Hvězdy, které nikdy nezapadají

Hvězdy, které nikdy nezapadají

Tišnovská noční obloha, VIII. díl

Protože o podzimních souhvězdích jsme si psali v TN už před rokem, nynější čtvrtý díl procházky po souhvězdích noční oblohy bude neobvyklý. Jak už nadpis naznačuje, visí nad naší hlavou řada hvězd, které nikdy nezapadají. Jsou zkrátka vidět po celý rok. Co víc, jsou vidět i po celou noc kdykoliv během roku, lhostejno, zda je na obloze hledáte v červenci navečer nebo prosinci brzy ráno. Jsou to hvězdy a souhvězdí, která se v našich zeměpisných šířkách nachází okolo severního pólu, tedy okolo místa na obloze, kam míří pomyslná osa, kolem které se otáčí naše planeta Země. Proto se těmto hvězdám říká „obtočnové“, přesněji cizím slovem cirkumpolární, protože na obloze zdánlivě obíhají (cirkulují) okolo pólu.

Za cirkumpolární můžeme na naší obloze považovat sedm souhvězdí, jejichž charakteristické obrazce se skládají z nezapadajících hvězd – Velká medvědice, Malý medvěd, Kassiopea, Drak, Cefeus, Žirafa a Honicí psi.

Cefea a Kassiopeu nejlépe vidíme v podzimních a zimních měsících, a proto jsme se o nich zmiňovali už při popisu podzimní hvězdné oblohy. Drak patří ke známým mytologickým stvořením, a tak nechybí na obloze ani on. Poznáme ho jako velký oblouk slabších hvězd obtáčejících z poloviny Malý vůz. Zajímavou je nejjasnější hvězda Thuban, která v době stavby egyptských pyramid měla orientační roli, protože zaujímala pozici „severní hvězdy“.

Hvězda, která dala jméno zmrzlině
Ano, samozřejmě, i malé dítě ví, že tou nejznámější hvězdou na obloze je Polárka nebo také Severka. Je nejjasnější hvězdou v souhvězdí Malého medvěda, nebo jak u nás častěji říkáme Malého vozu. Kromě toho, že je od časů renesance důležitou hvězdou díky své aktuální poloze u severního pólu užívanou v orientaci, jde o veleobra o svítivosti 2 000 sluncí.

Přesto se pro svou vzdálenost ve vesmíru nejedná o moc jasnou hvězdu, stejně jako jsou ostatní hvězdy Malého vozu, a tak existuje k jejímu nalezení jednoduchá pomůcka za pomoci sousedního známějšího a nepřehlédnutelného Velkého vozu. Jde o ono „pětinásobné prodloužení spojnice zadních kol (zadních dvou hvězd)“, které směřuje přesně k Polárce.

Vůz nebo medvěd?
Zmíněný Velký vůz je patrně nejznámější seskupení hvězd oblohy. Zmiňují se o něm básníci i vědci, starověké eposy i bible. Přesto to není souhvězdí, ale jen asterismus. Jeho sedm jasných hvězd patří k daleko rozsáhlejšímu souhvězdí Velké medvědice. I když toto pojmenování vychází z řecké mytologie, medvěda si v tomto sektoru oblohy představovali také Sumerové, Babyloňané, Asyřané, Peršané, Féničané a národy v severní Asii. Odtud se představa medvědice přenesla i k indiánům do Severní Ameriky.

Velký vůz má několik zajímavostí. Prostřední hvězda oje arabským jménem Mizar, což znamená pás, opasek, má malého, ale okem viditelného  „průvodce“, druhou hvězdu jménem Alkor. Tato optická dvojhvězda Mizar-Alkor se často používá jako zkouška ostrosti zraku. Indiáni v ní viděli matku s dítětem na zádech, a kdo samozřejmě při pohledu na oblohu rozlišil „dítě na zádech matky“, měl dobrý zrak.

V souhvězdí a jeho blízkém okolí najdeme okem dalekohledu i několik velmi zajímavých útvarů a galaxií. Např. tzv. Soví mlhovina má zcela kruhový tvar a dvě tmavší oblasti uvnitř mlhoviny připomínají oči sovy. Galaxie M81 patří k nejvýraznějším galaxiím oblohy. Sousední M82 nazývaná Doutník má na fotografii velmi nepravidelnou podobu velkého vesmírného výbuchu. Galaxie známá jako Větrník má velké rozměry a jasnost vzhledem k relativní blízkosti k naší Zemi.

Konečně pod ojem Velkého vozu najdeme nevýrazné malé souhvězdí Honicí psi se dvěma výraznějšími hvězdami. Ta jasnější nese jméno Cor caroli (Srdce Karlovo). V souhvězdí se nachází krásná Vírová galaxie (M51), která je jedním spirálním ramenem spojena s menší sousední galaxií, která jí dělá průvodce. Podle mytologie patří Honicí psi k souhvězdí Pastýře a na obloze honí Velkou medvědici a Malého medvěda okolo pólu.

Příběh Velké medvědice a malého medvěda
Podle řecké mytologie byla Kallistó dcerou arkadského krále Lykáóna a také nejkrásnější dívkou království. Dokonce si ji vybrala do své družiny bohyně lovu Artemis. Zahleděl se však do ní nejvyšší bůh Zeus a Kallistó svedl. Artemis ji za to vyhnala ze své družiny a Kallistó se toulala po lesích, až porodila Diova syna Arkase. Když se o Kallistó dozvěděla Diova manželka Héra, rozzuřila se a proměnila ji v medvědici. Arkas se zatím stal lovcem. Jednoho dne šel na lov a spatřil medvědici, netušil ale, že je to jeho matka Kallistó. Ta ho ovšem poznala ihned a vrhla se proti němu, aby ho mohla obejmout. Arkas pozdvihl svůj luk, aby ji skolil. Na poslední chvíli zasáhl Zeus. Proměnil i Arkase na medvěda a oba pak vyzdvihl na nebesa jako souhvězdí. Héra však toužila po pomstě. Požádala titánku Tethys, aby obě souhvězdí nikdy nesestoupila pod horizont a mohla pít vodu z oceánů. Tím je udržuje ve věčné žízni a nutí je stále obíhat nad obzorem.

Vladimír Vecheta

Další článek:
Předchozí článek: