Beton místo stromů aneb proměna řeky Svratky

Vážení spoluobčané, zastupitelstvo města přijalo na zasedání v lednu rozpočtové opatření, ve kterém dostalo od obce Předklášteří 64 200 korun za spoluúčast na vypracování „Studie odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření v Tišnově a Předklášteří“. Dal jsem se do hledání studie, tradičně na stránkách města nebyla, ale návštěvou odboru životního prostředí jsem vše podstatné zjistil a studii si prostudoval. Rád bych se s vámi o získané informace podělil.

V úžasu jsem se dočetl, že v rámci protipovodňových opatření dojde k vykácení všech stromů kolem Svratky po obou stranách toku od mostu v Předklášteří po splav a dále na levé straně mezi mostem před kruhovým objezdem po most silnice na Brno. Dále je plánováno pokácení stromů i na levé straně za tímto mostem. Tam se má v délce 190 metrů odbagrovat levý břeh a umožnit vodě zaplavit pole mezi silnicemi až k Březině. Má se jednat o vykácení minimálně 250 stromů! Tyto stromy se prý musí vykácet, protože koryto Svratky se má na levém břehu obetonovat v rámci stavby SO 03 zdí dlouhou 1 298 metrů a vysokou od 80 centimetrů do dvou metrů. Na pravé straně se mají stromy také vykácet a nahradit soustavou betonových zdí a hliněných valů o celkové délce 1481 metrů a podobné výšce. Vše se má uskutečnit pro vytvoření rozlivu mezi areálem ČSAD Tišnov, silnicí a rodinnými domy na Vísce. Srdce betonových architektů musí nad tímto záměrem jenom zaplesat.

Ve středu jsem se zúčastnil veřejného projednávání strategického plánu a tam se jednalo nejen o protipovodňové ochraně Svratky, ale i o záměru oživení nábřeží podél řeky a vytvoření rekreační zóny pro obyvatele Tišnova. Když jsem se zeptal, jak se dá využívat rekreační potenciál řeky Svratky za betonovou zdí, nikdo mi nebyl schopen odpovědět. Tyto zájmy jsou evidentně v rozporu.

Studie odtokových poměrů obsahuje velké množství odborných výpočtů o hladině stoleté vody, ve kterých se bohužel nevyznám. Nejsem tedy schopen posoudit tato opatření za nezbytná. Netuším, kam až voda při povodních kdy sahala a nakolik ohrožovala majetek občanů a podnikatelů. Pamětníci ovšem tvrdí, že na Dřevoplac a tenisové kurty nikdy voda za povodní nedosáhla. A protože je levý břeh Svratky tak o šedesát centimetrů výš než pravý, tekla prý voda kolem ČSAD jen jednou a nebylo jí moc. Stalo se to někdy před 12 roky a na vině byla obrovská průtrž v povodí Bobrůvky. Povodňová vlna tehdy přetekla pravý břeh a pod splavem se voda vrátila zpět do Svratky.

Samozřejmě považuji ochranu majetku občanů za prvořadý záměr, který má správce toku Povodí Moravy a město Tišnov provádět. Nikde jsem se ale v různých publikacích o nutnosti zadržení povodňové vlny v krajině nedočetl, že je nejlepším opatřením vykácení stromů na březích toků a sevření koryta do betonových zdí. Naopak vím, že evropská rámcová směrnice o vodách stanoví vždy upřednostňovat přírodě blízká opatření, takže nevím, jak je tedy v tomto případě brána vážně? Takovéto řešení snad nemohou zodpovědní pracovníci Povodí Moravy a zaměstnanci MěÚ Tišnov myslet vážně! Vždyť je řeka Svratka registrovaná jako nadregionální biokoridor s nutností zvýšené ochrany krajinného prvku. Samotná studie stála pravděpodobně více než půl milionu korun (ještě to musím zjistit), a realizace tohoto betonového monstra má ještě s dalšími stavbami (celkem sedm) stát více než 90 milionů korun.

Tišnov asi počítá s penězi na podobné projekty z evropských dotací, a tak může řeku Svratku potkat podobný osud jako potok Lubě. Výsledek poctivé snahy betonářského lobby si proto dovoluji připojit. Se stromy na březích již potok Lubě asi nikdo nikdy neuvidí. Dále bych si dovolil připojit k článku i fotku jarní povodně na toku Lubě z roku 2008. Takovou povodeň nezastaví nic. Ale například v Brně se řeší protipovodňová ochrana dost jinak, ve spojení s rekreační funkcí řeky, kdy ochranné zdi jsou odsazeny od břehů, umožňují rekreační funkce a nekácí se v takové míře. Zřejmě se vedení Brna o činnost státní správy a správce toků, tedy Povodí Moravy, zajímá více než v Tišnově a ke studiím se vyjadřuje s připomínkami či námitkami, jak jim to zákon umožňuje.

text i foto Jiří Blaha