Přes 400 krásných knih z Tišnova

Mezi obdobně velkými městy vyniká Tišnov množstvím rozmanitých kulturních aktivit. Pramálo se však ví o jedné z nejvýznamnějších, která má bezesporu význam nadregionální – o knižním nakladatelství SURSUM. Samo nakladatelství, sídlící v Tišnově na Cáhlovské ulici, pro svou propagaci moc nedělá. A tak alespoň stručně pojednejme o jeho činnosti – vždyť letos oslavuje již dvacet pět let svého trvání!

Nakladatelství založil roku 1992 Miroslav Klepáček, za duchovního otce lze považovat Milana Badala, současného tajemníka kardinála Dominika Duky. Badal s Klepáčkem a dalšími spolupracovníky vydávali v letech 1985 až 1989 samizdatový časopis SURSUM, což znamená „vzhůru“. Právě na tuto revue s filozoficko-teologickou orientací, ale také na odkaz stejnojmenné umělecké skupiny ze začátku 20. století činnost nakladatelství navazuje.

Za dvacet pět let své činnosti vydalo nakladatelství již přes 400 knížek – od  Sociální nauky církve až po vytříbené verše pražské básnířky Jitky Světlíkové Slovo za slovem, vhodně doplněné abstraktními malbami Jarmily Janůjové, s pořadovým číslem publikace 422. Tematický záběr nakladatelství SURSUM je tedy obdivuhodně široký – od titulů filozoficko-teologických přes poezii, beletrii, dětskou, přírodovědnou a mysliveckou literaturu až po turistické průvodce a obrazové a fotografické publikace. Přitom se vesměs jedná o tituly vybraných kvalit, často objevné až rarity, navíc zajímavě graficky upravené i ilustrované. Všimněme si alespoň některých.

Z beletrie patří k nejhodnotnějším titulům Pohled z mostu (2002) a další prózy Karla Švestky, znamenitého vypravěče z Tasova, navazujícího na slavnou spisovatelskou linii Jakuba Demla a Stanislava Vodičky. K vydavatelským počinům celostátního významu patří obsáhlá kniha dokumentů o životě a díle v minulém režimu vězněného a zakázaného Jana Zahradníčka Byl básníkem (2004), kterou sestavil blízký spolupracovník nakladatelství Radovan Zejda. Populárním se stal spisek Chvála česneku (2007), který si jeho autor Anton Kollár, profesor otorinolaryngologie i sám ilustroval. Velkým přínosem pro poznání historie konce 18. století na blízkém Bystřicku je dílo Sixta Bolona Tomáš Juren. Toleranční doba na Vysočině a hudba srdce (2008), líčící nesnadný život evangelického učitele a kazatele. Nevšední půvab má Chlévská lyrika (2010), výběr básní našich i světových autorů o chovných zvířatech, který uspořádal inseminátor a básník Zdeněk Volf a fotografický souzvuk s verši vytvořil jeden z nejvýznamnějších českých fotografů Jindřich Štreit. Z přírodovědných publikací jmenujme alespoň unikátní Klíč k určování stanovištně významných lesních rostlin ve vegetativním stavu (2003) od Jaroslava Koblížka a Radomíra Řepky či Masožravé rostliny (2003) od Davida Švarce. Nejúspěšnější dětskou knihou se stalo vyprávění O čertovi se znamenitými a velmi působivými ilustracemi autora textu Pavla Čecha. A k tomu všemu se přidávají další nevšední tituly, jako třeba reedice milostných dopisů a básní Františka Halase s frontispisem od Toyen Krásné neštěstí (2006), další vydání Halasovy básnické prózy Já se tam vrátím s ilustracemi básníkovy vnučky Markéty Vohradské (2001), či dokonce kniha bohaté dokumentace o životě a díle slavného spisovatele a letce Saint-Exupéryho: Archanděl a spisovatel od Nathalie des Valliéres, z francouzštiny přeložené Zdenkou Stavinohovou (2005).

A nesmíme zapomenout na knihu v celostátním měřítku zatím nejslavnější. Stalo se jí Repoetitorium Přemysla Ruta v bizarní typografické úpravě Otakara Karlase a Karla Čapka. V celostátní nakladatelské soutěži bylo vyhlášeno knihou roku 1995.

Řada zajímavých a krásně upravených knih nakladatelství SURSUM se samozřejmě  týká i našeho regionu – Tišnova a blízké Vysočiny. Tišnováci zajisté přivítali znovuobjevení poutavého vyprávění Bohuše Sedláka o starém Tišnově V závětří Květnice, které s ilustracemi tišnovského malíře Libora Baláka vydalo SURSUM roku 2000. Oblibě se těší i dvě obrazové publikace – Tišnov, Předklášteří a okolí v obrazech dávných časů (2007) a Tišnov a Předklášteří na dobových fotografiích (2008). Osobnost nejvýznamnějšího spisovatele našeho regionu Josefa Uhra připomnělo nové vydání Uhrových básnických próz Má cesta (2001) a zřejmě první souhrnné vydání Uhrových veršů Neslyšet hodiny znět (2008). Obě knihy mají textu rovnocenný doprovod v grafických listech a kresbách Emanuela Ranného. Blízká spolupráce nakladatelství se Společností Anny Pammrové vyústila roku 2003 k prvnímu vydání ANTIEVY – nedokončenému autobiografickému románu samotářsky u Žďárce žijící myslitelky a spisovatelky. Z knih o přírodě tišnovského regionu uveďme alespoň Květnici a přírodu Tišnovska (1999) Jana Laciny a Vojtěcha Štolfy a Opeřené lovy (2005) původem tišnovského fotografa a znalce ptáků Josefa Ptáčka. K titulům, které objevně a poutavě vyprávějí o krajině, stavebních památkách a osobnostech Vysočiny, patří z produkce nakladatelství SURSUM například kniha Pavla Svobody Krajem kamení a jeřabin (2002) a medailonky osobností Vysočiny od Věry Rudolfové Kraj návratů a setkání (2006) a Kraj návratů a inspirace (2011).

I ze stručného nástinu je zřejmé, že SURSUM je nakladatelství produkující pozoruhodně rozmanitou a bohatou žeň, překračující svým významem hranice našeho regionu. Přesvědčila o tom  i loňská výstava v Památníku písemnictví na Moravě v Rajhradě. Ve výstavním cyklu „Moravská nakladatelství se představují“ tak jako první učinilo právě nakladatelství SURSUM. Letos by se měla obdobná výstavní akce uskutečnit v Muzeu města Tišnova.

A tak popřejme nakladatelství k pětadvacetinám mnoho čtenářů jím vydaných knih a citlivou ruku při výběru dalších publikací. Ať neupadá a směřuje stále vzhůru, tedy SURSUM!

Jan Lacina

Foto: Jan Lacina