ONCE UPON A TIME 13.–17. 7. 2020, 8.30–16.00 Muzeum města…
Dva měsíce nových zkušeností
Jaro roku 2020 se zcela jistě zapíše do paměti mnohých z nás. Doba, v níž se zpomalil běh všedních dní a karanténní opatření ochromila mnoho oblastí veřejného i soukromého života. Školství i školy zcela jistě patří v této souvislosti mezi jednu z nejdotčenějších.
Když jsme 10. března svolali do sborovny všechny učitele, aby je paní ředitelka informovala o uzavření škol, netušili jsme, že se vlastně v takovém složení setkáváme na dlouhou dobu naposled. Srdečně jsme se zasmáli, když jedna kolegyně vyprávěla, jak vyprovázela brečícího kloučka. Ten odmítal zůstat doma, protože ještě neodevzdal učebnice. Netušili jsme, jak blízko byl malý žáček pravdě, jíž bychom tehdy stěží odmítali uvěřit.
V těchto dnech máme za sebou dva měsíce překotných událostí, a také dva měsíce, během nichž byli a doposud ještě jsou učitelé a jejich žáci postaveni před zcela novou zkušenost s výukou na dálku.
Ze dne na den se změnilo naprosto vše, co souvisí s běžným provozem školy. Neměli jsme žádný čas na přípravu, nikdo netušil, jak dlouho zůstanou školy zavřené. Myslím, že naše školství a zavedený způsob výuky jsou velmi úzce spjaty s osobním kontaktem učitele a jeho žáků i se sociálním zázemím, které školy pro děti vytváří. Najednou vznikla nepřekonatelná bariéra, kde na jedné straně zůstali učitelé bez možnosti vyučovat svoje žáky a na druhé straně bezradní rodiče se svými dětmi, na které v mnohých případech dolehla tíživost celé situace především ve spojení s běžným chodem rodin a domácností. Zpočátku bylo nutné navázat s dětmi a jejich rodinami prvotní kontakt, ověřit, zda jsou schopni se školou komunikovat a pro práci na dálku nastavit přesná pravidla. Určit množství a rozsah zadávaných úkolů, které by děti v rámci domácí práce měly zvládnout.
Mohu-li se ohlédnout a zhodnotit uplynulé týdny, musím říci, že jsem se během své profesní praxe nesetkala s obdobím, které by tak zásadně ovlivnilo pedagogickou práci. Pro všechny z nás to byla naprosto nová zkušenost a každý z nás byl nucen najít způsob, jak dětem na dálku zprostředkovat nové informace.
Bez dostupnosti moderních technologií by nebylo možné efektivně pracovat, avšak ne každý je však s prostředky moderní doby dobrý kamarád. Snad se nedotknu žádného ze svých kolegů a kolegyň tvrzením, že nejeden z nás překročil svůj pomyslný vlastní stín, když byl nucen zdolat úskalí se zpracováním materiálů pro žáky, uspořádáním videokonferencí, které alespoň částečně v této době nahrazují přímý kontakt učitele se žáky nebo s organizací výuky pomocí virtuálních učeben. Proto také velmi oceňujeme pomoc paní Kubicové, předsedkyně Klubu přátel školy, která zprostředkovala odbornou výpomoc právě v této velmi důležité oblasti.
Mám dobrý pocit z toho, že jsme i přes drobná zakolísání vše velmi dobře zvládli, a oceňuji profesní výkony svých kolegů, za které jim děkuji.
Barbora Kulhánková
Další článek: Inspiro čas nemarnilo
Předchozí článek: Distanční koronavirové vzdělávání