Dostupnost lékařské péče v Tišnově

Současný člověk je téměř ze 100% závislý na odborné lékařské péči a zdravotnické pomoci, a proto je téma její kvality a dostupnosti jedním z nejdůležitějších v životě každé komunity. Zvýšené zdravotní nároky dané pandemií ukázaly potřebu přehledu o dostupné zdravotnické pomoci a informační nedostatečnost o jejím pokrytí mezi širokou veřejností. Zaměřili jsme se tedy na zmapování situace v Tišnově a jeho okolí a také na kontext organizace zdravotní péče v rámci Jihomoravského kraje, potažmo v celém Česku.

Jak vlastně zdravotnictví funguje
Zdravotní systém, jak ho u nás dnes známe, byl zřízen v 19. století v Německu kancléřem Otto von Bismarckem. Proto se tomuto modelu říká bismarckovský. Je založen na myšlence všeobecné dostupnosti zdravotní péče zajištěné všeobecným zdravotním pojištěním. V Evropě se tento model stal výrazem státní garance za dostupnost zdravotní péče pro všechny obyvatele bez rozdílu.

Systém povinného zdravotního pojištění všech je přitom postaven na principu solidarity, tedy že každý občan přispívá do základního fondu zdravotní pojišťovny podle svých možností (obvykle určité procento z vyměřovacího základu) a zdravotní péči čerpá dle svých potřeb. Ve výsledku to znamená, že zatímco někdo ani za celý život nevyčerpá objem financí, které od něj do zdravotnictví přitekly, péče o jiného může být daleko nákladnější, než je jeho finanční vklad.

Kdo všechno zdravotnictví zaštiťuje
Jednou z charakteristik zdravotnictví je decentralizace, možnost svobodného výběru a pluralita poskytovatelů zdravotní péče. Do řízení a výkonu státní garance dostupnosti zdravotní péče tak vstupují samosprávné regionální orgány, profesní organizace a sami poskytovatelé zdravotnických služeb. A klíčovou je ochota při vzájemném respektu mezi partnery cíleně spolupracovat namísto boje o moc a vliv.

• Stát vykonává péči o zdraví občanů v duchu zákona o ochraně veřejného zdraví prostřednictvím státních orgánů, jimiž jsou ministerstva, hlavní
hygienik a krajské hygienické stanice (KHS), fakultní nemocnice a státní ústavy, které mají roli strategickou, dozorčí, výzkumnou a výukovou.
• Kraje a obce podporují dostupnost a kvalitu prostřednictvím příspěvkových organizací, které zajišťují samotný výkon péče, jako jsou krajské a městské nemocnice, polikliniky, ambulance a zdravotní záchranná služba. Kraje mají povinnost dle zákona o zdravotních službách zajistit i lékařské, zubní a lékárenské pohotovostní služby. Krajské samosprávě nepodléhají KHS.
• Zřizovateli a provozovateli zdravotnických zařízení a poskytovateli zdravotnické péče jsou i soukromé subjekty, které vystupují jako partneři  zdravotního systému, nebo fungují zcela autonomně, za plnění zákonných podmínek provozu a poskytování péče.
• Všechny lékaře, zubaře a lékárníky sdružují a registrují ze zákona (220/1991 Sb.) Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora a Česká lékárnická komora. Komory jako profesní organizace garantují odbornost svých členů. Zároveň ovšem bez jejich registrace nemůže u nás nikdo medicínskou praxi vykonávat.
• Zdravotní pojišťovny jakožto akciové společnosti slouží k výběru zdravotního pojištění a následně z takto vybraných prostředků hradí zdravotní péči těm zdravotnickým zařízením, s nimiž mají uzavřené smlouvy o úhradě. Dle zákona o veřejném zdravotním pojištění mají i navýsost důležitou povinnost: zajistit poskytování hrazených služeb svým pojištěncům, včetně jejich místní a časové dostupnosti, prostřednictvím své sítě smluvních poskytovatelů.

Kdo nám tedy má lékaře zajistit?
Ačkoliv je to státní správa, která občanům garantuje dostupnost zdravotní péče, zodpovědnost za plnění tohoto závazku přesunula na zdravotní pojišťovny. S vyhledáním a zajištěním zdravotní péče praktického i odborného lékaře musí občanovi pomoci zdravotní pojišťovna, u které je pojištěn: „Pojišťovny musejí svým pacientům ze zákona zajistit praktického lékaře a zubaře do dojezdové vzdálenosti 35 minut od místa bydliště. Na pomoc pojišťovny se mohou obrátit i pacienti, kteří shánějí lékaře odborné. Zde je dojezdová doba ovšem delší. Na chirurgii či neurologii se pacient musí ze zákona dostat do 60 minut, na alergologii nebo endokrinologii je pak dojezdová doba hodinu a půl,“ citujeme z prohlášení ministra zdravotnictví.

Principy jsou explicitně definovány v Nařízení vlády o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb (NV 307/2012 Sb.), které je i metodikou k budování sítě zdravotnických služeb a zařízení. V tomto ohledu spolupracují zdravotní pojišťovny především se samosprávou – krajskými úřady a obcemi. Laicky řečeno – na nedostupnost péče si nestěžujte zdravotníkům, ale zdravotním pojišťovnám a odboru zdravotnictví Krajského úřadu JMK.

Když si chcete lékaře najít sami
Řada z nás si ovšem raději vyhledá kontakt (a doporučení) na daného lékaře sama. Seznamů, kde lékaře najít, je mnoho, a tak si je pro lepší přehled protřídíme:
a) U zdravotní pojišťovny
Na webech zdravotních pojišťoven jsou uvedeny seznamy všech lékařů a zdravotnických zařízení, s nimiž má daná pojišťovna uzavřenu smlouvu
o úhradách zdravotní péče. V současnosti máme 7 zdravotních pojišťoven.
b) U odborné komory
Všichni lékaři, stomatologové a lékárníci mají svou povinnou registraci u svých odborných komor (Česká lékařská komora – www.lkcr.cz, Česká stomatologická komora – www.dent.cz, Česká lékárnická komora – www.lekarnici.cz). Tyto poskytují jejich přehledy, ale i seznamy např. pohotovostních služeb a dalších speciálních pracovišť. A samozřejmě i seznam lékáren.
c) V národních registrech
Ve snaze o kompletní integraci informací z českého zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR spustil Národní zdravotnický informační portál (NZIP) na adrese www.nzip.cz. Jeho součástí je Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb (NRPZS) o všech zdravotnických
zařízeních bez ohledu na jejich zřizovatele – https://nrpzs.uzis.cz.
d) Na odborných i zájmových portálech
Seznamů, map a přehledů lékařů, ordinací nebo dostupných zdravotních služeb je řada. Většina je zřizována zájmovou aktivitou a jejich úplnost je dána mírou aktualizace. Výhodou naopak bývá referenční hodnota. Jako příklady uvádíme: www.zdravotniregistr.cz, www.atlasdoktoru.cz, www.mapa-lekaru.cz, www.registrlekaru.cz, www.znamylekar.cz, www.navstevalekare.cz, www.kataloglekaru.cz, www.lekari-online.cz.
e) On-line medicína
Zajímavou alternativou jsou i aplikace umožňující virtuální komunikaci s lékaři a vyšetření on-line. Popularita a úroveň těchto prostředků vzrostla zejména v karanténní době. Příkladem jsou www.ulekare.cz, www.virtualniklinika.cz nebo www.onlineambulance.cz.

Pokrytí zdravotní péče v Tišnově a okolí
Jak jsme naznačili výše, pokrytí dostupnou zdravotní péčí v Tišnově a okolí je tedy věcí mnoha faktorů a více subjektů. Vedle strategie zdravotních pojišťoven, které mají zajišťovat plošné rozmístění praktiků i specialistů, je to Jihomoravský kraj jednak jako provozovatel Nemocnice Tišnov p. o. a ZZS JMK, jednak jako hlavní stratég dostupné zdravotní péče na území celého kraje. A konečně i místní radnice, které zpravidla pronajímají prostory pro fungování lékařů a zdravotníků ve svých budovách a také se svým zájmem snaží zajistit fungování ordinací praktických lékařů, zubařů či specialistů ve svém městě či obci.

Pro účely lepší přehlednosti jsme sestavili na vnitřní dvojstraně Přehled lékařů v Tišnově a okolí. Na území tišnovského regionu (ORP Tišnov) tak nacházíme zdravotní služby kromě samotného Tišnova soustředěné do městysů Předklášteří, Drásov, Deblín a Lomnice (a ještě v Doubravníku a Nedvědici). Mimo Tišnov jde zpravidla o ordinace praktických a zubních lékařů a rovněž provoz několika lékáren.

Celkově máme k dispozici v Tišnově 7 praktických lékařů pro dospělé a 3 pro děti a dorost, k tomu 10 zubařů a 4 gynekology, celkem 24 tzv. registrujících lékařů. Dalších 17 (10 praktiků pro dospělé i děti a 7 zubařů) najdeme v zahrnutých okolních městysích. Kromě toho tu působí min. 26 medicínsky vzdělaných ambulantních specialistů v širokém spektru lékařských oborů, vedle lékařů na lůžkovém oddělení Nemocnice Tišnov a u ZZS JMK. Řada z lékařů samozřejmě není dostupná všechny dny v týdnu, zpravidla obsluhují i více ordinačních míst a působí i v jiných lokalitách. V Tišnově samotném jsou k dispozici 3 lékárny, další 2 najdeme v Drásově a Lomnici. Je to dost, nebo málo? Převedeme si výčet do kontextu potenciálních pacientů.

Dle statistik ČSÚ (k 1. 1. 2020) obývá Tišnov včetně jeho místních částí 9 258 obyvatel. Spolu se zahrnutím obcí, které mají spádovost vedle Tišnova k některému z uváděných městysů, to činí 27 602 obyvatel. I když je zřejmé, že řada občanů využívá některé lékařské služby ve spojitosti se svým zaměstnáním, dobrými zkušenostmi nebo lepší dostupností v Brně, Kuřimi, Velké Bíteši, Boskovicích, Blansku nebo Bystřici n. P., na 1 registrujícího lékaře v Tišnově a okolí připadá 674 osob. Tristnější už je bilance, pokud počty rozložíme z hlediska specializace: na 1 praktika tu tak čeká 1 380 pacientů, na 1 zubaře připadá 1 624 pacientů.

Laicky bychom však neměli takto podanou situaci vyhodnocovat jako špatnou. Primární je si medicínskou péči neprivatizovat pro jednotlivce. Lékař není ani osobní sluha ani skupinový šaman, aby musel být všude a hned k mání. Jeho služby jsou třeba u konkrétních jedinců a v konkrétním okamžiku a přiznejme si, že řada z nás lékaře vyhledává během svého života minimálně.

Druhým rozumným postojem je pohled z hlediska širšího regionu, v našem případě Jihomoravského kraje. Náš kraj o sobě hrdě tvrdí, že patří mezi regiony, které mají své „vlastní“ zdravotnictví. To znamená, že infrastruktura a spektrum zdravotních služeb dostupných v Jihomoravském kraji pokrývají 100 % moderní zdravotní péče. Obyvatelé kraje tedy nemusí za akutní péčí cestovat do jiných regionů.

Krajská „soběstačnost“ je pro Tišnov dobrá i špatná zpráva zároveň. V rámci silného krajského centra a moderní mobility totiž znamená, že je většina odborné zdravotní péče koncentrována v Brně, a jeho relativně dobrá dostupnost (z Tišnova do 30 km, 30 min. autem, zákonem stanovená max. doba je 35 min.) tak ponechává satelitní i okrajové regiony závislé na brněnském zdravotnictví. Na příkladu pohotovosti – LSPP je vidět, že jsou obyvatelé Tišnova momentálně odkázáni na Brno, nepočítaje Blansko nebo Boskovice.

Vedení Jihomoravského kraje považuje zdravotnictví za svou prioritu a hledá cesty lepšího pokrytí. Výstavba nového ambulantního traktu tišnovské nemocnice je toho příkladem. Tato významná investice poskytne prostor pro zvýšení úrovně a objemu dostupných zdravotních služeb v Tišnově a jeho okolí. Ovšem tím, že Tišnov leží na okraji brněnské metropolitní oblasti, je nutné předpokládat, že v rámci ekonomicky únosného rozvoje péče v kraji budou občané nadále odkazováni spíše k využívání služeb v krajském centru namísto budování specializovaných pracovišť přímo v Tišnově.

Pokud bychom to chtěli změnit, bylo by dobré vést čilejší diskusi a usilovat o partnerství mezi obcemi, např. Tišnova a Kuřimi, které by jako dvě rostoucí města měly více možností spojenými silami zajistit širší zdravotní péči pro celou SZ periferii Brna. Do začátku si ale přejme, aby alespoň
LSPP (pro dospělé, zubní a lékárenská) byla v Tišnově obsazená a dostupná.

Vladimír Vecheta