupnickou či panskou. Nebo se pod čtyři hrnečky dala hlína, hřeben, chléb a prsten. Kdo odkryl chléb, měl zbohatnout, prsten znamenal svatbu, hřeben nemoc a hlína věštila smrt. Stejně tak se lilo olovo či házelo botou (špička ze dveří znamenala svatbu, pata, že zůstane doma).

Zvláštní zvyk byl popsán ve středních Čechách a pojil se se svatým Ambrožem, jehož svátek připadá na 7. prosince. Jde o obíhání a hončí dětí Ambrožem okolo kostela. Jak popisuje etnograf a folklorista Čeněk Zíbrt ve své knize Veselé chvíle v životě lidu českého: „Ambrož přestrojený se objeví za soumraku u kostela a děti hrdinsky na něj pokřikují. Občas upustí Ambrož nějakou cukrovinku. Tím přiláká děti ke sbírání. Vtom se za nimi milý Ambrož s koštětem pustí a honí je, až sotva dechu popadají. Na sobě má přitom černou homolovitou čepici s připjatým tylem, který mu zakrývá obličej.“ Kdo ví, možná je to něco jako včelařská kukla, protože svatý Ambrož je patronem včelařů.

A co vám nabídneme místo vánočního cukroví? Ochutnávku programu muzea v roce 2022. Již 14. ledna vás čeká Los na pivu – večer spojený s ochutnávkou piv z místních malých pivovarů a hudbou supiny Padlý los. Těšit se můžete na Tišnovské pivo, Pivovar Květnice, Vorkloster, Genius noci a Pivovar Doubravník.

V únoru přivítáme v muzeu výstavu Stopa! Vyřeš zločin, v jejímž rámci si každý návštěvník může zahrát na kriminalistu. Výstavu doprovodí přednášky odborníků, např. z Ústavu soudního lékařství Masarykovy univerzity nebo z Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost.

V květnu připomeneme 50 let od objevu Královy jeskyně na Květnici a tím i historii tišnovských jeskyňářů. Jeskyně není běžně přístupná veřejnosti, ale i ten, kdo se do jeskyně nedostal, ji u nás v muzeu uvidí v plné kráse, a to díky stereoskopickým fotografiím Marka Audyho, speleologa a fotografa.

Rovněž od května vystaví v muzeu své cestovní deníčky Michal Cihlář, výtvarník, který se zabývá ilustracemi, kolážemi, ale i fotografií, autorskou knihou, papírovou plastikou a jehož oblíbenou technikou je kolorovaný linoryt. Půjde o součást společného projektu s výstavou Veroniky Richterové v Galerii Josefa Jambora.

Eva Vávrová