Poštolka obecná v Tišnově

Poštolka je přibližně stejně velká jako holub a má rozpětí křídel mezi sedmdesáti až osmdesáti centimetry. Poznáte ji podle třepotavého letu a charakteristického volání „kli kli kli kli“.
Poštolky se vyskytují v celé Evropě, v Africe a ve velké části Asie. Jedná se o částečně stěhovavého ptáka, v jižnějších oblastech zůstává celoročně, ze severních na zimu odlétá jižněji, mnohdy až do Afriky. Česká republika je na rozhraní těchto pásem, z Tišnova, díky mírným zimám, poštolky zpravidla neodlétají. Pohybují se nad otevřenou zemědělskou krajinou, kde loví, v lesích se nevyskytují. V 70. letech 20. století vlivem necitlivého hospodaření došlo k vytlačení poštolek z přírody do měst. Proto je dnes často vidíme na sídlištích. Nevytváří si svá výhradní loviště, ale naopak, při dostatku potravy a vhodných hnízdišť, jich můžeme vidět pohromadě hned několik.
Poštolka se živí především drobnými obratlovci, hlavně hraboši, dále loví větší hmyz a menší ptáky. Je tedy bezesporu tvorem užitečným. Způsob lovu je pro poštolku charakteristický. V třepotavém letu, kdy se drží ve vzduchu na jednom místě, vyhlíží kořist. Jakmile se nějaká objeví, přitáhne křídla k tělu a řítí se střemhlav dolů. Těsně před dopadem křídla opět rozevře a pařáty uchopí kořist.
Poštolka si hnízdo nestaví, ani skoro nevystýlá. Většinou vyhledává větší, opuštěná hnízda, skalní dutiny. Ve městech potom střechy či balkony vysokých domů. Díky tomu je můžeme pozorovat i přímo v Tišnově, kde víme o třech hnízdištích. Na věži kostela sv. Václava, ve dvorním traktu Inspira a pak také ve větrací šachtě komory bytu v ulici Květnická. Poštolka je běžně plachým ptákem, jak ale vyrůstají další generace v blízkosti lidí, postupně svou plachost ztrácí. Tato jejich přizpůsobivost jim umožňuje přežít zničení volné přírody a vytvářet hnízdiště na budovách.
Hnízdění probíhá jednou ročně v době od dubna do července. Za příznivých podmínek může výjimečně zahnízdit i dvakrát. Samice poštolky snáší tři až sedm vajec, doba mezi jejich snesením a vylíhnutím mláďat je dvacet osm dnů. Poštolka snáší vejce postupně (obden), ačkoliv na nich pořádně začne sedět až po snesení posledního. Po vylíhnutí uplyne další měsíc, než se mladé poštolky vydají na svůj první let. Poté ještě několik týdnů tráví mláďata v blízkosti rodičů a učí se od nich lovit, pohlavně dospívají až v dalším roce. Pokud naleznete mládě poštolky sedící na zemi, může dojít k tomu, že se stane obětí psa. Proto je vhodné jej opatrně chytit a vyzvednout na vyvýšené místo. Matka si své mládě najde.
Vlivem necitlivé lidské činnosti spousta druhů volně žijících zvířat vymírá. Poštolky, díky své přizpůsobivosti, zůstávají, ale nemají to lehké. Lidé často naprosto bezdůvodně a svévolně likvidují jejich hnízda na budovách. Pokud se stanete svědkem takové činnosti nebo i jen záměru, obraťte se na odbor životního prostředí místně příslušného úřadu, protože poštolka obecná sice není zvláště chráněným druhem, ale vztahuje se na ni tzv. „obecná ochrana“ (§ 5a zák. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny). Uvedený paragraf se týká ochrany volně žijících ptáků. Zákon o ochraně přírody a krajiny poskytuje ochranu všem druhům ptáků, kteří se vyskytují na území Evropské unie, přičemž je výslovně zakázáno úmyslné poškozování nebo ničení jejich hnízd a vajec či odstraňování hnízd a kromě toho i úmyslné vyrušování těchto ptáků, zejména během rozmnožování a odchovu mláďat. V případě porušení zákona zasahuje Česká inspekce životního prostředí, která může udělit nemalou pokutu.
Poštolky jsou krásní a užiteční dravci, kteří jsou součástí naší krajiny od pradávna. Respektujme jejich právo na život, a ačkoliv jejich přítomnost může znamenat omezení, hledejme cesty k našemu soužití.

Hana Ondrušková, Ekoporadna Tišnov
Foto: Vletové otvory se dají citlivě upravit tak, aby nedocházelo ke znečištění omítek (V. Pospíšil)