Penzion – pojem, který opětovně používáme jako oficiální název pro…
Martin Skalický – Tanec v temnotách
Martin Skalický se ve své tvorbě dlouhodobě vyrovnává s odkazem tradice figurálního sochařství a čerpá ze své pracovní zkušenosti v oboru štukatérství. Jeho sochy a objekty nás na první dojem překvapí svou materiálovou transformací. Staré formy k nimž se dostává prostřednictvím své občanské profese, používá jako základ pro výrobu soch z textilie zpevněné pryskyřicí. V tom jsou jeho sochy zvláštně nejednoznačné, jejich struktura podobná drapérii vytesané do mramoru, je ve skutečnosti původně lehkou a nyní zpevněnou látkou; dochází tak k znepokojující materiálové záměně. Navíc, materiály, v sochařství běžně vnímané jako odpadové (sádra, juta, špinavý textil), se tak v jeho díle dostávají do popředí. Společně s nimi také téma recyklace, přivlastnění si historického tvarosloví soch, které posouvá k aktuálním otázkám ptajících se po hranici krásy a kýče, abstrakce a figurace, celku a detailu, nového a starého umění.
Skalický nachází propojení s minulostí v místech, kde je současné umění ztratilo. Nachází nové principy, jak se vypořádat s hmotou a s realističností sochy, v tom je jeho tvorba na české výtvarné scéně ojedinělá. Autorův úspěch vychází z vědomého testování technologie sochařského řemesla, s níž se jako štukatér rutinně setkával, a kterou pak aplikoval na vlastní umělecké postupy. Pokud byste se Skalického zeptali, jak došel k názvu výstavy, pravděpodobně by vám nedokázal jednoznačně odpovědět. Tanec v temnotách je především o pohybu, o náhodnosti, o hmotě vytančené do určitého tvaru, odkazuje k podmínkám vzniku díla v prostorách ponurého ateliéru uprostřed zemědělského družstva ve Veverských Knínicích, kde autor dlouhodobě žije. Na výstavě budou prezentovány sochy, které autor vytvořil v průběhu posledních dvou let a zároveň dojde k jejich konfrontaci s autorovými kresbami a grafickými tisky.
Jana Písaříková
Další článek: Spojenci Veroniky Psotkové
Předchozí článek: O informacích