Územní organizace diabetiků v Tišnově zve všechny zájemce – seniory…
Setkání se Zdeňkem Pololáníkem
S hudebním skladatelem MgA. Zdeňkem Pololáníkem jsem se sešel loni po slavnostním udílení čestného občanství města Tišnova a Cen města Tišnova. MgA. Zdeněk Pololáník
byl jedním z trojice loňských laureátů Ceny města Tišnova. Cenu obdržel, jak bylo uvedeno při slavnostním aktu, za mimořádně kvalitní celoživotní hudební tvorbu. Díky pestré rozmanitosti žánrů, jeho zálibě v nevšedních nástrojových seskupeních, ale také díky pozoruhodnému poselství naděje a jasu se jeho skladby těší veliké oblibě po celém světě.
Zdeněk Pololáník se narodil 25. října 1935. Jako jeho rodiště je uváděno Brno, ale také naše město. Mistr to vysvětluje tak, že rodiče se po svatbě přestěhovali do Tišnova. Tatínek si pronajal Humpolku, hostinec i řeznictví. Na lékařské doporučení se jim první dítě narodilo v brněnské porodnici. Po narození syna s ním maminka zde zůstala jen pár dní a vrátila se do Tišnova. Proto se někdy v tisku vyskytuje toto město jako jeho rodiště. Asi po dvou letech se
rodina přestěhovala do Ostrovačic, kde žije Zdeněk Pololáník dodnes. Ale stále se považuje za rodilého Tišnováka.
Co pro Mistra znamená Tišnov? Jeho otec inklinoval k Tišnovu a Tišnovsku, narodil se ve Křoví u Velké Bíteše, ale svoje dětství již prožíval v Horních Loučkách, na měšťanskou školu chodil do Tišnova (každý den z Horních Louček pěšky). V Tišnově na Humpolce se vyučil. Často vyprávěl o nádherné přírodě na Tišnovsku, o Květnici, o Besénku, láska k Tišnovsku se přenášela na syna a krajina nabývala pohádkové podoby. Vzpomíná na první návštěvu, kdy ho strýc vezl s rodiči kočárem z tišnovského nádraží do Horních Louček, to jeho zážitky ještě umocnilo a představy se naplnily. Jeho rodina je zde dost rozvětvená. Byl vítaným hostem na svatbách bratranců a sestřenic, zde uplatňoval své hudební schopnosti. Příbuzní žijí nyní v Dolních i Horních Loučkách, v Tišnově, Hradčanech, ale i na vzdálenějších místech, proto sem nyní rád a často jezdí i se svou rodinou.
„Působí na mne krajina, i když okolí Ostrovačic je také krásné, ale na Tišnovsku už začínají kopce Vysočiny. Příroda je vždy silnou inspirací pro mou tvorbu. Když mi začaly chybět nápady, rozjel jsem se směrem k Tišnovu, pokračoval údolím Svratky k příteli malíři B. Matalovi na Prudkou.“
Mnoho vycházek do tišnovského okolí využíval k meditaci při kompozici, přinášely mu hojnost nových hudebních motivů. V Tišnově bydlel jeho dobrý přítel Jakub Horák, syn tišnovského varhaníka, kapelníka a ředitele hudební školy, který po studiích působil jako varhaník ve chrámech sv. Barbory a sv. Jakuba v Kutné Hoře. Nyní v Tišnově bydlí další jeho přítel, klavírista František Kratochvíl, emeritní profesor Janáčkovy akademie múzických umění.
Zdeněk Pololáník rád také vzpomíná na spolupráci s Tišnovským komorním orchestrem, který nastudoval k Mistrovým 75. narozeninám jeho skladbu Velikonoční cesta.
„Bylo to velice příjemné a milé, zvláště mne překvapila úroveň amatérského orchestru. Amatér je člověk mající zálibu v tom, co dělá (latinsky amare znamená milovat). Na výkonech všech členů to bylo hned při prvním nasazení poznat.“
„A co pro mne znamená Cena města Tišnova? Je to vyznamenání a povzbuzení do další práce a v neposlední řadě to prohloubí i můj vztah k městu,“ odpovídá skladatel na moji otázku.
Tak to byl můj rozhovor s hudebním skladatelem MgA. Zdeňkem Pololáníkem téměř před rokem. Nedávno jsem využil možnosti a požádal jsem ho o informaci o tišnovském hudebním festivalu, který nese jeho jméno. V rámci festivalu, letos je už 7. ročník, budou jen dva koncerty. V neděli 2. října 2016 od 19 hod. budou v bazilice Porta coeli Hudební rozmluvy. Vystoupí Hradišťan s Jiřím Pavlicou a jako host Roman Janál, sólista opery Národního divadla v Praze a Národního divadla v Brně. V programu zazní skladby B. Martinů, Z. Pololáníka a J. Pavlici. Od Zdeňka Pololáníka to bude konkrétně balada Hrobník na text Otokara Březiny. V neděli 9. října 2016 od 18 hod. se uskuteční koncert Nejkrásnější Ave Maria v tišnovském kostele sv. Václava. Vystoupí koncertní duo Olga Procházková (zpěv) a František Šmíd zahraje na varhany. Při tomto koncertu, který se bude konat u příležitosti 160. výročí vysvěcení kostela, zazní Pololáníkovy písně ke cti Panny Marie.
Josef Ondroušek
Foto pořízeno v červnu 2015 po úspěšném varhanním koncertu Mgr. Jany Kubové-Pololáníkové (dcery Z. Pololáníka) v brněnském jezuitském kostele, archiv MgA. Zd. Pololáníka
Další článek: TyJáTr FEST – ty, já a trochu festivalu
Předchozí článek: Lomnický Sbor Disharmonických amatérů hledá nové zpěváky do svých řad