Přehrada Kuřimské Jestřabí

Štíhlý oblouk železničního viaduktu je známou dominantou Dolních Louček již téměř 70 let. Plány Ministerstva zemědělství by však mohly údolí říčky Libochůvky „obohatit“ o novou dominantu – přehradní hráz.

Historie budování retenčních, tedy umělých vodních nádrží v českých zemích sahá až k Máchovu jezeru, které vzniklo v roce 1272. Rybníky byly budovány pro chovné účely. Některé i s funkcí ochrany před povodněmi a zásobárny vody v krajině. Protipovodňová role pak stála za stavbou nádrží se zděnými hrázemi na aktivních tocích – přehrad. Nejstarší přehrada na Moravě je u Jevišovic na Znojemsku už od roku 1896. Dnes je u nás 165 přehrad, poslední Slezská Harta byla napuštěna v roce 1997. Přehradám je přisuzována multifunkční pozice. Jsou zásobárnami vody (hospodářské i  pitné), výrobci elektrické energie, ochranou před povodněmi, vyrovnávají průtoky v tocích, slouží rekreačním a sportovním účelům. Řadou funkčních aspektů ospravedlňuje české Ministerstvo zemědělství (MZe), které je správcem vodních toků a ploch v celém státě, stálé živení myšlenky na řešení problému sucha v krajině právě pomocí výstavby nových přehrad.

Generel LAPV a co z něj vyplývá
V květnu letošního roku představilo MZe aktualizovanou verzi tzv. Generelu lokalit pro akumulaci povrchových vod (LAPV). Jde o materiál doplňující platný Generel z roku 2011, který navazuje na starší materiály Směrného vodohospodářského plánu a Plánu hlavních povodí ČR. Meritem obsahu je soubor lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod, které „mohou sloužit jako jedno z adaptačních opatření pro případné řešení dopadů klimatické změny v dlouhodobém horizontu (v příštích padesáti až sto letech), především pro zajištění zdrojů pitné vody a snížení nepříznivých účinků povodní“ uvádí úvodní zpráva GLAPV. Ke zpracování Generelu zavazuje MZe ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí zákon č. 254/2001 Sb. tzv. Vodní zákon.

Plán lokalit je průběžně aktualizován již řadu let. Např. v roce 1975 bylo zkoumáno 581 možných přehradních profilů. V seznamu hájených území a evidovaných potenciálních rezerv bylo v roce 1988 uvedeno 210 přehrad. V roce 2007 už nebyl návrh 186 lokalit v Plánu hlavních povodí schválen. Generel LAPV z roku 2011 tedy obsahoval jen 65 lokalit rozdělených do kategorie A – lokality s primárním účelem vytvoření zdrojů pitné vody, a kategorie B – s účelem protipovodňovým a nadlepšujícím průtok. Aktualizovaný Generel z roku 2019 navyšuje počet lokalit o nových 31. Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK) v rámci kraje vymezují 10 ploch územních rezerv pro akumulaci povrchových vod v souladu s Generelem. Jedním z nich je i lokalita LAPVR 03 Kuřimské Jestřabí na vodním toku Libochovka.

Možná přehrada Kuřimské Jestřabí
Lokalita na Libochovce je vytipována již dlouhé roky. Na Technickém listu z roku 1988 je uvedeno, že „nádrž byla řešena ve studii ‚Zásobení brněnské oblasti vodou – uvažované zdroje‘ v roce 1974“. V Generelech z roku 2011 i 2019 je vedena vždy v kategorii B, tedy jako podpůrná zásobárna pro širší rámec povodí: „Může sloužit pro nadlepšování minimálních průtoků pro zajištění nezbytných ekologických funkcí průtoků v málo vodných tocích Libochovka a především Bobrůvka (Loučka) s případnými pozitivními účinky až do řeky Svratky, např. také posilování nynějšího záložního vodního zdroje Pisárky (pro brněnskou aglomeraci).“

Plán nádrže doznal za tu dobu změn. Nejvýznamnější je změna výšky plánované hráze, která měla být 55 m (pro srovnání výška brněnské přehrady je 23,5 m), a zátopová zóna na kótě 360 m n. m. by způsobila likvidaci obce Řikonín. Novější vymezení „zóny akumulace“ zřejmě hráz snižuje na 35 m, jelikož zátopová kóta 335 m n. m. postihuje už „jen“ osady v údolí (Chytálky, Falcovy). V plánu doznalo změnu i navrhované umístění hráze. Původní verze ji situovala k býv. Kavrdovu mlýnu. Nový plán posouvá hráz o 750 m směrem k Dolním Loučkám, což se lokality dotýká jejím umístěním pouze 800 m od okraje obytné zástavby.

Jak to vidí v místě
Dle ZÚR JMK přejalo všech 5 obcí (Kuřimské Jestřabí, Řikonín, Újezd u Tišnova, Dolní Loučky a Deblín), jejichž katastrů se dotýká, „územní rezervu pro vodní nádrž“ do svých územních plánů. Pouze v ÚP Kuřimského Jestřabí najdeme pozitivní dovětek o „vzrůstu rekreace“, kterou by nádrž vyvolala. Naproti tomu ÚP Deblín přímo konstatuje, že „zadržení vody v krajině“ má smysl „po vyčerpání ostatních adaptačních opatření k zajištění vodohospodářských služeb a kdy dopady klimatické změny nebudou řešitelné jinými prostředky“.

Tento aspekt je i hlavním argumentem nesouhlasu s udržováním lokality v seznamu záměrů pro výstavbu přehrad, i s principem řešení klimatických změn formou přehrazování vodních toků, který je považován za zastaralý. „Hlavní slabinou budování přehrady Kuřimské Jestřabí jsou vedle zničení jednoho z posledních relativně nenarušených říčních údolí na Tišnovsku především odtokové poměry v povodí říčky Libochovky,“ uvádí Ing. Jiří Schneider, Ph.D., děkan Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně, který svým bydlištěm v Újezdě u Tišnova má kvalitní odborný i lokální vhled do problematiky. „Nádrž je situována logicky do minimálně obydlené a zastavěné zóny, ale realizace by přinesla efekt až řadu let po jejím dostavění. Vedle masivního a dlouhodobého zásahu do přírodního prostředí širšího údolí a okolních obcí už během stavby by samo naplnění nádrže díky nízkému průtoku trvalo v řádu 5–8 let, než by začala plnit funkci ‚nadlepšování průtoků‘ nebo zdroje vody.“

Další problém vyvolává i zdánlivě banální fakt – potřeba přeložky silnice III/3795 spojující Dolní Loučky a Kuřimské Jestřabí. „To přináší ve velmi složitých terénních a územních podmínkách technicky, ekonomicky i krajinářsky velmi náročné až neřešitelné převedení,“ čteme v ÚP Dolních Louček. Vymezení koridoru o šířce 100 m jako rezervy pro silnici se dostává do přímého konfliktu s plány rozvoje obcí a zejména Louček se záměr začíná dotýkat více, než je snadné akceptovat.

Pokud ano…
Plány možné výstavby jsou dlouhodobé, mezigenerační. „Nežijeme už v době, kdy se automaticky stavíme proti. Musíme totiž strategicky posuzovat citlivou otázku budoucnosti zdrojů zejména pitné vody. Z toho důvodu jsme připraveni jednat o všech aspektech a řešeních, a to s ohledem na naše potomky a celý širší region,“ deklaruje pohled obce Petr Tomek, starosta Kuřimského Jestřabí. „Je to záležitost, která se bude týkat našich vnuků,“ míní Ing. Schneider. „Klimatická změna není záležitostí neustálého nárůstu teploty, ale častějších teplotních a srážkových výkyvů. A každý – ať sucho nebo povodeň – vyvolává potřebu řešení.“ Jen by bylo lépe postupovat systematicky a „udržitelně“ a zadržovat a distribuovat vodu v krajině v součinnosti se samotnou přírodou.

„Pán Bůh a já dobře víme, proč se ta řeka takhle kroutí…“
Vlasta Burian, Ryba na suchu (1942)

Vladimír Vecheta