Tišnovská Hojnost v klášteře Porta coeli Tak jako muzikanti v…
Napsali jsme před 50 lety – březen 1971
Březnové číslo zpravodaje Naše Tišnovsko z roku 1971 vítalo růžovou obálkou nejen jaro a čtenáře, ale také nového předsedu MěNV Františka Cvrkala, jemuž věnovala redakce svůj úvodník. Z toho, co se psalo na následujících stránkách, Vám předkládáme tradiční zkrácený výběr.
Nezvyklý, ale zajímavý koníček – sokolnictví
Josef Ondroušek nabídl čtenářům článek o pětici mladíků, jejichž koníčkem se stalo sokolnictví. Byli to Jaroslav a Petr Bártovi, Viktor Stejskal, Pavel Běhounek a Stanislav Čepelka. „Dravce získávají buď zachraňováním mláďat, která by jinak uhynula, nebo odchytem dospělých na návnadu do jestřábích košů. V současné době mají tři jestřáby, které pojmenovali Kiri, Erick a Dick. Každý dravec určený k lovu vyžaduje velkou péči – vzorné ošetřování, pravidelné krmení a pravidelný denní výcvik. A tak chlapci většinu volného času věnují svým jestřábům. …
Letos by chtěli mít už dravce všichni, a protože mimo toho nejmladšího dovrší 18 roků, chtějí složit myslivecké zkoušky, které musí mít pro pěstování své záliby. Chlapci doufají, že potom se na ně budou myslivci dívat jako na kolegy, kteří mají stejnou lásku k přírodě jako oni, ale místo puškou loví prastarým způsobem – cvičeným dravcem…“
Sídliště lovců a rybářů pod Dřínovou horou u Tišnova
V rozsáhlém materiálu se Oldřich Kos zabýval tématem, o němž se shodou okolností zmiňoval před měsícem v našem rozhovoru výtvarník Libor Balák – vzácnými nálezy ze starší doby kamenné. „V letech 1966–67 provedl brněnský ústav Anthropos pod Dřínovou první systematický výzkum povrchového pozdně paleolitického sídliště na Moravě. Byl to vlastně výzkum záchranný, neboť na podzim r. 1967 byla dosud volná plocha naleziště zničena rozšířením nedalekého lomu.“ Autor se pokusil na základě nálezů také stručně popsat život pravěkých obyvatel objeveného sídliště: “Základním způsobem obživy byl lov, doplňovaný rybářstvím a sběračstvím. Vyhubení, nebo alespoň zmenšení počtu velké pleistocenní zvěře (mamut, nosorožec) a zdokonalení zbraní dalekého dosahu, tj. objevení luku, mělo nepochybně vliv na změny společenské kultury. Velká tábořiště rodových skupin, vedoucích téměř usedlý život (např. Dolní Věstonice), ustoupila menším přechodným sídlištím více pohyblivých, nevelkých skupin lidí. Ti vyhledávali mírně skloněné, k jihu obrácené svahy, vždy v těsné blízkosti vodního toku…“
Gratulace Bedřichu Valovi
Březnové narozeniny tišnovského učitele a výtvarníka Bedřicha Valy připomněl svým článkem Miroslav Pavlík. „Maluje hlavně Vysočinu a Jeseníky (kam od roku 1950 pravidelně zajíždí, jak sám říká ,na domeček‘) a potom moře u bulharského Sozopolu. … Nyní, kdy je v důchodě, může se plně věnovat svému malování. A tak na cestách hledání se dostává v posledních letech také k tempeře. Kresba dostává větší lehkost, ztrácí přesnost a geometričnost tvarů, které se skládají z rozevlátých barev…“
Úspěšný návrat
Sportovní stránka se věnovala opětovnému postupu tišnovských volejbalistů (tehdy se jejich sportu ovšem oficiálně říkalo „odbíjená“) do 2. ligy. Článek nebyl jmenovitě podepsán, zřejmě jej sestavil výbor oddílu a zhodnotil v něm i jednotlivé členy základního kádru. „Výkon hráčů je hlavně závislý na momentální formě dvojice Polášek–Hanák, kteří tvoří páteř družstva. Polášek, který od počátku sezóny podával vynikající výkon, je hlavně nositelem moderního pojetí tišnovské odbíjené a tvoří s Hanákem výborně sehranou dvojici. Hanák má smysl pro překvapivou nahrávku a je inspirátorem všech pěkných akcí na hřišti. Standardní a spolehlivé výkony podávají Páč a Mrkos. … Plašil svými obětavými zákroky v poli zapadá do koncepce hry základní šestky velmi dobře. Také Matulka, pokud využívá své síly a výskoku, je pro družstvo přínosem…“
O dalším ve stručnosti
Medailonek byl věnován odbojáři Josefu Hanákovi, který na jaře 1945 nepřežil transport smrti z koncentračního tábora ve Flossenbürgu. Zdeněk Melkes dokončil své vyprávění o zdejším požárním sboru, slavícím 95 let trvání. Tři soboty po sobě se hrálo v sále na Mlýnské ulici loutkové divadlo – na programu byly pohádky Sůl nad zlato, Vodníkova Hanička a Perníková chaloupka. Plesy sice skončily, ale zato proběhl velký dětský karneval a také taneční večer pro mladé. Kino nabídlo hned desetkrát po sobě klasickou disneyovskou pohádku Sněhurka a sedm trpaslíků. Hrál se rovněž anglický psychologický film Tajný obřad nebo sovětský Konec žabího muže, v němž se pionýři během prázdnin na Krymu připletou do boje s protisocialistickými záškodníky!
Václav Seyfert
Další článek: Zahradníkův rok – duben
Předchozí článek: Kalendárium březnových událostí