Městské kulturní středisko Tišnov, IČ: 49457543, sídlem: Tišnov, Mlýnská 152,…
NAŠE ANKETA O ZELENI
V rámci tématu tohoto měsíce jsme se zeptali řady respondentů, jak jsou spokojeni se stavem veřejné zeleně v našem městě. Konkrétně jsme je oslovili těmito větami:
Zeleň ve městech a celková upravenost prostředí působí na každého návštěvníka a dlouhodobě i na všechny obyvatele. Myslíte si, že rozsah zeleně na veřejných prostranstvích a v jejich okolí je v Tišnově dostačující (1)? Cítíte potřebu upravit vzhled města pomocí dalšího ozelenění (2)? Která část Tišnova se Vám z tohoto hlediska v současnosti líbí nejvíce (3)?
Předkládáme Vám část odpovědí, které jsme od oslovených občanů obdrželi:
Ladislav Kotouček:
Na první otázku odpovídám – není, na druhou – ano a na třetí – byla to Riegrova ulice, v současné době je to sídliště pod Květnicí a doufám, že to bude i Park pod kostelem.
Václav Hosnédl:
Město Tišnov má příznivou polohu v údolí řeky Svratky a do okolních lesů je to pro pěší také blízko (Květnice, Klucanina, Výrovka, Kozí brada). Ve městě samotném je automobilovou dopravou zeleň omezována či ničena. Vybudováním Parku pod kostelem se veřejná zeleň na parkové úrovni dostává i do centra města, což bude vhodné pro maminky s malými dětmi a pro starší občany. Výškové rozdíly jsou tam ovšem na úrovni výstupu na Květnici.
Před čtyřiceti lety bývala ulice Dvořákova višňovou alejí, nyní mají pěší problém tuto rušnou ulici přejít. Tento stav se ovšem nemůže vrátit. Domnívám se, že další rozšíření veřejné zeleně ve formě parkových úprav nelze očekávat v centrální části města. Při úpravách dopravních komunikací bude však nutno vždy počítat alespoň s minimálním prostorem pro trávníky a okrasné keře, a kde to bude možné, i se stromy. U budovaných cyklostezek by se mělo počítat i s pohybem pěších a matek s kočárky, protože tyto stezky se často výškově blíží vrstevnicím.
Podle mého je příjemným přivítáním návštěvníků Tišnova například průjezd sídlištěm U Humpolky, kde nyní už značně vzrostlé stromy a trávníky tlumí i vyšší obytnou zástavbu. Lesy v katastru města (Klucanina, Květnice) si zaslouží stálou pozornost, aby mohly být využívány jako lesopark, tzn. udržovat hlavní cesty či stezky v přiměřeném stavu pro pěší.
Jana Wildová:
- Spíše ne (pamatuji stromy na Černohorské, Riegrově, Jiráskově, Husově…).
- Ano, i když chápu, že je to kdo s koho – zeleň, nebo parkovací místa…
- Květnice.
Václav Seyfert:
Zeleně není nikdy dost. Já mám například ve své mysli už řadu let doslova „před očima“ vyobrazen odpočinkový parčík v místě někdejší tržnice naproti poliklinice v horní části náměstí. Argument, že tento prostor teď slouží jako parkoviště, pro mne jako člověka, který nikdy v životě nevlastnil automobil, nemá žádnou váhu. Stromy či keře by zkrátka měly být vysázeny ve všech ulicích, kde je to jen trochu možné. Jsem rád, že bydlím pod Květnicí, kde mám kolem sebe živé přírody víc než dost – přesto jsou ale pro mne a především pak pro moji manželku jakékoliv výlety do míst ještě větší zeleně (Vysočina) balzámem na duši.
Miloš Buček:
Při pohledu z letadla i balonu se mi Tišnov dosud jevil naštěstí jako dostatečně zelená sídelní oáza. I přes snahu a péči odboru správy majetku města se však celkový podíl zeleně v důsledku civilizačního tlaku stále průběžně snižuje. Nedobrým příkladem jsou třeba změny v rozloze a v úpravách školního parku u ZŠ Smíškova na úkor potřeb automobilismu. Rozloha nového Parku pod kostelem se sice nezvětšila, ale zato bude určitě svým odborným provedením přitažlivým místem pro Tišnováky i návštěvníky města. Pěkná je nová úprava sídlištního prostranství pod ulicí Hornickou. Hlavní příjezdová místa do města (hasiči – pila, kruhový objezd – železniční podjezd, ulice Lomnická) však postrádají kultivovanou zeleň. Pochvalná je průběžná obnova starých stromů novou výsadbou, i když v některých případech s poněkud náročnou údržbou na průchodnost. Zeleň v centrální části města se zřejmě pozitivních změn dočká až s realizací rekonstrukce náměstí.
Na položené otázky odpovídalo i patnáct seniorů v rámci kurzu trénování paměti v Centru sociálních služeb. Rozsah zeleně považuje za dostačující dvanáct z nich, potřebu dalšího ozelenění cítí pouze dva a nejvíce se jim líbí oblast Květnice (13); po jednom „hlasu“ dostaly i ulice Hornická a střed města.
Nejkreativněji se k zadanému tématu postavil pan Josef Permedla, který reagoval samostatným článkem. Najdete jej na jiném místě tohoto čísla.
V příštím vydání budou tématem měsíce Investiční akce města (proběhlé, probíhající i plánované). Budeme rádi, když se nám svěříte se svými názory či postřehy týkajícími se tohoto tématu, a těšíme se na Vaše příspěvky.
připravila redakce TN
Foto: Ilustrační foto