100 let Gymnázia Tišnov

4. díl. 1951–1960

Gymnázium v Kronice města Tišnova
1956 – Nemovitosti spravované místním národním výborem: radnice čís. 111, hasička č. 25, osmiletka č. 840, jedenáctiletka č. 20…
6. 4. 1957 – Krajský odborový svaz zaměstnanců školství Brno uspořádal spolu s Jedenáctiletou střední školou v Tišnově v sokolovně Krajskou přehlídku soutěže LUT (lidové umělecké tvořivosti) učitelů. Vystoupili vítězové krajského kola, které se konalo v Brně, M. Třebové, Mikulově a Svitavách.
21. 8. 1957 – Pilní žáci jedenáctiletky odjeli na chmelovou brigádu.
28. 4. 1958 – Na počest 1. máje provedla jedenáctiletá střední škola pestré pásmo tělovýchovných vystoupení, tance, hudby, zpěvu, recitací a divadelních scének.
9. 9. 1959 – Dopoledne se konalo slavnostní setkání abiturientů tišnovského gymnasia se společným obědem v sokolovně.
1960 – Jedenáctiletá střední škola (JSŠ) končila školní rok 1959/60 s 889 žáky, z nichž bylo 132 s vyznamenáním, 452 dělnického a 61 rolnického původu. Školní rok 1960/61 začínal s 850 žáky v 25 třídách; jednu místnost musela poskytnout nově zřízená krajkářská škola. JSŠ nemá tělocvičnu. Polytechnická školní dílna byla umístěna v budově zvláštní školy dvorem s JSŠ související; dále má škola svou zahradu a skleník. V duchu usnesení ÚV KSČ v těsném spojení školy s životem byla na 3. stupni zavedena výrobní praxe; žáci 9. třídy (40) pracovali
v ČSSS a v JZD 9. květen, žáci 10. třídy v ZKL v Tišnově II a 11. třídy v MEZ Drásov (76) a v Modetě Tišnov (20 dívek), od září 1960 pracuje jedna skupina žáků JSŠ také v okresním stavebním podniku v Tišnově. JSŠ má dále školní družinu (75 dětí, 2 vychovatelky), školní kuchyni s jídelnou stravující 300 žáků. … Následuje jmenný přehled vedení školy a učitelů.

Ředitelé
Profesor biologie a zeměpisu Dr. Václav Komárek, který na tišnovském gymnáziu vyučoval již od roku 1933, se stal poprvé ředitelem školy v létě 1948 a působil na tomto postu do konce školního roku 1952/53. Do funkce ředitele se poté znovu vrátil v roce 1957 a setrval v ní až do roku 1963, kdy odcházel do důchodu. U příležitosti jeho 75. narozenin o něm v září 1978 napsal Josef Ondroušek, maturant z roku 1962, mimo jiné toto: „… téměř dva tisíce studentů na něj s láskou vzpomíná pro jeho lidský přístup, porozumění a pochopení pro drobné studentské starosti a problémy. Všichni dnes také oceňují jeho osobitý způsob výuky, v jeho hodinách jsme se dozvídali daleko více, než předepisovaly učební osnovy…“

Když se v roce 1953 stala z gymnázia Jedenáctiletá střední škola, vystřídal na čtyři roky Dr. Komárka na ředitelském postu o 20 let mladší Antonín Stejskal, profesor dějepisu a českého jazyka. Rodák z Jamného byl nejprve ředitelem měšťanské dívčí školy, na gymnázium nastoupil rovnou na místo ředitele, ale působil zde i poté jako profesor až do roku 1969. Po odchodu ze školy se věnoval mírovému hnutí, stal se dokonce předsedou České mírové rady a žil v Praze.

Tři významní profesoři
Dr. Vlasta Šanderová – čeština, dějepis, 1951–1969. Po absolvování filozofické fakulty na Masarykově univerzitě působila od poloviny 30. let jako středoškolská profesorka. Do Tišnova přišla z husovického gymnázia a brzy začala úzce spolupracovat s Karasovým divadlem.  Navázala kontakty s rodinou Josefa Františka Karase a výsledkem studia této osobnosti pak byla její kniha Návrat do města pod Květnicí. Při výuce dokázala citovat zpaměti celé básně i neuvěřitelně obsáhlé prozaické pasáže. Žila v létech 1912–1981.

Jarmila Jurková – matematika, deskriptivní geometrie, 1953–1985, 1992–1996.
Padesátá léta byla teprve obdobím nástupu mladé kantorky, která pak strávila v tišnovském gymnáziu prakticky celou učitelskou kariéru. Ve svých hodinách nutila přemýšlet, dedukovat, logicky chápat, kladla neustálé otázky, aby samotní žáci byli schopni vyřešit probíraný problém. „Dokázala až rentgenově přesně analyzovat naše myšlenkové pochody,“ říká o ní jeden z jejích posledních žáků, dnešní soudce Krajského soudu v Brně JUDr. Lukáš Hlouch, absolvent z roku 1999. Žila v nedalekém Drásově, zemřela v loňském roce.

Zora Jakubcová – čeština, ruština, 1956–1980
Pocházela ze severočeského pohraničí, po odstoupení Sudet se uchýlila do Předklášteří, kde byl její strýc proboštem v klášteře. Proslula nevídanou vlídností a laskavostí, spojenou s odbornými a pedagogickými kvalitami. Jak vzpomínal absolvent z roku 1976, dnešní ředitel ústavu fyzikálního inženýrství VUT Brno profesor Tomáš Šikola, „v našich dobách byla ruština značně neoblíbená, ona v nás ale přesto ve svých hodinách probudila zájem o ruskou klasickou literaturu.“ Při oslavách 90 let gymnázia v roce 2010 se dočkala v sále sokolovny dlouhotrvajícího potlesku. Žila v létech 1922–2015.

Absolvent hodný pozornosti
Karel Vachek (*1940)
– maturita 1957, třídní profesor Jaromír Hejl
V létech 1958–63 studoval režii hraného filmu, školu absolvoval filmovou esejí Moravská Hellas. Dostal za ni Čestné uznání na festivalu v Karlových Varech, ale vzápětí film osobně zakázal prezident Novotný kvůli údajnému napadání folklóru, tedy umění vycházejícího z lidu. V době normalizace nesměl filmovat a v polovině 70. let proto odešel do exilu (Francie a USA), z něhož se kvůli nemoci manželky vrátil a pracoval jako řidič v místní sodovkárně. Po roce 1990 natočil několik velmi rozsáhlých a složitých filozofických dokumentů, z nichž poslední Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie právě vstupuje do kin. Od roku 2002 je vedoucím Katedry dokumentární tvorby na pražské FAMU.

Václav Seyfert