Zdravá strava pro naše tělo i mysl

(pokračování z minulého čísla)

Potravinová pyramida současného Evropana a strava v průběhu roku

Složení našeho jídelníčku  by  se  mělo  měnit  v  závislosti  na ročním období a to v našich zemích platí většinou jen v domácnostech, už méně ve stravovacích zařízeních a téměř vůbec to neplatí v klasických českých restauracích. Potravinová pyramida nebo dnes někdy používaný termín potravinový talíř je druh grafu, na kterém můžeme vidět, v jakém poměru je vhodné jednotlivé potraviny jíst. Tento poměr se může měnit v závislosti na ročním období, na činnosti i na věku. Pro současníka, který během práce většinou sedí nebo stojí a pohyb je spíše volnočasovou a relaxační aktivitou, se poměry doporučených živin během posledního století zcela proměnily. Během teplého a horkého  léta budou poměry v našem jídelníčku jiné než v zimě. Nyní, v zimním období, by měly být hlavní složkou našeho jídla obiloviny a jejich různé druhy (rýže, jáhly, pohanka, špalda, pšenice kamut, bulgur, těstoviny, obilninové kaše, karbanátky) a luštěniny (čočka všech barev,  cizrna, hrách, fazole a soja). Hlavní přílohou k nim by měla být zelenina, v zimě nejlépe pečená nebo podušená, popř. jako přídavek sýr nebo vejce. Pamatujme na to, že brambory patří mezi sacharidy a zařazujme je ve správných kombinacích. Pro dostatek vitamínů v zimě bychom měli jíst dostupné ovoce, kysané zelí a kvašenou zeleninu, kterou si můžeme připravit doma. Dobrým doplňkem jsou také ovocno-zeleninové šťávy. Méně bychom měli – a to, jak vidíme v grafu, v každém ročním období – konzumovat maso a ryby, nejméně  co do poměru k ostatnímu ořechy, rostlinné oleje a máslo. Oleje bychom si měli vybírat různého původu, abychom si zajistili bohatou škálu nezbytných mastných kyselin. Různé druhy ořechů a semen by měly být v menší míře stálicí v našem každodenním jídelníčku jako přirozený zdroj kvalitních bílkovin, vápníku, hoř číku, fosforu, selenu a zinku. Víte, že nejvyšší obsah vápníku a hořčíku však najdeme v zelené petrželce a pažitce?

Zajistit nové přístupy ve stravování nám přirozeně umožňuje tradiční pěstování plodin u nás (pšenice, žito, oves, ječmen, jáhly, pohanka, kořenová zelenina, špenáty a mangoldy, dýně, ředkvičky a kedlubny, červená řepa, květák, různé odrůdy rajčat, paprik a okurek, roketa, polníček, zelí, brambory) a objevení se plodin, které byly tradiční v sousedních zemích a k nám se povědomí o nich dostalo po roce 1989 (brokolice, cukety, lilky, další odrůdy dýní, zelených salátů, rukola).

Vegetariánství a veganství?

Není však tajemstvím, že maso zvířat ke svému zdraví nutně nepotřebujeme, jde asi o stereotyp udržovaný z dávné minulosti stejně jako udržujeme i jiné nefunkční stereotypy. Už starověcí   i pozdější pokrokoví myslitelé, vědci a umělci tuto pravdu po- znali a řídili se jí – např. Platón, Pythagoras, Sokrates, Leonardo da Vinci, Michelangelo, Isaac Newton a v nedávné i současné době ve vegetariánství pokračovali a pokračují další, podobně založení lidé – Albert Schweitzer, A. Einstein, Franz Kafka, Ma- hátma Gándhí, František Kupka, John Lennon, Paul McCartney, naše Anna Pammrová ze Žďárce  a velká řada dalších, známých  i méně známých lidí.

Že jde o lidi tvůrčí, nadmíru moudré a zejména ve svých dílech až do současnosti nesmrtelné, mohou čtenáři posoudit sami.

Zdravé jídlo je přírodě přátelský způsob žití

Jakmile se sladíme se  svým  trávicím  systémem,  zjistíme,  že odchází řada našich zdravotních potíží a přichází pocit vitality,  a dokonce se mění k lepšímu i naše psychické nastavení. Dá se říct, že se náš život celkově zjednoduší a získáme více prostoru pro svoje záliby i pro rodinné aktivity.

Díky změně stereotypu při výběru a přípravě jídel se naučíme novým receptům a zjistíme, že potřebujeme navštěvovat i jiné obchody nebo přinejmenším jiné regály v supermarketu. Zjistíme, že zdravá strava je nesmírně kreativní způsob přípravy jídel, díky kterému dokážeme z jednoduchých ryzích surovin bez přídavků ochucovadel vykouzlit chutné a bohaté pokrmy. A v konečném důsledku se objeví nečekaná přidaná hodnota – tímto zjednodušením přirozeně a bez značného úsilí omezíme zátěž kladenou na životní prostředí.

Něco málo o půstech

Adventní čas je ideální příležitostí k prvnímu ze dvou významných půstů, které byly tradičně zařazovány do liturgického roku. Když se ovšem podíváme na původní podstatu těchto půstů, zjistíme, že tento prosincový spadá do období, kdy je záhodno očistit a nezatěžovat tlusté střevo, a proto se vzdáváme masa, cukrovinek a těžšího druhu jídel. Tato orgánová očista velmi ladí s očistou na duchu a tím se velmi dobře propojuje  s křesťanským půstem v tomto období. Jak vidíme, k některým tradicím je zase užitečné se vrátit.

Jana Koudelová