Jak jsme volili do krajského zastupitelstva 2000 až 2004

V uplynulých dvou číslech Tišnovských novin jsme si připomněli, jak se v minulých letech volilo v našem městě do Senátu. Ještě než se v termínu 7. a 8. října 2016 opět sejdeme ve volebních místnostech, podívejme se ve dvou pokračováních na místní historii krajských voleb.
2000
Vůbec poprvé se do krajských zastupitelstev volilo až 12. listopadu 2000. V našem volebním obvodu proběhly tyto volby samostatně, neboť senátora jsme zvolili už v roce 1998 na celé šestileté období. O šedesát pět míst v zastupitelstvu kraje, který se tehdy ještě nazýval Brněnský, se ucházelo celkem třináct volebních subjektů: ODS, Čtyřkoalice (4K) KDU-ČSL+US+ODA+DEU, Strana konzervativní smlouvy, Nestraníci pro Moravu, České sociálně demokratické hnutí, Republikáni Miroslava Sládka, Moravská koalice, Strana zelených, KSČM, Koalice ČSNS a Nezávislí, Koalice Pravý blok a KAN, ČSSD a Strana za životní jistoty. Přes hranici 5 % hlasů se dostalo pět z nich – nejúspěšnější byla 4K (31,64 %, 23 mandátů), za ní se pak umístila překvapivě KSČM (20,80 %, 15) a teprve poté ODS (18,22 %, 13) a ČSSD (13,45 %, 9). Pět mandátů za 6,76 % získali ještě Nestraníci pro Moravu. Přímo v Tišnově byla 4K rovněž nejúspěšnější (30,32 %), ale za ní bylo pořadí jiné – ODS měla 20,09 %, ČSSD 19,25 % a teprve čtvrtá byla KSČM s 18,82 %. Nestraníci pro Moravu se v našem městě přes pětiprocentní limit těsně nedostali (4,92 %). Volební účast v celém obvodě činila 34,93 %, v Tišnově byla ještě o něco vyšší (35,53 %).
Na kandidátkách volebních stran se objevilo celkem devět adeptů z Tišnova – dva z nich se ucházeli o zvolení v řadách 4K, a to na 53. místě Marie Sendlerová a o deset příček za ní František Svoboda. Další kandidátní listiny obsahovaly vždy jen po jednom tišnovském uchazeči – ODS: Karel Švábenský (35.), Nestraníci pro Moravu: Libuše Parolková (44.), Republikáni: Miroslav Mrkvička (19.), Moravská koalice: Pavel Hrůza (31.), KSČM: Vladimír Dokládal (31.), Koalice Pravý blok a KAN: Jan Rašovský (5.) a ČSSD: Zuzana Brzobohatá (23.) Ke zvolení měli všichni jmenovaní velmi daleko.
Propagace jednotlivých stran v Tišnovských novinách byla tehdy velmi skromná. V čísle 19, které vyšlo jako poslední před volbami, představila na jedné stránce pod sloganem „Tradice-prosperita-solidarita“ svůj program ODS, která lákala podobiznami Karla Švábenského a Věry Matyskové z Hradčan, navíc zvala občany na pátek před nedělními volbami na Galavečer v Městském kulturním středisku. 4K se prezentovala nadpisem „Víte, komu věřit“ a představila fotografii Stanislava Juránka, který byl nakonec zvolen prvním hejtmanem. Na letáku ČSSD byl společně se Zuzanou Brzobohatou zvěčněn i tehdy čtyřiadvacetiletý zástupce drásovského starosty Michal Hašek, vědět o sobě dala také Moravská koalice a půlstranu TN obsadili Nestraníci pro Moravu, kteří uspořádali na začátku volebního týdne prezentační akci v hotelu Květnice a vsadili na heslo „Dejme strany stranou!“
2004
O čtyři roky později byl kraj už přejmenován na Jihomoravský a volby proběhly společně s prvním kolem těch senátních ve dnech 5. až 6. listopadu 2004. Počet kandidujících stran se zvýšil na šestnáct – byly to Moravská demokratická strana, KDU-ČSL, Sdružení nezávislých kandidátů, US-DEU, Zelená pro Moravu, Nezávislí, České hnutí za národní jednotu (ČHNJ), ODS, Koruna česká (monarchistická strana), Pravý blok, ČSSD, Koalice jižní Morava, Evropští demokraté, Konzervativní strana, Národní sjednocení a KSČM. Znovu se do zastupitelstva dostalo celkem pět subjektů, které dokázaly překročit pětiprocentní klauzuli. Vítězná KDU-ČSL s 26,18 % získala dvacet mandátů a znovu dosáhla i na post hejtmana, kterým se opět stal Stanislav Juránek. Těsně druhá byla ODS (25,80 %, 19), za ní KSČM (19,14 %, 14), ČSSD (11,93 %, 9) a Zelená pro Moravu (5,08 %, 3). Tišnovské pořadí bylo opět jiné, a to dokonce na nejvyšší příčce: nejvíce hlasů u nás získala ODS (24,30 %), teprve za ní skončila KDU-ČSL (23,36 %), KSČM měla 16,93 %, ČSSD 13,80 % a Zelená pro Moravu 7,08 %. Volební účast v Tišnově (33,32 %) byla opět vyšší než v rámci celého obvodu (29,71 %).
Počet kandidujících Tišnováků vzrostl na čtrnáct. Nejvíce – hned čtyři – jich na své listině mělo nevýznamné volební sdružení ČHNJ, které místo sedmdesáti možných nabízelo voličům jen třináct jmen a mezi nimi byla jako 4. Ludmila Tulisová, 6. Karel Neumaistr, 9. Jiří Chocholáč a 13. Lukáš Čurda. Trojice občanů Tišnova kandidovala za Evropské demokraty, z toho Alena Adamcová dokonce na druhé pozici a díky tomu získala tato strana v Tišnově plných 7,88 %, zatímco v rámci celého volebního obvodu měla jen 1,52 %. O něco níže v rámci kandidátky ED figurovali rovněž Miroslav Pálka (29.) a Josef Zavřel (66.) Dva tišnovské kandidáty měla Zelená pro Moravu (Zdeňku Dohnálkovou jako třetí – nakonec byla druhou náhradnicí své strany na zastupitelské křeslo – a Pavla Brzobohatého na pozici 40), stejně jako ODS (45. Karel Souček st., 48. Michal Kadlec). Po jednom adeptovi z Tišnova měly Moravská demokratická strana (20. Pavel Hrůza), ČSSD (25. Jan Schneider) a KDU-ČSL (23. František Svoboda – díky výbornému výsledku strany 3. náhradník lidovců na post v zastupitelstvu).
Řada volebních stran na sebe upozorňovala hned ve dvou po sobě jdoucích číslech 18-19 Tišnovských novin. KDU-ČSL při tom pod heslem „Ať jsme tady doma!“ vystřídala fotografie Františka Svobody a Stanislava Juránka, ČHNJ slibovalo „Nedovolíme přesun nádraží“, myšleno samozřejmě brněnského. KSČM se pokoušela upoutat obrázkem autíčka, jehož řidič (nepoznal jsem ovšem, jestli je to ježek, nebo sluníčko) dostává pokyn: „Chcete změnu? Zahněte doleva!“ Konzervativní strana upozorňovala, že „konzervativní není lpění na tom, co bylo včera, nýbrž život z toho, co platí vždy“. V upoutávce Evropských demokratů vyzýval jejich tehdejší předseda Jan Kasl: „Se změnou začněme od krajů.“ A tišnovská kandidátka Alena Adamcová vysvětlovala, proč kandiduje: „Jako občan jsem byla dlouhodobě nespokojena jak s úrovní komunikace krajské rady a krajského zastupitelstva, tak s jejich některými nekompetentními rozhodnutími.“ Pouze jednoho čísla TN (19) využilo Sdružení nezávislých kandidátů, Zelená pro Moravu (pod velkou fotografií Zdeňky Dohnálkové se skvělo motto: „Lidé a kvalita jejich života jsou pro nás vždy na prvním místě.“) a ČSSD, z jejíž předvolební reklamy už na čtenáře významně shlížel mimo jiné i pětadvacetiletý „konzultant“ Jan Schneider.
Za měsíc si připomeneme krajské volby v létech 2008 a 2012.

Václav Seyfert, redaktor TN
Foto: Nový zemský dům – sídlo Krajského úřadu Jihomoravského kraje, zdroj: Millenium

Inzerce