Knihu, prosím… rozhovor s knihovnicí D agmar K opřivovou

Městská knihovna vznikla v Tišnově už v roce 1884 a s výjimkou krátkého období během první světové války, kdy byla uzavřena a uložena do depozitáře, funguje bez přerušení dodnes. Tolik historické prameny. A dnes? „Tišnovská knihovna patří mezi ty, které mají opravdu hodně čtenářů. Téměř tři tisíce, přičemž při počtu 9,3 tisíce obyvatel Tišnova je to nějakých třicet procent. V republice tak patříme ke špičce v počtu čtenářů,“ prozradila vedoucí knihovny Dagmar Kopřivová.

Každý asi máme nějakou představu o tom, co knihovnice dělá. Jak byste nám svoji profesi přiblížila Vy sama?
Lidé se nás ptají, co děláme, když nepůjčujeme. Není to o tom, že sedíme a čteme si, jak si to někteří myslí. Gros naší práce je samozřejmě půjčování knih a služby pro čtenáře. Ale kromě toho se k nám knihy, časopisy a další materiály musí nějak dostat, musí je někdo vybrat, objednat, vybalit a zpracovat podle mezinárodních standardů. A také orazítkovat, oštítkovat a obalit a samozřejmě řadit do regálů a udržovat. K naší další činnosti v průběhu celého roku patří plánování a příprava akcí pro dospělé a pro děti. Ať už to jsou různé cestopisné besedy nebo přednášky, cykly vzdělávacích programů v rámci Univerzity volného času, Virtuální univerzity 3. věku, Trénování paměti či projektu SmyslůPlný rok nebo výstav. To jsou akce, které jsou na veřejnosti hodně vidět. Co už tolik vidět není, je pravidelná a systematická práce s dětmi od mateřinek až po střední školy, kterou mají na starosti kolegyně v oddělení pro dětské čtenáře. Školám i školkám nabízí rozsáhlou škálu besed,
informačních lekcí, společných čtení a dalších aktivit. Každá třída z obou základních škol i školek navštíví minimálně jednou, většinou však vícekrát knihovnu, kde je seznamujeme například se spisovateli, ilustrátory, povídáme si s nimi o knížkách, s těmi staršími – na druhém stupni škol a středoškoláky – řešíme záležitosti kolem internetu a Facebooku, internetové šikany, internetové bezpečnosti, mediální gramotnosti atd.

Jak to máte s knihovnickým personálem?
V knihovně jsou čtyři úvazky, ale je to málo. Návštěvnost knihovny je vysoká, počet akcí, které ročně uspořádáme, se pohybuje kolem 260. V současné chvíli situaci řešíme pomocí dobrovolníků, nicméně zvýšení úvazků v knihovně by bylo třeba. Pracujeme s velkým nasazením.  Knihovničinu“ nelze dělat bez toho, aniž by ji měl člověk rád a považoval ji tak trochu za poslání. Je to práce s lidmi a ta bývá někdy opravdu náročná.

Kolika knihami tišnovská knihovna aktuálně disponuje?
V našem fondu máme cca 36 tisíc knih a tento počet udržujeme. Poměr dětské a dospělé literatury je cca 11 tisíc svazků v oddělení pro děti ku 25 tisícům svazků v oddělení pro dospělé. Každý rok nákupem přibývá kolem dvou tisíc nových knih a stejný počet bychom měly odepisovat. To se nám občas podaří, někdy ne. Vyřazovat ale musíme, větší objem knih se do prostor knihovny už nevejde. Tituly, které v knihovně nejsou k dispozici, můžeme vyžádat meziknihovní výpůjční službou, to znamená, že našim klientům vyžádáme titul z jiné knihovny, i třeba až z druhého konce republiky. Její doručení pak netrvá déle než dva tři dny. Je to příjemná, ale placená služba. Klient si hradí poštovné. Ale stále je to výhodné. Kromě knih půjčujeme i časopisy, velký zájem je rovněž o audioknihy. A v neposlední řadě tu máme pro naše čtenáře k zapůjčení také deskové hry.

Máme jaro, čeká městskou knihovnu očista nebo burza knih? A co se dělá s knihami, které nikdo nekoupí?
Vyřazování knih je celoroční práce. Knihy, které jsou opravdu poškozené, vysypané z vazby, špinavé – polité kávou nebo zvlhlé od moře či z koupelen, popsané, případně „přečtené“ domácími mazlíčky – musí pryč. Takové knihy vyřazujeme hned a dáváme do sběrného dvora. Dále se vyřazují knihy zastaralé obsahem nebo ty, které si mnoho let nikdo nepůjčil. Vyřazování knih patří mezi jednu z nejtěžších prací v knihovně. Alespoň pro mě. Dělám to s těžkým srdcem. Říkám si, ta byla tak hezká, tuto jsem četla svým dětem, u téhle jsem se nasmála. Ale stejně tak jako se mění doba, mění se i vkus čtenářů a obnova fondu je nutná. Vyřazené knihy se musí odepsat v databázi, „vysvléknout“ z obalů, označit jako vyřazené. Část z nich nabízíme do dalších knihoven i na burzu knih. Některé přesuneme do knihobudek či na koupaliště. Zbývající tituly míří
do sběrného dvora.

Co Tišnované nejvíce čtou? Mění se nějak trend oblíbených knih?
V podstatně ne. Čte se napříč všemi žánry – detektivky, ženské i historické romány, hojně se půjčují knihy v rámci osobního rozvoje, výchovy dětí, zájmových činností. Zájem je ovšem i o hodnotnější, těžší literaturu. Hodně se čtou čeští autoři, lidé se vrací k domácí tvorbě. Naopak jsem zaznamenala oproti letům předchozím menší zájem o severskou literaturu, například autora Jo Nesbo/. Opravdu záleží na tom, zda si čtenář potřebuje odpočinout, vzdělat se… Půjčovanost té či oné knihy je hodně ovlivněna médii – televizí, rádiem, tiskem. Jestliže je v televizi Patrik Hartl, všichni chtějí číst jeho knihy. A když v rádiu rozhovor s Kateřinou Tučkovou, jsou žádány její knihy atd.

Setkáváte se s tím, že k výpůjčovnímu pultu přijde čtenář a chce doporučit knihu?

Hodně našich klientů to dělá. Jsem moc ráda, že dají na doporučení knihovnice. A myslím si, že jsou s naším výběrem spokojeni, protože při další návštěvě řeknou: „Ano, to se mi líbilo, nebo také „To nebyl můj šálek kávy“. A tato zpětná vazba je pro nás moc důležitá, další výběr může být lépe zaměřený. Někteří čtenáři vědí co chtějí, mají na lístečku napsán název knihy, případně autora, což je také fajn. Ty pak nasměruje, případně jim titul pomůžeme vyhledat. Kdo nechce trávit čas v knihovně, je časově omezen, může si v online katalogu knihovny vybrat knihy, o které má zájem, a nechat si je v rámci služby „Odlož“ připravit. Je to takový balíček do ruky.

Neustále mluvíme o čtenářích, kolik jich má tišnovská knihovna?

Tišnovská knihovna patří mezi knihovny, které mají opravdu hodně čtenářů. Téměř 3000, přičemž při počtu 9,3 tisíce obyvatel Tišnova je to nějakých 30 procent. V republice tak patříme ke špičce v počtu čtenářů z počtu obyvatel. Jsem si samozřejmě vědoma toho, že nám tento výsledek dělá trochu také spádovost okolních obcí. V dětském oddělení máme registrovaných přes 1000 dětských čtenářů. Nutno podotkonout, že za tím stojí naše systematická práce s dětmi. Výchova nových čtenářů je zásadní činnost a musí se na ní neustále pracovat, jinak by se nám čtenáři postupně vytráceli.

Knihovna, to není jen půjčování knih, ale i řada doprovodných programů a hostů. Kde berete nápady na tyto akce, čím, nebo kým se inspirujete?

Máme vytvořenou určitou koncepci, kterou se snažíme zachovávat, ale inspirujeme se i v jiných knihovnách, na poradách a seminářích. Neustále se snažíme jednotlivé aktivity posouvat dál i držet se současných trendů. Zveme současné dětské autory a ilustrátory, pořádáme přednášky o zdraví, alternativních metodách medicíny, historii, architektuře, malířství, nechybí cestopisné besedy, tvůrčí workshopy, výjimkou nejsou ani zájezdy na výstavy v okolí. Zapojujeme se do celostátních akcí jako je Noc s Andersenem, Březen-měsíc čtenářů, Týden knihoven ad. Těch aktivit je opravdu hodně a těší nás, že je o ně mezi Tišnováky zájem. Návštěvnost se pohybuje mezi 30 až 70 zájemci. Někdy je to samozřejmě méně, někdy více, záleží na konkrétním tématu. Tišnov je neskutečně kulturní město s kulturními lidmi.

Zlata Ptáčková

Foto: archiv Dagmar Kopřivové