Malá encyklopedie Tišnovska – ARCHITEKTURA

ARCHITEKTURA

HISTORIE

Městská spořitelna
Výraznou architektonickou dominantu jinak průjezdního nám. Komenského představuje budova někdejší Městské spořitelny, na dnešní adrese č. p. 124. Tato významná památka období funkcionalismu byla postavena v letech 1931–33 podle projektu dvou proslulých brněnských architektů Jindřicha Kumpošta a Bohuslava Fuchse na místě starobylých masných krámů na někdejším Dolním náměstí.

Samostatně stojící budova masných krámů při ústí ulic Dvořáčkovy a Jungmannovy a ulice vedoucí od nádraží byla již počátkem 20. století pro vedení města trnem v oku. K jejímu odstranění došlo v prosinci 1930, na popud vedení městské spořitelny, která měla zájem o stavbu vlastní budovy v tomto nejživějším místě Dolního náměstí. Kromě masných krámů byl pro stavbu rovněž zbourán i velký nárožní dům s hotelem U Zlatého jelena.

Nová čtyřpodlažní a dvojkřídlá budova spořitelny patří k vrcholným Fuchsovým realizacím. Architekt zde využil možnosti, jaké nabízely moderní  technologie funkcionalismu. Jediným konstrukčním nosným prvkem budovy jsou železobetonové pilíře, které v obvodovém zdivu prostupují celou stavbou od suterénu až po druhé patro. Vnitřní příčky byly rozvrženy tak, aby mohlo docházet k proměně daného půdorysného schématu. Fasáda domu je tvořena rozsáhlými prosklenými plochami doplněnými bílým keramickým obkladem.

Podobně funkční byl i interiér; kromě reprezentační haly se v budově nacházely moderní světlé obytné i provozní místnosti vybavené veškerým dobovým komfortem.

V době svého vzniku byla budova těžko přijímána. Moderním vzhledem se výrazně odlišovala od všech stávajících domů a také hluboko zasahovala do plochy náměstí. Toto složité začlenění do místní zástavby navrhl Jindřich Kumpošt dle Podrobného upravovacího plánu města Tišnova z roku 1930. Tím ovšem potvrdil zánik funkce Dolního náměstí, kde jeho význam získala ulice k nádraží.

Budova spořitelny byla slavnostně otevřena 9. července 1933. Šlo o tehdy nejmodernější stavbu v Tišnově, jejíž sloh i technologie ovlivnily podobu
dalších funkcionalistických projektů ve městě. Dnes zde sídlí pobočka Komerční banky, realitní kancelář a několik bytů. V roce 1992 proběhla pod
dohledem Památkového ústavu na budově rozsáhlá rekonstrukce.

Vladimír Vecheta