100 let Gymnázia Tišnov

Gymnázium v Kronice města Tišnova
4. 10. 1946 – Radnice byla opravena nákladem 150.000 Kč, gymnasium za 73.300 Kč, měšťanská škola za 92.900 Kč, Dětský domov nákladem 35.000 Kč.
31. 1. 1947 – Při požáru v gymnasiu zúčastnili se občané záchranných prací a hasičský sbor požár localisoval.

Ředitelé
Jak jsme uvedli již před měsícem, dnem 1. 4. 1941 byl dosavadní ředitel gymnázia Rudolf Bříza předčasně přeložen do trvalé výslužby a na jeho místo byl jmenován Hubert Stavěl. Rodák z Drahanovic u Olomouce (*1886), autor řady literárních statí i básní, stál paradoxně v čele tišnovského gymnázia v době, v níž byl český jazyk na školách dramaticky omezován a naopak byla posilována němčina, kterou rovněž vyučoval. Prakticky ihned po skončení 2. světové války, konkrétně dnem 19. 5. 1945, byl ovšem „vzhledem k naléhavým služebním zájmům podle dekretu prezidenta zcela výjimečně znovu povolán do činné služby jako ředitel střední školy“ (citace z dopisu Zemské školní rady v Brně) původně penzionovaný Rudolf Bříza. Staronový ředitel se narodil v roce 1884 v Líšnici, absolvoval techniku i filozofickou fakultu a od roku 1920 učil na Českém státním reálném gymnasiu v Brně, odkud byl povolán roku 1934 na ředitelský post do Tišnova. Jeho druhé, poválečné působení na zdejším gymnáziu trvalo tři roky, na „trvalý odpočinek“ odešel v červnu 1948. Jeho nástupcem se stal Dr. Václav Komárek, kterému ale patřila především padesátá léta, takže podrobněji se mu budeme věnovat v příštím čísle.

Tři významní profesoři
Josef Zahořanský-Zeithammel – výtvarná výchova, 1942–1950. Akademický malíř a grafik se narodil v roce 1891 v Roudnici nad Labem, po maturitě vystudoval Akademii výtvarných umění. V první světové válce narukoval na ruskou a později italskou frontu a po vzniku republiky zůstal ještě několik měsíců v armádě. Vyučoval od roku 1920 nejprve v Klatovech, později v Litoměřicích a Opavě. Z pohraniční Opavy byl po mnichovském diktátu nucen odejít do vnitrozemského Valašského Meziříčí, poté do Brna, Jevíčka a Boskovic, až od září 1942 natrvalo zakotvil v Tišnově. Během války zastával i funkci zemského odborného inspektora kreslení pro Moravu. Po osvobození si změnil původní německé příjmení na české. Byl členem několika sdružení výtvarných umělců. Zemřel v Tišnově v roce 1952.

Jaromír Hejl – matematika, tělesná výchova, 1946–1971. Narodil se v roce 1911 v rodině knihaře Františka Hejla, vystudoval tělesnou výchovu a matematiku na Masarykově univerzitě v Brně. Během druhé světové války učil na Reálném gymnasiu v Novém Městě na Moravě, poté až do důchodu působil v Tišnově. Jeho velkou vášní byla tělovýchova – zejména atletika a lyžování. Celý profesní život působil v různých tělovýchovných organizacích na úrovni Jihomoravského kraje, aktivně se podílel na organizaci a nácviku spartakiád, za což byl oceněn prezidentským vyznamenáním. Zemřel v lednu 1975. Na gymnáziu učil po několik období i jeho mladší bratr Miloš, profesor zeměpisu a tělesné výchovy.

Václav Dětřich – hudební výchova, 1948–1953 a 1968–1970. Narodil se v roce 1902 v Grygově na okrese Olomouc, v Tišnově žil od roku 1948. Hudební vzdělání získal na brněnské konzervatoři, pedagogické na učitelském ústavě. Vyučoval postupně v Hustopečích, v Prešově, ve Valašském Meziříčí (zde obnovil jako sbormistr činnost mužského pěveckého sboru) a v Boskovicích. V našem městě nejen vykonával povolání středoškolského profesora, ale byl i primáriem místního smyčcového kvarteta, působil v orchestru hudební školy a spolupracoval jak s Karasovým divadlem, tak i s ochotníky v Ujčově či Hradčanech. Jako člen hudecké kapely se věnoval rovněž folklóru, na mnoha akcích či oslavách vystupoval mimo jiné i s orchestrem Učitelského hudebního sdružení okresu tišnovského; je autorem studie Škola sborového zpěvu. Na gymnázium se vrátil ještě koncem šedesátých let jako vyučující důchodce. Zemřel v březnu 1987.

Absolvent hodný pozornosti
Jiří Krenar (1925–1986)
– maturita 1944, třídní profesor Oldřich Friš
Rodák z Krásna nad Bečvou vedle tišnovského gymnázia studoval i klavír, skladbu a dirigování na konzervatoři v Brně. Po maturitě absolvoval v roce 1951 lékařskou fakultu na brněnské univerzitě, prvních pět let praxe strávil na chirurgickém oddělení nemocnice v Novém Městě na Moravě a posléze se specializoval na plastickou chirurgii, v níž se stal špičkovým odborníkem. Působil až do své smrti jako primář a zástupce přednosty Kliniky plastické chirurgie v Brně. Zabýval se i výtvarným uměním, v němž vedle krajin či portrétů zobrazoval i náměty z operačních sálů, případně ilustroval odborné lékařské publikace, jichž celou řadu také sám napsal. Jeho klíčovou prací byla kniha Plastická
chirurgie v gynekologii, přeložená do několika světových jazyků. Zemřel 17. srpna 1986 na infarkt.

Václav Seyfert

“Válečný“ ředitel tišnovského gymnázia Hubert Stavěl. Foto: almanach Gymnázium Tišnov 1920–1995