Rozhledy Tišnovska

Výlety na vyhlídky do kraje

Rozmanitost a členitost krajiny Tišnovska, a především její poloha na okraji Českomoravské vrchoviny, předurčují naše možnosti pořádně se v ní rozhlédnout. Odlesněná temena kopců s pastvinami odkrývají na řadě míst Tišnovska velmi široké obzory. Region je ovšem bohatý i na vyhlídky na konkrétní místo pod sebou. Odtud namísto jednotvárně nekonečného obzoru můžeme pozorovat život obce nebo města z perspektivy ptáků. Přijměte pozvání výšlapu na vyhlídky teď, dříve než nám kus obrazu skryjí houštiny listí.

Jesenická vyhlídka Kozárov
Výchozí a cílové místo: Kozárov / Kunčina Ves / Bedřichov
Délka trasy: 4,5 km
Jeden z nejlepších rozhledů celého Tišnovska skýtá obec Kozárov. Chochol stromů nad jinak odlesněným pásmem na hřbetě nad vesnicí, doplněný červenobílou špicí telekomunikační věže, to je vrchol Babylon (657 m n. m.). Umístění vysílače v roce 2000 obohatilo Kozárov o jednu z prvních rozhleden tohoto typu v regionu, protože podmínkou jeho umístění bylo právě doplnění o vyhlídkovou plošinu. Tím Kozárov obnovil tradici dřevěné rozhledny, která na Babyloně stávala do II. světové války. Z výšky 24 m nad zemí je velmi dobře přehlédnutelné celé okolí, a pro mne je vždy nejpůsobivější pohled na moře kopců a hřbetů, které se prostírají jižním směrem až k Brnu. Krajina Tišnovska je odtud ne nepodobná karpatským mořím lesů někde na Slovensku. K tomu přispívá i fakt, že odtud ani při nejlepší vůli neuvidíme typickou siluetu jihomoravské Pálavy, kterou zakrývá nedaleký zalesněný hřeben Vrankového lesa.
Poloha vrcholku na nejvýchodnějším okraji Českomoravské vrchoviny samozřejmě otevírá výhled východním směrem, kde máme jako na dlani za širokou krajinou úvalu Boskovické brázdy celé pásmo Drahanské vrchoviny s velkými větrníky u Protivanova a jehlou televizní věže Kojál. Zejména z jara se však za jasného počasí vznáší na severovýchodě jako přeludy nad zelenou krajinou bílé hřebeny Hrubého Jeseníku a Králického Sněžníku. Tento pohled sem přivádí řadu výletníků, protože ho jinde na Tišnovsku neuvidíte.
Rozhledny na Babylonu můžete dosáhnout autem nebo na kole, protože až k patě rozhledny vede asfaltová silnice, najdete tu parkoviště i příjemné turistické občerstvení, čímž obec Kozárov předvedla příkladnou péči o návštěvníky. Nezůstanete-li jen u jednorázového rozhledu, okolní krajina nabízí příjemný 4,5 km turistický (nebo cyklistický) okruh z Kozárova přes Kunčinu Ves a Bedřichov zpět k rozhledně. Vedle toho, že projdete krajinou, kudy vedla prastará obchodní stezka z východních Čech do Brna, narazíte i na další místa dalekých výhledů. Jedním je kopeček nad Kozárovem, dnes osazený i informační tabulí, kde se silnice od Bedřichova lomí prudce dolů a odkud je to jižní moře kopců pod vámi snad vůbec nejlépe viditelné.

Alpská vyhlídka Synalov
Výchozí a cílové místo: Synalov
Délka trasy: 4 km
Polohou pod jižním odlesněným hřebenem Sýkoře je Synalov předurčen skýtat nejlepší místa k dalekým výhledům k jihu. Ostatní směry stíní okolní lesní hřebeny, jižní obzor ale klesá do Tišnovské kotliny tak, že pohledu přes celou jižní Moravu brání máloco. Snad jen zase přerůstající stromy.
Nejlepší rozhledové místo nad vesnicí skýtají Kopaniny, což je osada 1 km nad samotným Synalovem. Nejsnáze se tam dostaneme pěšky vzhůru ostře stoupající silnicí. Pohodlnějším typům doporučíme zaparkovat u nového hřiště pod domy samotných Kopanin. Výš už nevyjíždějte, intenzivní kůrovcová těžba a podmáčené louky neumožňují pak ani už kde se otočit. Od hřiště i při průchodu Kopaninami se před zraky otevírá pohled do údolí Besénku směrem k Tišnovu, kde vystupuje – paradoxně hluboko pod námi – jako bílý jehlan rozhledna na Klucanině, nad městem, které odtud působí jako v hlubokém horském údolí sevřené středisko.
Odpočívka nad Kopaninami bývala dobrým výhledovým místem, vzrůst stromů ji však tohle privilegium vzal, a tak je lepší vyjít ještě kousek do horního cípu louky, odkud je pod lesem nejširší rozhled. Jižní obzor představuje čáru
Kuřimských kopců a Podkomorských lesů, za kterými je rozpoznatelný např. trychtýř vodojemu v brněnských Kohoutovicích nebo vysílač na Hádech. Samotné Brno je skryté, takže jižnímu obzoru zpravidla dominuje silueta Pavlovských vrchů. Za velmi jasného počasí vystupují JJV směrem vrcholy Bílých Karpat. Starousedlíci si pamatují, že z Kopanin bývaly tak jednou ročně vidět i Alpy.
Pustíme-li se z Kopanin žlutě značenou trasou směrem k Lomnici, cesta nám poskytne dlouhý malebný rozhled na široké obzory nad horním údolím Besénku, kotlinu s lomnickým zámkem i jižní hřebeny kopců. Posledním výhledovým místem je polní hřbet Bařiny, kudy se silnicí vracíme do Synalova a máme před sebou údolí od Lomnice po Tišnov jako na dlani.

Veselský chlum a Brusná
Výchozí a cílové místo: Lomnice
Délka trasy: 9 km
Trasa: Lomnice – Veselí – Veselský chlum – Veselská lada – Brusná – Lomnice
Na Tišnovsku je každá vyhlídka specifická tím, kterým směrem je obrácená. Zatím nám chyběl výhled na západ. Tak to se vydejme do Veselí u Lomnice, na tamní proslulá návrší Veselský chlum a Veselská lada.
Opět je možné se dostat autem téměř až k vrcholu Veselského chlumu, resp. k vysílači na něm postaveném. I zde je ale lepší nechat auto ve vesnici Veselí, pokud si ovšem netroufnete vyšlápnout na vrcholek po zelené tur. značce až z Lomnice. Samotný vrcholek Veselského chlumu (578 m n. m.) je přírodní památkou, takže i když k vysílači dojdeme po asfaltce, k odpočívce na rozhledovém vrcholu projdeme příjemnou stepní pastvinou s kamennými
zídkami a balvany. Výhled jihozápadním směrem zabírá plošší krajinu centrální Vysočiny – Křižanovské vrchoviny a Bítešských hor. V dalekém panoramatu však nepřehlédneme skupiny chladicích věží jaderné elektrárny Dukovany.
Při sestupu do sedla po žluté tur. značce se ovšem vpravo západním směrem otevře monumentální výhled do členitosti lesů a hřbetů hlubokých údolí Svratky, Loučky a Libochůvky. Toto panorama nás provází i na pastviny Veselské lady, které jsou všechny obrácené k západu do údolí hluboko pod námi.
Místo návratu do Veselí můžeme po hřebeni s dalšími výhledy pokračovat po žluté tur. značce až na sedla nad
Brusnou, kde se otevře výhled i směrem východním. Mozaika pastvin a lesů v kopcovité krajině Lomnicka si panoramaty nezadá s Valašskem. V sedle s vodojemem opustíme tur. cestu a sejdeme do Brusné, odkud se podél dolní hranice lesa po naší levé ruce vine stará cesta do Lomnice. Z této strany pocházejí i nejznámější záběry tohoto městečka malebně posazeného ve věnci mohutných kopců nad údolím potoků. Pohled, který bude krásně korunovat
váš výlet krajinou Vysočiny.

Svratecká vyhlídka Kalský Babylon
Výchozí a cílové místo: Kaly
Délka okruhu: 3 km
Návrší Babylon nad obcí Kaly, pro odlišení od jiných obdobně nazvaných vrcholů s přízviskem „Kalský“, sice už pár let původní dřevěná rozhledna nezdobí, přesto nelze tento vrchol ze seznamu skvělých krajinných rozhledů vyškrtnout. Na rozdíl od dosud zmiňovaných vyhlídek skýtá pohled směrem, který jsme ještě nepokryli – sever a severozápad.
Travnaté návrší je částí víceméně odlesněného hřebene Nedvědické vrchoviny, které tvoří střechu nad paralelními hlubokými zlomovými údolími Loučky na jihozápadě a Svratky a Nedvědičky na východě a severovýchodě. Strategicky výhodného hřebene si všimli i císařští inženýři, když tudy vedli dodnes užívanou silnici z Brna přes Porta coeli do Nového Města. Spíše však šli ve stopách staré kupecké stezky, která vysoko položený hřeben po staletí využívala a upřednostňovala před hlubokými a úzkými soutěskami obou údolí.
Babylon sám umožňuje až překvapivě detailní výhled na celý přírodní park Svratecká hornatina, reprezentovaný především členitým kaňonem Svratky a horskými scenériemi v okolí Nedvědice. Na tmavé hmotě pozadí kopců se odrážejí střechy hradu Pernštejna, z tohoto pohledu ukrytého hluboko v údolí. Na siluetě kopce nad ním je dobře rozpoznatelná stavba zřícenin hradu Zubštejna. A severnímu obzoru samozřejmě nechybí ani štíhlý prst telekomunikační věže na Horním lese, nejvyšším bodu Svratecké hornatiny.
Z obce Kaly se na výhledový vrchol dostaneme nejlépe pěšky. Pro auta je cesta nesjízdná, na kole ji vyšlapou jen bikeři. Výstup je totiž až překvapivě vysoký. Na okraji osady Zahrada v sousedství Kalů začíná žlutá tur. značka strmou kamenitou cestou na náhorní pastviny, které skýtají řidší výhled jižním směrem. Samotný vrcholek je pak rozlehlou pastvinou a pohled okouzlený dalekými severními obzory až ke Žďárským vrchům můžeme upírat po celý sestup severním a posléze západním směrem zpět do obce.

Rozhledový trip
Výchozí místo: Kozárov
Cílové místo: Kaly
Délka trasy: cca 20 km
Průběh trasy: Kozárov – Strhaře – Žleby – Synalov – Kopaniny – Ochoz – Veselí – nad Brusnou – Borač – Babylon – Kaly
Všechny představené vyhlídky je možné absolvovat v jediném dni. Pro zkušenější turisty lze tuhle vyhlídkovou trasu dokonce doporučit jako velmi atraktivní celodenní výšlap. V jeho rámci navštívíme postupně Babylon u Kozárova, Synalovské Kopaniny, Veselský chlum a ladu a nakonec i Kalský Babylon. K relativně „krátké“ vzdálenosti mezi cíli je však třeba připočíst nutnost překonání 2 hlubokých údolí – Besénku ve Žlebech a Svratky v Borači. Vezmeme-li v úvahu, že absolutní výškové rozdíly mezi vrcholky kopců a dny údolí činí 200 m u Besénku a v případě Svratky až 300 m, představuje tato trasa krásný horský trek, a to přímo za tišnovskými humny. Nelze nepodotknout, že trasu lze i velmi dobře absolvovat na horském kole, nicméně je třeba čekat, že kvalitně prověří fyzickou kondici.

Vladimír Vecheta