Prázdninové kalendárium Tišnovska

ČERVENEC
1. ČERVENCE – PŘED 100 LETY
V úterý 1. července 1919 zahájila činnost tišnovská filiálka Moravské banky, jejíž ústředí bylo v Brně. Jednalo se o další peněžní ústav v našem městě vedle již existujících Spořitelny města Tišnova, Kontribučenské záložny a Občanské záložny. Později vznikly ještě Spořitelní a záloženský spolek (1922) a Živnostensko-obchodnická záložna (1933).

1. ČERVENCE – PŘED 25 LETY
V pátek 1. července 1994 byla mateřská škola v ulici Na Rybníčku přejmenována na Sluníčko a stala se samostatným právním subjektem. S výstavbou této školky se začalo v roce 1978, do provozu byla uvedena 5. prosince 1980 se čtyřmi třídami a kapacitou 120 dětí pod vedením ředitelky Dity Fryčkové. V době přejmenování vedla mateřskou školu jako ředitelka již třetím rokem Jitka Zemanová a ve čtyřech třídách bylo celkem 115 dětí včetně 12 dojíždějících z okolních vesnic.

6. ČERVENCE – PŘED 100 LETY
V neděli 6. července 1919 byl na valné hromadě v soukromém bytě u Konečných založen sportovní klub Slovač. Vytvořilo jej 18 mladých fotbalových nadšenců ve věku 15–18 let, předsedou se stal Antonín Meduna. Prvním soupeřem byl opakovaně předklášterský klub Květnice, v němž byli fotbalisté součástí Čtenářsko-pěveckého spolku. Hrávalo se u sokolovny, pod městem „Na pastviskách“ i na dalších místech. Dne 14. září téhož roku se pak Slovač spojil s bývalým – spíše již nečinným klubem SK a nadále působil pod názvem Sportovní klub Tišnov.

17. ČERVENCE – PŘED 210 LETY
V pondělí 17. července 1809 se po více než třech letech v Tišnově znovu objevili francouzští napoleonští vojáci. Pobývali tu bez zásadnějších incidentů již v listopadu a prosinci 1805 v době bitvy u nedalekého Slavkova. Také tentokrát nedošlo k žádným potížím, neboť „šaséři s jenerálem a třiceti oficíry“ se v Tišnově ubytovali v době sjednaného příměří. Jak napsal v roce 1983 tišnovský historik a kronikář Jan Hájek, „bylo prý veselo v Tišnově toho léta. Denně se v krčmách tančilo a osmahlí synové Provence šli z ruky do ruky, ba z náruče do náruče a mnohá slzička skanula z oček panen a paní tišnovských, když jim 1. prosince saséři i grenadýři kynuli svoje ,au revoir’“.

17. ČERVENCE – PŘED 90 LETY
Ve středu 17. července 1929 se v Praze narodila Věra Leščenková, později provdaná Bortlíková. Její život byl od dětství spjat se Štěpánovicemi, kde se také u malířské rodiny Ranných seznámila s výtvarným uměním. V roce 1950 absolvovala Střední uměleckoprůmyslovou školu v Brně, dva roky působila v keramických dílnách v Kunštátě. Po svatbě v roce 1952 s místním výtvarníkem Petrem Bortlíkem se sice věnovala převážně rodině a postupně čtyřem dětem, přesto i v té době tvořila drobné keramické práce z plavené hlíny a stále více se zabývala i kreslením a malováním. Zemřela 16. září 2009 nedlouho po samostatné výstavě, která se konala v Železném k jejímu životnímu jubileu.

19. ČERVENCE – PŘED 120 LETY
Ve středu 19. července 1899, necelé dva roky po uvedení do provozu, vyhořela na Trnci až do základů továrna Jana Brabce na zpracování dřeva. Požár na pile vznikl v půl jedenácté večer na ložisku katru, kde se při nepozornosti nočního hlídače vznítily piliny a oheň pak marně hasilo několik sborů. Jan Brabec a jeho žena Žofie se ocitli téměř na mizině, ale za pomoci rodin Cimbálníkovy a Melicharovy se brzy budova postavila znovu, byť byla nějaký čas provozována ještě bez pracovních strojů.

20. ČERVENCE – PŘED 115 LETY
Ve středu 20. července 1904 přijela do Tišnova v salonním voze pravidelného vlaku saská královna Karola. Pro zdejší občany šlo o mimořádnou podívanou, přestože panovnice odtud pouze pokračovala v cestě dále na Moravec. Karola Vasa-Holstein-Gottorpská (1833–1907) byla manželkou krále Alberta Saského z dynastie Wettinovců. Její otec Gustav, následník švédského trůnu, byl v létech 1830–1844 majitelem hradu Veveří, v němž dokonce po určitou dobu žil.

25. ČERVENCE – PŘED 20 LETY
V neděli 25. července 1999 zemřel hokejový brankář Jan Richter. Narodil se 29. března 1923 v Tišnově, kde také začínal nejen s hokejem, ale i s dalšími sporty, především házenou a atletikou. V době největších úspěchů působil v brněnském klubu Spartak Královo Pole. V letech 1952–54 se zúčastnil olympiády v Oslo a dalších dvou hokejových mistrovství světa ve Švýcarsku a ve Švédsku. V reprezentaci odchytal celkem 37 zápasů.

31. ČERVENCE – PŘED 150 LETY
V sobotu 31. července 1869 se v obci Dřínov na okrese Kroměříž narodil Josef Taufer. Po absolvování kroměřížského piaristického gymnázia vystudoval Vysokou školu zvěrolékařskou ve Vídni. Diplom získal 31. prosince 1892 a hned následujícího dne nastoupil na svoje první místo v Tišnově, kde působil jako městský a odborný zvěrolékař dva roky. Právě zde začal Taufer v roce 1894 vydávat první český odborný veterinární časopis Zvěrolékařské rozhledy. Z Tišnova přešel zpět do Vídně, poté působil v Třebíči a Valašském Meziříčí, současně se dále vzdělával v zahraničí, především ve švýcarském Bernu. Po vzniku samostatného státu pracoval na Ministerstvu zemědělství ČSR. Tři roky byl rektorem Vysoké školy zemědělské v Brně a tamtéž také založil a vedl Zemský výzkumný ústav zootechnický. Byl vynikajícím odborníkem v zušlechťováni chovu koní. Jeho jméno nesou dodnes brněnské vysokoškolské koleje. Zemřel 5. listopadu 1940.

SRPEN
1. SRPNA – PŘED 40 LETY
Ve středu 1. srpna 1979 zemřela spisovatelka Vlasta Javořická (vlastním jménem Marie Barešová, provdaná Zezulková), autorka několika desítek románů a povídek z venkovského prostředí. Narodila se 25. března 1890 ve Studené u Telče, kde se také v roce 1911 provdala za účetního místní továrny na masné výrobky. O rok později se s manželem přestěhovali do Tišnova, ale protože pokus Františka Zezulky založit si zde vlastní podnik skončil neúspěchem, vrátila se v roce 1916 zpět do svého rodiště, které pak opouštěla již jen výjimečně. Autorčina prvotina, povídka Splněná tužba, vyšla právě v době jejího tišnovského pobytu. Příjmení svého literárního pseudonymu si zvolila podle hory Javořice, ležící přibližně pět kilometrů severovýchodně od rodné Studené, křestní jméno Vlasta znamenalo práci pro vlast. Po podepsání mnichovské dohody napsala dopis Stalinovi, v němž vyjádřila své zklamání z toho, že Sovětský svaz Československu nepomohl (… Velký Staline, ukázal jsi se malým!…) Také proto jí v době 1946–89 u nás vyšly jen dvě knihy, příznačně ve volnější době konce šedesátých let; navíc ji komunisté připravili o veškerý majetek. Masivního vydávání svých děl v posledních třiceti letech se již nedožila.

2. SRPNA – PŘED 135 LETY
V sobotu 2. srpna 1884 byly úředně schváleny stanovy Feriálního klubu studentstva Barák. Vznik jednoho z nejvýznamnějších spolků celé tišnovské historie inicioval tehdejší student Jan Máša, členskou základnu tvořili středo- a vysokoškoláci ze širokého okolí Tišnova. Prvním předsedou byl zvolen Josef Procházka, název byl vybrán na počest redaktora Dělnických listů Josefa Baráka. Členové prosazovali zásadu vlastenectví, především formou besed, přednášek, divadelních představení či založením knihovny. Od roku 1907 mohly být členkami i dívky. Během první světové války činnost klubu zanikla, k jeho obrození došlo v roce 1926 pod vedením Jiřího Řezáče. Poslední záznamy o akcích spolku pocházejí z roku 1934.

3. SRPNA – PŘED 180 LETY
V sobotu 3. srpna 1839 se v Tišnově v domě č. p. 17 narodil Karel Katholický. V roce 1864 vystudoval lékařskou fakultu ve Vídni a jeho specializací se stala chirurgie. Praktické zkušenosti získával mimo jiné i jako vojenský lékař během prusko-rakouské války v roce 1866. O čtyři roky později se stal primářem chirurgického oddělení Zemské nemocnice v Brně. Byl ceněn nejen jako velmi zručný operatér, ale také za svůj vřelý vztah k pacientům. Ve volném čase spolupracoval s tehdejším Františkovým muzeem, zejména s jeho fotografickým oddělením. Zemřel 13. února 1927.

5. SRPNA – PŘED 170 LETY
V neděli 5. srpna 1849 zemřel Friedrich von Vittinghoff genannt Schell zu Schellenberg, poslední světský majitel Porta coeli, který panství odkoupil v únoru 1821 od Jana Mundyho za 200 tisíc zlatých. Narodil se 25. ledna 1786, pohřben byl v Předklášteří. Na jeho náhrobní desce, objevené v roce 2012, se mimo jiné píše: „… C. a k. komoří a major rakouské armády, rytíř a nositel řádu o zásluhy království pruského a ruského císařského řádu sv. Vladimíra, příslušník zemských stavů moravských…“

6. SRPNA – PŘED 560 LETY
V sobotu 6. srpna 1459 (podle juliánského kalendáře) vydal „husitský král“ Jiří z Poděbrad privilegium pro cisterciácký klášter Porta coeli se jmenovitým výčtem jeho výsad a majetku. Ke klášteru v době po skončení husitských válek náležel především Tišnov, dále Veverské Knínice, Drásov, Svatoslav a také vsi Lomnička, Šerkovice, Běleč, Ochoz, Brumov, Rohozec, Bukovice, Jamné, Železné, Všechovice, Hradčany, Březina, Komín a Bosonohy. Cisterciačkám zůstala i patronátní práva k proboštství u sv. Petra v Brně a ke kostelu ve Velké Bíteši.

9. SRPNA – PŘED 100 LETY
V sobotu 9. srpna 1919 se v Kuřimi narodil Miroš Habrovec. Později žil v Tišnově, byl výborným atletem-překážkářem; v roce 1938 maturoval na zdejším gymnáziu ve třídě profesora Augustina Holce a až do zavření vysokých škol pak studoval strojní inženýrství na brněnské technice. Ve skupině sokolské mládeže se zapojil do protinacistického ilegálního odboje a spolupracoval pak rovněž s partyzánskou jednotkou Třetí československé úderné roty. Dne 5. října 1944 byl v Tišnově při zatýkání postřelen na útěku kriminálním asistentem gestapa Antonem Rotterem a po převozu do brněnské nemocnice na Žlutém kopci zemřel. Roku 1948 obdržel in memoriam titul Ing. V roce 2004 byl u příležitosti 60. výročí jeho úmrtí odhalen na Brněnské ulici pomníček v místě, kde jej zasáhly gestapácké kulky.

13. SRPNA – PŘED 95 LETY
Ve středu 13. srpna 1924 se výbor města Tišnova usnesl postavit budovu Městského reformního reálného gymnasia na dvě poschodí. Plánované náklady stavby činily 830 545 korun, projekt vypracoval stavitel Rudolf Svoboda. K účelům výstavby gymnázia si město pořídilo finanční půjčku ve výši 850 tisíc korun od spořitelny města Velké Meziříčí.

13. SRPNA – PŘED 90 LETY
V úterý 13. srpna 1929 zemřel Bedřich Macků, tišnovský rodák, přední fyzik a brněnský starosta z let 1920–25. Podrobněji jsme o něm psali v letošním březnovém kalendáriu u příležitosti 140. výročí jeho narození (8. března 1879).

18. SRPNA – PŘED 90 LETY
V neděli 18. srpna 1929 došlo k požáru tišnovské sokolovny. V sokolském almanachu vydaném v roce 2012 se o této události píše: „Za velké bouřky uhodil blesk do nové části sokolovny… Požár vznikl na jevišti a odtud se rozšířil do hlavního sálu. Nedostatek vody znemožnil jakýkoliv boj proti ohni. Během necelé hodiny vzplála celá střecha a brzy nato se prohořelý strop a ohořelé trámy propadly do sálu, v němž se konečně hasičským sborům podařilo požár uhasit.“ Uhořela i historická opona malovaná Cyrilem Mandelem podle originálu Joži Úprky. Velkým úsilím sokolů se s podporou vedení města už na silvestra téhož roku podařilo dostat sokolovnu znovu pod střechu.

21. SRPNA – PŘED 45 LETY
Ve středu 21. srpna 1974 zemřela dlouholetá tělovýchovná pracovnice Anna Medunová-Schwarzerová. Narodila se 16. srpna 1901, působila jako odborná učitelka na školách ve Žďárci, Kuřimi, Drásově, Tišnově a Brně. Byla cvičitelkou i župní náčelnicí Sokolské župy Pernštejnské, stejně jako dobrou divadelní herečkou. Jako vůbec první zdejší žena se po 15. březnu 1939 zapojila do odboje proti nacistům, 8. října 1941 byla zatčena a prošla dvouletým vězněním v Brně na Cejlu, Kounicových kolejích a v koncentračním táboře Ravensbrück. Přestože se vrátila s podlomeným zdravím, po válce se ihned znovu zapojila do cvičitelské práce, navíc organizovala pravidelné schůzky se vdovami po zemřelých příslušnících odbojových skupin.

22. SRPNA – PŘED 65 LETY
V neděli 22. srpna 1954 se nad Lomničkou přehnala větrná smršť. Poškodila mnoho střech, mimo jiné i na objektech nedávno založeného Jednotného zemědělského družstva, zejména na drůbežárně. Velké škody způsobila i na porostech, což se projevilo nižší úrodou oproti minulým létům.

26. SRPNA – PŘED 125 LETY
V neděli 26. srpna 1894 se v Tišnově konal slet sokolské župy Rastislavovy, vytvořené o dva roky dříve v Brně (dnes nese název Sokolská župa Jana Máchala). Byla to první velká akce, kterou tišnovští sokolové uspořádali. V předvečer sletu byla v Borovičkově hostinci uvedena hra Ferdinanda Šamberka Karel Havlíček Borovský. Z výtěžku sletových akcí byla nakoupena část cvičebního nářadí a zbytek byl věnován na založení sokolské knihovny.

26. SRPNA – PŘED 75 LETY
V sobotu 26. srpna 1944 uprchlo ve dvou skupinách z nucených prací ve Vídni u firmy Uher a spol. 12 mladých mužů, kteří se později stali členy Třetí československé úderné roty ve Skaličce. Byli mezi nimi například Alois Unčovský, Ladislav Vodička, Jan Krykorka, Josef Veverka, Srb Stevan Mihajlovič a také Jaroslav Kořalník, později Klenovský (1922–2007), který je společně s Boženkou Škrabálkovou hlavním hrdinou knihy německé autorky Hermy Kennel Je smutné opouštět svět na jaře… (originál 2008, česky 2015) o odboji na Tišnovsku v letech 1944–45.

30. SRPNA – PŘED 40 LETY
Ve čtvrtek 30. srpna 1979 byla otevřena nová prodejna Pramen v sídlišti pod Květnicí. Takto o ní v tehdy obvyklém pochvalném stylu informoval předchůdce našich novin, Tišnovský kulturní zpravodaj: „… Denně sem rozvážejí čerstvý chléb, rohlíky i mléko… Obyvatelé sídliště pod Květnicí si velmi brzo zvykli na pohodlný nákup, protože už nemusí chodit dolů do města… Ochotný devítičlenný kolektiv vedený zkušeným Milošem Štěrbou obslouží
každého spotřebitele k plné spokojenosti…“

Václav Seyfert

Foto: Požár tišnovské sokolovny v srpnu 1929, archiv T.J.Sokol Tišnov