Z HISTORIE TIŠNOVSKÉHO ŠKOLSTVÍ

Na webu je volně k nalezení celá řada různých bakalářských či diplomových prací. Jednou z nich je i pojednání Marcely Houdkové z Kuřimi, která v roce 2013 v rámci dálkového studia na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci vypracovala elaborát na téma Dějiny školství v Tišnově v 19. a 20. století. Nechybí v něm ani krátká zmínka o školách z časů ještě dávnějších, než jaké určovalo zadání práce. Podle připojené literatury vycházela autorka z řady místních pramenů, ať už šlo o texty v Kronice města Tišnova, práce Vojtěcha Hanuse, Jana Hájka či almanachy různých tišnovských škol. Není bez zajímavosti se s obsahem jejího textu blíže seznámit.

Nejstarší školy vznikaly na Tišnovsku stejně jako v ostatních částech Moravy u farních kostelů. Dívčí škola existovala při klášteře Porta coeli, další byla v nedalekém Doubravníku. V gruntovní knize z roku 1550 je uveden jistý kantor Johannes, zřejmě první tišnovský učitel, o němž lze nalézt v historických materiálech zmínku. Po roce 1774 vzrůstal počet škol státních – v Tišnově to byla počínaje rokem 1789 triviální škola vedená rektorem Václavem Karmáškem, do níž chodily i děti z okolních obcí. V roce 1862 bylo Tišnovu povoleno založení hlavní farní školy, která byla čtyřtřídní pro chlapce i děvčata. Vyučovalo se náboženství, mluvnice, čtení, psaní, počítání, kreslení, zpěv a hudba. Počátkem školního roku 1884-85 byla na dnešní Bezručově ulici otevřena chlapecká měšťanská škola, jejímž ředitelem se na celých 16 let stal Maxmilián Ševčík. Navazovala na obecnou školu a měla vychovávat mládež pro potřeby rozvíjejícího se průmyslu a zemědělství. Roku 1903 povolila zemská školní rada založení měšťanské dívčí školy, jejímž prvním ředitelem se stal Karel Mašek. Budova školy byla postavena na Riegrově ulici nedaleko hejtmanství a těsně před vypuknutím druhé světové války se rozšířila o nové západní křídlo. Prostředí ve škole chlapecké se počínaje rokem 1937 stalo nevyhovujícím, takže část žactva se učila v přístavbě školy dívčí, kam ji doprovodily i zbývající třídy poté, co byla budova na Bezručově ulici v roce 1945 rozbombardována.

Po válce byla v budově na Riegrově ulici zřízena základní škola, která byla roku 1948 změněna na jednotnou školu druhého stupně s národní a střední školou. Školská reforma z roku 1953 pak tuto školu spojila s místním gymnáziem do jedenáctileté střední školy, jejímž ředitelem se stal Antonín Stejskal. V roce 1960 byla zavedena devítiletá povinná školní docházka, v důsledku čehož se obě školy zase rozdělily. Vzhledem k přibývajícímu počtu žáků bylo nutno zavést vyučování na dvě směny. Tato základní škola byla zrušena v roce 1993.

Nová základní škola na Smíškově ulici byla slavnostně otevřena v roce 1951 za řízení ředitele Jana Tálského. Původně devítiletá střední chlapecká škola se roku 1953 změnila na osmiletou střední smíšenou školu se čtrnácti třídami. Od roku 2007 škola pracuje podle vlastního vzdělávacího plánu pod názvem „Škola pro život“.

V září 1983 byla slavnostně otevřena nově postavená základní škola na náměstí 28. října, jejímž prvním ředitelem se stal Josef Hořejš. V roce 2011 prošla její budova revitalizací.

V roce 1920 byla v Tišnově konečně založena i česká škola středního typu – reformní reálné gymnázium v čele s ředitelem Tomášem Šíleným. Zpočátku neměla vlastní působiště, takže dočasně se její třídy nalézaly v prostorách dívčí měšťanky na Riegrově ulici, ovšem od roku 1925 již mohla svoji činnost vyvíjet v nově postavené budově v ulici Na Hrádku, k níž byla o 12 let později doplněna přístavba s dalšími učebnami a kabinety. Zákonem z roku 1948 bylo osmileté studium změněno na čtyřleté, následně došlo k již zmiňovanému sloučení se základní školou, po opětovném rozdělení pak škola působila pod názvem Střední všeobecně vzdělávací škola. Od roku 1968 docházelo k postupnému přechodu na čtyřleté gymnázium a ve školním roce 1990-91 se poprvé mohlo alternativně studovat opět i v osmiletém učebním cyklu.

Svoje dějiny má v Tišnově i odborné školství. V roce 1894 zřídil okresní hospodářsko-lesnický spolek hospodářskou zimní školu, kterou vedl ředitel Josef Mimra. Nejprve sídlila v budově staré radnice, od roku 1896 ale měla svoji vlastní budovu na pozemku Na Hrádku. Vyučovalo se tu od listopadu do konce května. Původně soukromá škola přešla v roce 1911 pod zemskou správu a přijala název odborná škola hospodářská. Nevyhovující budova byla rozšířena přístavbou v létech 1939-40, roku 1943 bylo otevřeno stálé dívčí oddělení. V roce 1945 se stal ředitelem Josef Vališ a vyučovalo se tu v zimní rolnické (později rolnicko-ovocnické) škole, v dívčím hospodářském oddělení a v lidové zemědělské škole. Roku 1952 zde byla nově zřízena dvouletá účetnická škola, o tři roky později zimní škola zemědělské mládeže a v roce 1960 zemědělská mistrovská škola. Ve školním roce 1976-77 původní zemědělská škola zanikla.

V budově Okresního lidového soudu vzniklo v roce 1960 odborné zemědělské učiliště, které se pak po řadě změn názvů i zřizovatelů stalo roku 1980 středním odborným učilištěm. Zásadní změnu přinesl rok 2012, kdy byla ustavena Střední škola a Základní škola Tišnov. Základní škola se dělí na praktickou a speciální, střední nabízí několik učebních oborů.

Hudební škola vznikla v Tišnově v roce 1949 jako tzv. městský hudební ústav vedený Alešem Smíškem, který byl původně řízen lidovou správou, v roce 1951 pak byl zestátněn. Vyučovala se hra na klavír a housle, později i na violoncello, kontrabas a základní dechové nástroje. Založeno bylo rovněž oddělení rytmiky a tance. Nejprve se učilo v budově gymnázia, poté na Smíškově ulici a dlouhá léta pak v budově bývalého „okresu“ na náměstí Míru. Někdejší lidová škola umění byla v roce 1989 přejmenována na základní uměleckou školu a o dva roky později byla přemístěna do zrekonstruované budovy na Dvořáčkově ulici. Škola zahrnuje čtyři hlavní obory – hudební, výtvarný, dramatický a taneční; jejím zřizovatelem je dnes Jihomoravský kraj.

Předškolní vzdělávání se poprvé realizovalo v době druhé světové války, od března 1940 bylo zahájeno vyučování v mateřské škole v Katolickém domě. První jesle vznikly v roce 1951 a sídlily v budově bývalého hostince U Borovičků. Mateřská škola pak našla své působiště na Bezručově ulici v prostorách někdejší chlapecké měšťanky, v roce 1965 byla nová školka i s jeslemi otevřena na sídlišti pod Klucaninou a následně vznikly další na Humpolce, na Dvořákově ulici (dnes nazývaná Sluníčko) a v sídlišti pod Květnicí, kde je v současné době detašované pracoviště společné školky s Humpolkou.

Václav Seyfert, redaktor TN

Foto: Roman Skřepek