V únoru jsme pro vás připravili řadu zajímavých aktivit. Podrobné informace…
MALÁ GALERIE TIŠNOVSKÝCH FOTOGRAFŮ – 13. díl
Josef Maruška
První kontakt s fotografií a fotoaparátem jsem měl ještě v době analogové fotografie. Snímky jsem pořizoval zrcadlovkou 6×6 sovětské výroby. Značně omezený počet snímků svitkového filmu mne donutil přejít na kinofilm. První fotoaparát na kinofilm jsem měl značky PRAKTICA. Omezené možnosti s vyvoláváním filmů v bytě a následné zvětšování mne přinutily používat diapozitivy. Jejich kouzlo tkvělo převážně v barvě, navíc úplně odpadla práce ve fotokomoře – koupelně.
Značné množství snímků jsem vytvářel v přírodě, na dovolené, při toulání – výletech po krajině s rodinou a dětmi. Přes počáteční nedůvěru k digitální technice jsem čím dál více oceňoval následné zpracování snímků na počítači bez použití fotokomory. Postupná výměna fotoaparátů dospěla až k současné zrcadlovce značky CANON s odpovídajícími objektivy.
Vzhledem k tomu, že nemám žádné fotografické vzdělání, musel jsem tuto mezeru doplnit. Při brněnské VUT FI se utvořila skupina lektorů a žáků pokročilého věku toužících doplnit své znalosti z fotografické teorie, ale i provádění praktických cvičení v přírodě nebo v improvizovaném ateliéru. Celý kolektiv je stručně nazýván „Univerzita třetího věku – U3V“. Zúčastňuji se teoretické přípravy, ale následuje i praktické fotografování krajiny, reportážní fotografie a snímky na rozhraní dne a večera. Zatím nejsem amatérský fotograf s vyhraněnou oblastí ve své tvorbě. Rád fotím krajinný detail, někdy i zajímavou krajinu a objekty zvláštně nasvícené. Snímky květin nebo jejich detaily jsou také v hledáčku mého fotoaparátu.
Své práce prezentuji na klubových výstavách v našem městě. Již jsem se zúčastnil různých soutěží, jako je Ratibořický mapový okruh, Bystřické zrcadlení a celostátní soutěž pořádaná fotoklubem v Rýmařově. V periodických měsíčních soutěžích pořádaných celostátně jsem uspěl v květnovém hodnocení předešlého roku 2016. Zaslaná fotografie byla vyhodnocena na prvním místě.
Fotografování je úžasný koníček, kterému se věnuji velmi rád. Mnoho mých snímků krajiny ani detailů není na úrovni, soutěže nevyhrávají. Pro mne je však důležitý příjemný pocit a vzpomínka na místo, kde a kdy byl snímek fotografován.
připravuje Václav Seyfert, redaktor TN
Předchozí článek: SVĚTOVÉ EVERGREENY V TIŠNOVSKÉ KNIHOVNĚ