Téma měsíce března – doprava

Zatímco rozpočet města, kterému jsme dali prostor v minulém čísle, je tématem, jemuž zdaleka ne všichni věnují patřičnou pozornost, s dopravou se každý z nás nutně potkává dnes a denně. Proto si tentokrát v našem seriálu podle očekávání počtete více než před měsícem.

Už na stránkách radnice se k nejaktuálnějším záměrům města vyjadřuje místostarosta Ing. Václav Šikula a s problematickými počiny řidičů či místy častých dopravních přestupků nás seznamuje vedoucí strážník Jiří Sokol. V následujících materiálech se pak dočtete i o tom, kde se v Tišnově špatně chodí, jak se cestuje hromadnými dopravními prostředky do Brna či okolních obcí, a z ankety se dozvíte, co si myslí občané o jednosměrné ulici Brněnské nebo o parkovací situaci v centru města.

Stejně jako v únorových Tišnovských novinách to vše pochopitelně není a ani nemůže být stoprocentně vypovídající, nicméně z mozaiky názorů kompetentních osob na jedné straně a běžných uživatelů na straně druhé si rozhodně lze o celé oblasti vytvořit určitý obrázek. A ten už necháváme opět na Vás…

Do Brna téměř kdykoli. A jinam?

Václav Seyfert, redaktor TN

Mezi léty 1976 a 2007 jsem jezdil téměř denně do Brna. Nejprve do školy, pak do dvou různých zaměstnání. Podle potřeby jsem střídal autobus a vlak a rozhodně jsem si ani tehdy nestěžoval, že by dopravní spojení mezi Tišnovem a moravskou metropolí mělo nějaká výrazně hluchá místa. Teď sice cestuju po téže trase už jen občas, ale dovolím si konstatovat, že ačkoli byly před časem linky v tomto směru omezeny prakticky pouze na vlak, je kontakt Tišnova s Brnem nejdokonalejší, jaký během svého života pamatuju, a rozhodně nám ho třeba občané Bosonoh, Chrlic či jiných okrajových částí Brna mohou závidět.

Obzvláště miluju přesuny rychlíkem do Králova Pole či zpět. Dostat se v čase kratším než 20 minut na místo, odkud Vás pak každou chvíli jedoucí tramvaj přesune přímo do centra Brna, dnes nemá šanci dokázat seberychlejší automobil. Nedávno se mi dokonce při vracení výpůjčky z Mahenovy knihovny podařil opravdu husarský kousek: v 11.10 jsem vyjel z Tišnova rychlíkem Porta coeli, vyřídil v Brně vše, co jsem potřeboval, a dalším rychlíkem Vysočina jsem se už ve 12.20 vracel z hlavního nádraží zpět, přičemž na tišnovském nádraží jsem vystoupil z vlaku ve 12.49. Celá „anabáze“ trvala pouhých 99 minut a byla tedy pořízena za cenu jediné integrované jízdenky ve výši 42 Kč.

Současný jízdní řád navíc v časech tzv. „špiček“ nabízí spojení prakticky po čtvrt hodině, a to už je frekvence blížící se spíše zvyklostem městské hromadné dopravy. Navíc jede téměř každou hodinu ještě rychlík (R). Posuďte sami:

Ranní vlaky z Tišnova do Brna v časech zhruba od pěti do půl desáté – pondělí:

4:58, 5:13, 5:28, 5:43, 5:58, 6:10 (R), 6:13, 6:28, 6:43, 6:58, 7:10 (R), 7:13, 7:28, 7:41, 7:58, 8:13, 8:28, 8:58, 9:10 (R), 9:28

Odpolední vlaky z brněnského hlavního nádraží do Tišnova v časech zhruba od půl jedné do půl šesté – pátek:

12:20 (R), 12:23, 12:52, 13:23, 13:35, 13:53, 14:08, 14:20 (R), 14:23, 14:35, 14:52, 15:08, 15:20 (R), 15:25, 15:35, 15:53, 16:07, 16:20 (R), 16:25, 16:35, 16:52, 17:02, 17:20 (R), 17:25, 17:35

Na tuto neuvěřitelně hustou síť vlakových spojů navazuje deset autobusových linek, které pro změnu propojují Tišnov s okolními obcemi. Tady už osobní zkušeností tolik posloužit nemohu, ale pouhé nahlédnutí do jízdních řádů nasvědčuje tomu, že na nic zásadního si cestující nemohou stěžovat ani v tomto případě. Dovolte krátký přehled:

linka 311 – Tišnov – Drásov – Malhostovice – Čebín – Kuřim

linka 312 – Tišnov – Deblín – Svatoslav – Braníškov – Maršov – Lažánky – Veverská Bítýška – Chudčice – Moravské Knínice – Tišnov

linka 314 – Tišnov – Kuřim (v Kuřimi zahrnuje TOS, Tyco, Prefu, v Drásově Siemens)

linka 330 – Tišnov – Hradčany – Čebín – Sentice

linka 331 – Tišnov – Březina – Heroltice – Vohančice – Pejškov – Deblín

linka 332 – Tišnov – Železné – Hluboké Dvory (Rohozec – Zhoř – Rašov – Lomnice)

linka 333 – Tišnov – Šerkovice – Lomnice – Strhaře – Žleby – Brumov – Osiky

linka 334 – Tišnov – Předklášteří – Štěpánovice (Borač)

linka 335 – Tišnov – Předklášteří – Dolní Loučky – Kaly – Pernštejnské Jestřabí – Olší – Drahonín – Bor – Sejřek – Nedvědice

linka 336 – Tišnov – Dolní Loučky (Skryje) / (Řikonín – Tišnovská Nová Ves – Žďárec – Vratislávka)

Tenhle prostý výpis sice ještě o ničem nevypovídá, ale když se na podrobnosti o jednotlivých linkách podíváte pečlivěji, zjistíte, že v potřebných časech jezdí autobusy po hodině i častěji a že většinou obsahují i „rozumné“ pozdně večerní odjezdy. Veškeré spoje, o nichž tu byla řeč, jsou součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.

Pokud tedy v souvislosti s dopravou v Tišnově hovoříme o nějakých problémech, rozhodně se podle mého názoru netýkají spojení našeho města s nejbližším okolím hromadnými dopravními prostředky. Nabízí se mi tu spíše jiná myšlenka: Jak postupně stárnu, tak mne při každé cestě od nádraží nahoru napadá, že by se tu snad musela uživit městská doprava. Zvláště při pomyšlení, že úplně nejvýš z celého Tišnova se na úpatí Květnice nachází dům s pečovatelskou službou a bydlí tu samí senioři, kteří sice mohou sem tam využít třeba spojů směrem na Lomničku, ale v zásadě si celé stoupání musí při každé cestě z města poctivě vyšlapat. V říjnu 1995 se tu na krátký čas městská doprava rozběhla, ale příliš dlouho nevydržela. Po více než dvaceti letech by tahle otázka stála znovu za zvážení. Jestliže v Novém Městě na Moravě, které je podstatně menší a v němž není v zastavěné části zdaleka takové převýšení jako u nás, se už čtvrtým rokem s úspěchem provozuje vlastní doprava, čítající dnes dokonce pět městských linek, proč by to nemělo jít i v Tišnově…

Jak se chodí po Tišnově

Zuzana Kurdiovská

V rámci tématu těchto Tišnovských novin, kterým je doprava, bych ráda připomněla ne vždy jednoduchou situaci chodců. Nechci zmiňovat rozbité chodníky, které se postupně rekonstruují, ani obtížný povrch na náměstí, protože o tom už proběhla anketa a názory se různí. Je tu ale problém, který se vůbec nijak neřeší, a přitom není malicherný.

Tím problémem jsou přechody pro chodce, či spíše jejich absence. Kdybyste se chtěli chovat přesně dle pravidel silničního provozu, daleko byste se v Tišnově nedostali, nebo byste toho hodně nachodili. Chtěla bych uvést několik příkladů, které mě osobně pálí. V prvé řadě je to křižovatka u starého hřbitova. Je velmi nepřehledná, člověk musí být hodně opatrný, aby si byl jist, že nic nejede. A to tudy denně projde velké množství lidí, včetně školáků. Dalším takovým frekventovaným a nepřehledným místem je křižovatka ulice Brněnská a náměstí Komenského (u mariánského sloupu). Na horním konci tohoto cípu se přechod nachází, problém je přecházení Brněnské, protože přes mariánský sloup je odbočující auta špatně vidět a přechod je až u Humpolky. Naštěstí už je Brněnská jednosměrná, takže sledujete jen jednu část komunikace. Dalším zpestřením pro tišnovské chodce je křižovatka Sv. Čecha – Dvořákova – Černohorská – Riegrova. Pokud jdete od nemocnice, chodník ulice Riegrova má udělaný nájezd pro kočárky a invalidní vozíky, přechod ale chybí! Ten je o kousek níž na Dvořákově, zcela mimo uvedenou křižovatku. Další přechod se nachází na Riegrově u dětského hřiště, zbytek je na vaší odvaze a štěstí. Posledním a nejnebezpečnějším místem, které uvedu, je ulice Cáhlovská u viaduktů. Když jdete od Penny do podnikové prodejny Steinhauser a máte s sebou kočárek a další dítě (či více), máte dvě možnosti, z nichž ani jedna není vyhovující. Buď u benzinky přejdete po přechodu, ale potom vás čeká nebezpečný úsek pod viaduktem. Chodník je tam totiž tak úzký, že kočárek neprojede a vy musíte vstoupit do velmi frekventované vozovky. Hlídáte si přijíždějící auta, bojujete s kočárkem a do toho sledujete své starší dítě, které musí jít před vámi či za vámi. Velmi stresující, to mi věřte. Nebo můžete jít po pravé straně silnice, kde je chodník pohodlně široký. Ovšem přechod chybí. Ten je až u kruhového objezdu, což je pro malé dítě opravdu daleko.

Neznám agendu, která je potřebná pro vytvoření nového přechodu pro chodce, ale předpokládám, že je jednodušší než u opravy krajské silnice. Než se podaří ukončit jednání s krajem a uleví se motoristům, snad by se mohl zjednodušit život alespoň tišnovským chodcům.

A co si myslí občané?

Stejně jako před měsícem i tentokrát jsme oslovili občany našeho města, kterým jsme opět položili dvě otázky související s naším aktuálním dopravním tématem:

• Ulice Brněnská je mezi Humpolkou a Komenského náměstím už tři a půl roku jednosměrná. Byla podle Vašeho názoru tato úprava prospěšná? Co byste řekl(a) tomu, kdyby jednosměrná doprava vedla po této ulici opačně, tedy od Humpolky do středu města?

• Jaké máte zkušenosti s parkováním v centru Tišnova? Souhlasil(a) byste s jeho zpoplatněním, případně s omezením vjezdu na náměstí Míru v pracovní dny mezi 8. až 16. hodinou?

A zde je několik odpovědí:

Jan Cabálek, 60 let:

1. Mně to vyhovuje. Z města jedu vždy k nádraží a Brněnskou vynechávám.
2. Před poliklinikou či poštou by měl být zákaz parkování pouhým turistům či okolojedoucím, ten prostor by měl sloužit pouze klientům daného zařízení.

Lubomír Drábek, 42 let:

1. Určitě byla tato úprava prospěšná a jsem za ni rád. Myslím si, že dosavadní jednosměrný provoz je vyhovující. Možná bych zvážil ulici uzavřít úplně a udělat pěší zónu.
2. Parkování v centru města je obecně velký problém. Vzhledem k tomu, že v centru Tišnova je situováno mnoho úřadů a institucí, dle mého názoru nikdo neřešil související parkování. Zpoplatnění, popř. omezení vjezdu na náměstí parkování určitě nevyřeší, právě naopak zkomplikuje dopravu a parkování v okolních ulicích. Řešením by možná mohl být parkovací dům.

Petr Holík, 52 let:

1. Úprava je prospěšná, směr už bych teď měnit nechtěl.
2. Mám zkušenost, že v pracovní dny se tu parkuje obtížně, pokud nevezu nějaký náklad, raději chodím pěšky. My, co máme auta, odpovídáme na možné placení či omezení vjezdu v obou případech ne, ale dovedu si představit, že by bylo prospěšné rozšířit zónu pro krátkodobé parkování (do 30 minut) a jinak to zpoplatnit.

Petr Hvízdal, 37 let:

1. Nebyla. Za volantem sedí spousta blbců, kteří dodnes nevědí, že ulice je zjednosměrněná.
2. Se zpoplatněním parkování nesouhlasím. Peníze, které by se vybraly, by se rozkradly.

Marek Kubát, 41 let:

1. Pro mne je jednosměrka jednoznačně přínosem, provoz je tu díky odklonění dopravy mnohem menší. Směr bych už neměnil, lidi si zvykli a to pak nikdy nefunguje dobře.
2. Do centra autem nejezdím, nakupuju s batohem. Zpoplatnění je asi v pořádku, ale na druhou stranu je třeba, aby lidi, kteří tu parkují kvůli práci na cca 8 hodin, platit nemuseli nebo to auto měli kam dát.

Miroslav Šmíd, 69 let:

1. Jednosměrka na Brněnské je určitě přínosem pro plynulost dopravy v centru a směr „ven“ ze středu je podle mne optimální.
2. Parkování je v současné době problém všech měst. Jeho zpoplatnění a omezení vjezdu na náměstí říkám ano, ale jen v případě vybudování náhradního parkování, záchytného nebo záchytných parkovišť, ale ne v Hradčanech nebo Předklášteří. Je to složitější problém. Nedá se formulovat do pár vět. Je to pro profíky dopraváky a urbanisty.

Tomáš Laušman, 42 let:

1. Jednosměrnost není moc dobrá, protože pro některé cesty je to nyní potřeba více objíždět. Opačný směr by byl dobrý pro ty, kdo přijíždějí směrem od Drásova a chtějí na náměstí.
2. Parkování zpoplatnit jen v případě, že by se jednalo o symbolický poplatek, jako to některá města mají – 1. hodina za 2 Kč apod. Nebo parkovat na residenční karty, které by měli obyvatelé Tišnova, případně další. Ideálně kdyby těch parkovacích stání bylo ještě více… Již jen kvůli tomu, že blízko náměstí je poliklinika a dojíždí se tam za lékaři atd.

Slávka Navrátilová, 44 let

1. Myslím, že tato úprava byla prospěšná. Mně osobně vyhovuje jednosměrná doprava tak, jak je teď.
2. Souhlasila bych s omezením vjezdu na náměstí Míru v pracovní dny mezi 8. až 16. hodinou. Akorát netuším, kde by se našla ta místa na parkování jinde.

Václav Kovařík, 43 let

1. Úprava byla prospěšná. Opačný směr by byl pro mě lepší než současný, ale každý to může mít jinak.
2. Vždy se na parkování místo najde. Nesouhlasím se zpoplatněním ani s omezením vjezdu. Co by situaci zlepšilo, by bylo vyhrazení několika míst s parkovacím automatem, kde by bylo prvních 45 minut zdarma.

Připravila redakce TN

Foto ilustrační