K výročí mariánského sloupu

Před 155 lety, 2. října 1864, posvětil tišnovský farář P. Josef Fetter nově postavený mariánský sloup na Dolním rynku (dnes Komenského náměstí). Slavnostní promluvu měl tehdejší duchovní správce v Předklášteří, spisovatel, politik a moravský patriot dr. Jan Evangelista Bílý.

Původní mariánský sloup byl na tomto místě vztyčen již v roce 1721. Nahoře na sloupu byla umístěna socha, jak praví pramen, „naší milé Paní Panny Marie“, obklopená sochami svatých Josefa, Šebestiána, Rocha, Floriána a Václava. Svatí Rochus z Montpellier a Šebestián. Již od 15. století se těšili velké oblibě a byly jim adresovány přímluvy za uzdravení nemocných při morových epidemiích. Oba světci se tak často objevují na barokních sloupech, nazývaných také morové. Svatý Josef byl v roce 1654 ustanoven spolupatronem Čech a Moravy a je považován rovněž za patrona „šťastné hodinky smrti“, sv. Florián je patronem všech profesí, které souvisejí s ohněm – hasičů, kominíků,
hrnčířů a pekařů.

O postavení prvního sloupu se zasloužila tišnovská městská rada, a především její člen a pozdější starosta Jan Kniška. Sloup slavnostně posvětil ve výše uvedeném roce lomnický děkan Jiří Vacůrek. V sobotu 4. února 1736 se u sousoší poprvé sešli tišnovští farníci, aby zde zpívali mariánské litanie. Sloup stál na náměstí až do roku 1864, kdy byl, v té době již silně poškozený, nahrazen sloupem novým, vytvořeným jedním z nejvýznamnějších moravských sochařů 19. století Josefem Břenkem při příležitosti tisícího výročí příchodu slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu. Toto výročí správně připadalo na rok 1863, sloup byl ale dokončen až o rok později. Celkový náklad na jeho vybudování činil 2 500 zlatých a byl uhrazen především přispěním patronky tišnovského chrámu, abatyše cisterciáckého kláštera v Marienthalu Gabriely Marschnerové, i sbírkami farníků. Městská obec věnovala na tento účel 800 zlatých. Břenek se při návrhu sloupu inspiroval renesancí i barokem a vytvořil skutečně monumentální dílo, které patří na přední místo mezi sakrálními sochařskými díly na Moravě v 19. století. Hranolový sokl je osazen sochami svatých Cyrila, Metoděje, Floriána a Václava a je v něm vyhloubena jeskyňka se sochou spící svaté Rozálie, uctívané jako ochránkyně proti moru. Na soklu je pak umístěn sloup, na jehož podstavci se nachází mj. městský znak a kde na jižní straně je možno číst majuskulní nápis „Tisíctý rok úvodu zákona křesťanského na celé krajině moravské a české“. Sloup je zakončen hlavicí, na níž stojí socha Neposkvrněné s typickými atributy, tz. zeměkoulí, hadem, srpkem měsíce, korunou z dvanácti hvězd kolem hlavy a lilií. Za zády má socha plaménkovou svatozář.

Významný moravský sochař Josef Břenek (1820–1878) byl rodákem z Hranic na Moravě, působil především v Brně, značnou část svého života spojil ale s Tišnovem a okolím. V letech 1844–47 se s spolupodílel se svým učitelem Benediktem Edelem na realizaci unikátního Božího hrobu v lomnickém kostele Navštívení Panny Marie, později vytvořil sochu ukřižovaného Krista na hlavním oltáři doubravnického kostela Povýšení svatého Kříže, sochu sv. Jana Nepomuckého, patrona lomnického hraběcího rodu Serenyiů, při cestě z Lomnice na Řepku
i některá další díla, jako je např. signovaný tišnovský kříž při cestě do Lomničky nebo král Gambrinus na lomnickém náměstí. Jeho díla můžeme najít i v Šerkovicích, Uníně, Deblíně či Ochozi u Tišnova. Od roku 1872 prováděl restaurátorské zásahy na budovách i na portálu kláštera Porta coeli. Zemřel v roce 1878 a je pohřben v Předklášteří.

Na přelomu 19. a 20. století byly mariánský sloup i socha na jeho vrcholu poničeny vichřicí, následnou opravu provedl tišnovský sochař Antonín Novotný. Koncem minulého století akademický sochař Petr Bortlík sloup celkově opravil, v roce 2000 však došlo k dalšímu poškození sochy Panny Marie, která pak byla snesena a restaurována akademickým sochařem Janem Trtílkem a kameníkem Janem Leitgebem. Na sloup ale byla umístěna její kopie, posvěcená 29. září 2001. Originál sochy se dnes nachází na pravé straně lodi farního kostela, při vstupu do Růžencové kaple.

Z prvního mariánského sloupu se do dnešních dnů dochovala pouze kopie sochy sv. Rocha. Původní socha tohoto světce stávala po snesení ze sloupu až do roku 1898 při cestě do Hradčan, byla však již po mnoho let značně poničena, a tak byla v uvedeném roce pořízena nákladem 140 zl. socha nová, kterou z hořického pískovce vytesal akademický sochař Novotný. Nová socha byla postavena u Humpolky, dnes je uložena v depozitáři Podhoráckého muzea.

Jan Kos

Mariánský sloup v 50. letech. Foto: archiv farnosti