Jaké to bylo a snad už nebude

Jaké to bylo a snad už nebude

Pro školáky i jejich učitele byla tato doba jiná. Jiná byla škola, jiné bylo všechno, co jsme si kdy mysleli, že je naprosto běžné a normální. Jet nebo jít ráno do školy, strávit tam rozvrhem stanovený čas a pak hajdy domů, do kroužků, na tréninky nebo jen tak si s kamarády popovídat. Tohle nešlo. Museli jsme být online. Některé z nás začaly přemýšlet co s tím a pak nás to napadlo. Vypneme online školu, budeme mít aspoň na týden školu offline. Začala vznikat Škola offline – projekt pro žáky, který je měl na chvíli odvést od počítačů do přírody a umožnit jim aktivní odpočinek s úkoly, které budou plnit celý týden hlavně venku.

Nakonec se zapojili všichni žáci od 4. až do 9. třídy a částečně i ti mladší. Všichni měli stejné nebo podobné úkoly, se kterými se seznámili v pátek nebo v pondělí na třídnické hodině. A co všechno žáky čekalo? Na příklad si po celý týden psali deník o tom, co dělali, zaznamenávali tam svoje měření i  další úkoly. Vytvářeli česko-anglické fotoslovníky. Do matematiky bylo úkolů více. Žáci počítali kroky ke škole nebo k autobusové zastávce, pokud k nám do školy dojíždí. Potom určovali počet kroků za týden, měsíc a školní rok. A hned tam byla i fyzika: určovali svou rychlost v krocích za minutu. Každý den byla rozcvička, kterou si děti zacvičily a zaznamenaly do deníku, a po celý den pomocí aplikace počítaly kroky, které udělaly. A možná budete překvapeni, ale rekordmani zvládli i 20 000 kroků za den. Celá akce se zdařila a její výsledky předčily naše očekávání. Sice bylo náročné ji  připravit, ale vyplatilo se to! Když jsme v pátek viděli práce našich žáků, nevěřili jsme svým očím. Překvapili nás všichni. Krásné fotky byly jen začátek. Když jsme si četli některé zápisy v denících, byli jsme mile překvapeni tím, co všechno děti dokázaly popsat a vyjádřit. Obzvlášť milé byly některé páteční zápisy, které končily poděkováním za bezva týden a prosbou, aby se to někdy opakovalo.

Všichni dostali k vyplnění krátkou anketu a hodnocení dětí? Tak například: „Projekt byl super, chtěla bych si to vyzkoušet znovu.“ Nebo „Moc se mi to líbilo, škoda, že jsme nemohli chodit s kamarády“ a „Chci to znovu, prosím“.

Podobně příznivě akci hodnotili i rodiče: „Líbí se nám, že škola experimentuje. A myslíme si, že je třeba zapojit více offline výuku do standardního  týdne.“ Nebo „Děkuji, osobně jsme zcela vypnuli PC i veškerou elektroniku a na telefonu, přes rodičovský přístup, povolili jen kroky a fotky.“ Co nás velmi potěšilo, bylo i to, že podle pozorování rodičů se dětem opravdu zkrátila doba strávená u počítače a mnohem více času trávily venku.
Myšlenky všech pak vyjádřilo toto přání jedné maminky: „Držím pěsti, aby děti mohly brzy do školy!“

Naděžda Kopecká, Jitka Hálová, ZŠ a MŠ Dolní Loučky

Další článek:
Předchozí článek: