Rada města Tišnova 22. dubna jednomyslně schválila přechodné snížení nájemného…
Napsali jsme před 50 lety – květen a červen 1970
Botanik prochází krajem
V obou číslech byl na pokračování zveřejněn materiál, který zpracovala paní Hedvika Šmardová podle zápisů svého muže RNDr. Jana Šmardy, pozdějšího držitele Ceny města Tišnova in memoriam.
„V srpnu 1928 přišel do Tišnova, svého nového působiště, mladý nadšený botanik, učitel dr. Jan Šmarda,“ píše se tu úvodem. „Těšil se na práci s dětmi, ale snad ještě více na cesty za poznáním květeny našeho kraje. Proto také jeho první cesta vedla na Květnici. Navštěvoval ji pravidelně po celý rok, pečlivě si svá pozorování zapisoval a vzácné rostliny ukládal do herbářů. Hora Květnice dominuje nejen Tišnovu, nýbrž i celému střednímu toku řeky Svratky. Ke Květnici denně vzhlíží oči Tišnováků a nádherný pohled z Velké skály, od křížku nebo ze Tří stolů láká turisty z širokého okolí. Nejen krása, ale hlavně přírodní bohatství proslavilo vznešenou ozdobu našeho kraje po celé Moravě.“
Z galerie hrdinů
Václav Borek ve svém článku připomněl 30. výročí úmrtí letce Jaroslava Gleicha, absolventa tišnovského gymnázia. „Když byla naše země zabrána německými okupanty, bylo mu 26 let. Přes svoje mládí ví, kde je jeho místo: odjíždí ilegálně do zahraničí. Tehdy ještě netuší, že se domů už nevrátí… Nadporučík Jaroslav Gleich se dostává do Francie k československému letectvu a záhy si svou odvahou a osobními vlastnostmi získává uznání svých spolubojovníků i nadřízených… Ve čtvrtek 13. června 1940 se vrací z bojového letu, ale krátce před přistáním jeho letadlo havaruje. Mladý nadporučík umírá na těžké zranění. Dva dny nato je pochován na městském hřbitově v Avord….“
Tišnovští lékárníci – poštmistři
Historik a kronikář Jan Hájek v obsáhlém příspěvku zpracoval historii vzniku tišnovské lékárny, která poměrně dlouho zabezpečovala i poštovní služby. „Od Georga Graua koupil lékárnu v polovině 30. let 19. století Georg Johann Holzknecht a pojmenoval ji ,U Nejsvětější Trojice.‘ V této době dochází k významné události, která je úzce spjata s historií tišnovské pošty. Lékárník se stává současně přednostou pošty, jejíž úřadovnou je psací stůl za samostatnou skleněnou přepážkou. Stalo se tak nepochybně 1. 3. 1840, kdy zahájila tišnovská pošta svoji činnost jako sběrna dopisů (Briefsammlung). Pošta s lékárnou se v této době nacházela ve středověkém domě ,Na Pernštejně‘…“
Stalo se před sto lety
Jan Hájek jako obvykle přidal i sto let starou humornou historku, která by dnes byla nejspíš označena za nekorektní a do tisku by tudíž neprošla: „Cikán Ferda Daniel, který má svó chatrč nad lipama u sv. Jána za Červeným mlénem, dostal zase návštěvu, tentokrát přijeli ,bratři‘ až z Uherska. Poznali to sousedi v Žabské ulici, když ráno našli kurníky prázdný a po ,bratrech’ jako když se zem slehne. Néni tomu tak dlóho, co jiní ,bratři’ vybrali haltýř panu staršímu ze mléna a včelník u Dusíka. Bylo nařízeno panu obrvachmajstrovi Kolbábkovi, aby při návštěvách ,bratrů’ všichni policajti, hlavně v noci aufpasírovali.“
O dalším ve stručnosti
Od konce druhé světové války uplynulo v roce 1970 právě čtvrt století, čemuž se věnoval Jan Hájek v rubrice Malé kapitoly z historie Tišnovska. Karasovo divadlo připravilo představení hry Aloise Jiráska Vojnarka. Redakce se pochlubila dopisem až z americké Nebrasky, který poslala paní Marie Hájková pocházející z Lomnice. Tišnovská sodovkárna zvala studenty na prázdninovou brigádu sloganem „Tam, kde není žízeň“. K mezinárodnímu dni dětí pozval Sdružený závodní klub populární televizní Štěpánku (Haničincovou) i s její Kačenkou, harmonikářem a kouzelníkem. V kině se hrály dodnes kultovní české klasiky Kladivo na čarodějnice Otakara Vávry či Adelheid Františka Vláčila, nechyběli ale ani Belmondo, Delon či Ventura ve filmech Žena je žena a Dobrodruzi. Rovněž byl ke zhlédnutí sovětský dětský film z roku 1959 Jak voják přemohl vodníka, který se pak v televizi hrál pod přijatelnějším názvem Zručná Marja a má dodnes na webu csfd.cz hodnocení skvělých 73 %.
Václav Seyfert
Další článek: Červnové kalendárium Tišnovska
Předchozí článek: Vůně senosečí a bylin