Vyhlášení nových termínů konání kulatých stolů zaměřených na potřeby vybraných…
Jak nám KOVID odložil komunitní plánování a dal novou šanci
Nouzový stav vyhlášený kvůli novému koronaviru zhatil mnohé plány. Osobní, rodinné, pracovní, dokonce i ty komunitní. Jako nám v Tišnově, kde vstoupil doprostřed organizace komunitního plánování sociálních služeb ORP Tišnov na roky 2021–23. Třeba nám ale dal i příležitost lépe pochopit slova, která se v našich končinách zabydlují teprve v posledních desetiletích: komunita, komunitní.
Podle wiki.knihovna.cz je komunita volné a samo-organizující se seskupení lidí a institucí, kteří sdílejí určité odvětví (společné zájmy, místo bydliště, profese, problémy, cíle atd.) a podílejí se na vzájemné interakci. Mohou fungovat na základě osobního styku anebo mohou být virtuální. Primárním cílem komunity je vytvoření pocitu sounáležitosti, neboť zachovává komunitu pohromadě.
Slovo komunita pochází z latinských slov „cum“ (což znamená „spolu“) a „munere“ (které znamená „darovat“). Uvádí se také, že pochází ze slova „communitas“, které má v překladu význam „společenství“. Vývoj posledních týdnů ukázal, jak moc je důležité, že se lidé a instituce v obci umí sami zorganizovat (např. šití roušek), podílejí se na vzájemné interakci (např. databáze dobrovolníků a telefonická linka pro seniory zřízená a koordinovaná městem Tišnov), když nemohou fungovat v osobním kontaktu, zkouší to virtuálně. O vzájemném obdarování – radou, donáškou nákupu, penězi, humorem – nemluvě.
Byla jsem kdysi, v polovině devadesátých let, v Ústí nad Labem u vytváření jednoho z prvních komunitních plánů sociálních služeb u nás. Díky spolupráci neziskových organizací, které tenkrát novátorské postupy plánování prosazovaly, osvícených lidí ze samosprávy, státní správy, byznysu, uživatelů služeb ochotných se do plánování zapojit, vznikl PRSS (byli jsme tenkrát mladí a jazykově hraví). Projekt rozvoje sociálních služeb pak sice doznal kvůli přístupu nových politických garnitur různých redukcí a proměn, ale koncept se šířil dál. Je totiž užitečný a efektivní. Pro lidi i pro obec.
Od devadesátých let jsme o třicet let dál. Virus nám jak přes lupu ukázal, že ani propracovaný systém sociálních služeb, je-li kde jaký, sám o sobě nestačí. Bez sousedské, přátelské, rodinné pomoci, schopnosti systému i lidí rychle reagovat na nečekané, bez důvěry a komunikace, kreativity, dobrých vztahů, těch hlavně, může být zahlcen a kolabovat; zkolabovat doufám ne.
Opatření nouzového stavu se pomalu uvolňují. Na mail mi přišla repete pozvánka ke kulatým stolům, které se měly v rámci komunitního plánování sociálních služeb konat už před měsícem. Tak tedy znova, a já věřím, že o „koronavirus“ lépe. Třeba v tom, že se nás z komunity/obce do plánování zapojí co nejvíce. Máme před sebou roky s novým virem, suchem a jinými klimatickými změnami, stárnutím obyvatelstva, tak ať to společně zvládneme.
Jolana Novotná
Autorka je členkou sociální komise města Tišnova a poradkyní pro pozůstalé v Klára pomáhá z. s.
Další článek: Dobrovolní hasiči radí
Předchozí článek: Nařízení dovolené zaměstnavatelem