Borač

Obec Borač se rozkládá podél toku řeky Svratky v Hornosvratecké vrchovině, přibližně 7 km severozápadně od Tišnova. Součástí obce jsou dvě místní části: Borač a Podolí. Žije zde 345 obyvatel. Rozloha je 5,91 km2 a nadmořská výška je 279 m n. m. Borač leží podél silnice spojující Tišnov s Bystřicí nad Pernštejnem.

Historie
V devonském období (před 400 mil. lety) byla tato oblast mořským dnem s bohatým životem, a tak i dnes je možné v severozápadní lokalitě narazit na různé zkameněliny mořské fauny.

První písemná zmínka o obci je z roku 1368 a vznikla při kolonizaci pozemků patřícím klášteru v Doubravníku. Později byla do roku 1593 majetkem pernštejnského panství. V tomto roce získává obec klášter Porta coeli u Tišnova. Součástí majetku je do roku 1792, kdy byl klášter zrušen. Poté se v držení obce vystřídala řada šlechtických rodů.

Historickou zvláštností Borače je to, že od počátku trvalého osídlení boračské kotliny ve 12. až 13. století zde vznikly, a až do roku 1953 trvaly, dvě samostatné obce, oddělené řekou Svratkou. Ta byla hranicí mezi panstvím lomnickým a pernštejnským. Podolí patřilo k nejmenším osadám, ale přesto bylo pro lomnické panství místo významné. Řeka a potoky byly ve středověku hlavním zdrojem energie, a tak se v Podolí kolem strouhy směstnal mlýn, železné hamry, palírna, valcha, úpravna látek lomnické textilní manufaktury i hospoda. V polovině 19. století byla stará panství nahrazena státními okresy. Borač a Podolí se staly součástí okresu tišnovského.

Podolí je také rodnou obcí prozaika Josefa Uhra (1880–1908). Na jeho rodném domě byla umístěna pamětní deska od sochaře Václava Hynka Macha ze Štěpánovic. V Podolí se také narodil uznávaný historik a pedagog prof. PhDr. Josef Válka, CSc.

V Borači byla v letech 1874–75 postavena nová dvoutřídní škola, v níž bylo možné absolvovat celou povinnou školní docházku. Školu navštěvovaly i děti z okolních vesnic. Následně zde byla až do roku 1980 jednotřídka pro žáky 1. stupně. Nyní je zde MŠ Pohádka. Od roku 1898 působí v Borači Sbor dobrovolných hasičů, který aktivně do současnosti pořádá nebo spolupořádá kulturní a sportovní akce.

Dominantou obce je kaple Panny Marie Růžencové postavená v roce 1856. V Podolí stojí dřevěná zvonice opravená v roce 1950 a nově i v roce 2009. Zvon ve zvonici je datován letopočtem 1744. U silnice k Doubravníku stojí vlevo mramorový kříž, opodál dřevěný kříž s plechovým Kristem a o něco dále vpravo se nachází zděná Boží muka z 18. století.

Současnost
Rodiče malých dětí z Borače i okolí mohou využít mateřskou školu. Ve stejné budově je i místní knihovna. Střediskem zábavy, sportu a odpočinku se postupně stává střed obce v těsné blízkosti kulturního domu, kde bylo vedle stávajícího tenisového kurtu nově vybudováno workoutové a dětské hřiště. Obec je plynofikovaná a má vlastní vodovod. Na místě, kde byl původně mlýn s pilou, a to už v roce 1539, pak papírna, stolárna, a nakonec provozovna výrobního družstva Dřevo Měřín je v současné době provoz firmy TDV-Tišnovská dřevovýroba. V obci je obchod se smíšeným zbožím i hostinec.

Každoročně místní mládež „stárci a stárkové“ pořádají tradiční hody. Obec společně s místními hasiči připravují pálení čarodějnic, sportovní akce ke dni dětí, dětské karnevaly, drakiády, pohádkové cesty, vítání občánků, rozsvěcení vánočního stromečku, letní kino, zájezdy na divadelní představení, lampionový a masopustní průvod, který bývá zakončen „Vostatkovou zábavou“. Pravidelně v kulturním domě občany rozesmává amatérské divadlo Vířina. V těsném sousedství obce jsou pořádány dětské letní tábory.

Doprava
Borač má vlakové i autobusové spojení s Bystřicí, Nedvědicí, Tišnovem i Brnem. Obcí prochází železniční trať na trase Nové Město na Moravě – Tišnov. Železniční zastávka byla do jízdních řádů zapsána jako „Borač“, i když byla postavena na podolském katastru. Zřejmě proto, že jméno Borač je v českých zemích zcela výjimečné, kdežto Podolí je bezpočet. Díky vlakové zastávce je Borač oblíbeným výchozím místem pro turisty, kteří se mohou pustit po různých turistických nebo vycházkových trasách. Zvolit si mohou pohodlnou cestu na Tišnov, opačným směrem na Doubravník, do mírného kopce směr Kaly a zdatnější se pouští do Lomnice přes Veselský chlum (578 m n. m.).

Technická památka
Technickou památkou je silniční most přes řeku Svratku vedoucí z Borače do Podolí. Na mostě jsou umístěny čtyři litinové tabulky s nápisy: „Postaven nákladem silničního výboru okresu Tišnovského za předsedy F. Životského mostárnou Mor. Slezské železářské společnosti v Přívoze roku 1910“ a „Dovolené zatížení mostu vozem o váze 800 kg, parním válcem 14 000 kg, tlačenici lidí 400 kg pro m2, rychlá jízda zakázána, postaven za úřadování starosty P. Uhra“.

Připravujeme
V následujícím období nás čeká výstavba kanalizace a ČOV a s tím spojená výstavba chodníků podél krajské silnice. Dále budování přechodů pro chodce u mateřské školy a na dolním konci u místní části Vrbí. Obměna dosluhujícího dopravního značení a řešení dalších nebezpečných míst v dopravě. Připravujeme restaurování a přesunutí Božích muk, stojících v těsné blízkosti silnice na Doubravník, na důstojnější a bezpečnější místo. Na kulturním domě připravujeme částečnou rekonstrukci a opravu střechy. Byly započaty práce na posilovém vrtu pro zajištění dostatečného množství pitné vody.

Marcela Uhrová