Zpráva o opakovaném veřejném projednávání návrhu nového územního plánu bez veřejnosti

Vážení spoluobčané,
dne 27. 4. 2016 proběhlo opakované veřejné projednávání návrhu nového územního plánu (ÚP) Tišnov. Úřad sice splnil svoji zákonnou povinnost toto projednávání úředně oznámit v dostatečném předstihu na úřední desce, ale to pravděpodobně nestačí pro řádné informování občanů. Pro tyto účely zřízené Tišnovské noviny se bohužel oznámení o konání opakovaného veřejného projednávání návrhu nového územního plánu nevěnovaly. Kdo pochybil, netuším. Výsledná účast občanů pravděpodobně nepřesáhla počet pětadvaceti. Přesné číslo se nedá zjistit, neboť oficiální zápis s prezenční listinou z tohoto opakovaného veřejného projednávání mně odmítá úřad územního plánování poskytnout i jen k nahlédnutí. Do odhadovaného celkového počtu účastníků ovšem započítávám i představitele města, kterých mohla být cca polovina z přítomných, takže účast občanů, jichž se změny v novém ÚP mohou dotknout, byla velmi malá.
Protože jsem se v průběhu předchozího projednávání ÚP stal ze svobodné vůle tří set obyvatel města Tišnova oficiálním zástupcem občanů, celé znění návrhu územního plánu jsem pečlivě prostudoval. Proto můžu zodpovědně prohlásit, že jsem asi jediný, kdo územní plán celý přečetl a pochopil. A dozvěděl jsem se velmi zajímavé věci. Například že se doba pro pořízení studie zkracuje ze šesti let na čtyři roky, což ale není v textu územního plánu nikde zaznamenáno, a doba zkrácení pro pořízení studií není řádně odůvodněna a vysvětlena.
Podle oficiálního sdělení se projednávání týká šedesáti devíti případů změn v návrhu územního plánu. Bohužel se devět změn někde „ztratilo“.
Také vypořádání námitek návrhem dotčených občanů trpí značnou vadou. Přestože si na zpracování vypořádání námitek občanů úřad zaplatil advokátní kancelář, vypořádání většiny námitek spoluobčanů je zmatečně učiněno na moje jméno.
Nedostatků má nový návrh územního plánu více.
V textu se na několika místech píše o možnosti využití menších pozemků zařízení občanského vybavení, např. restaurace, obchody v rámci jiných ploch, např. ploch smíšených obytných centrálních, smíšených obytných a ploch bydlení. Pro plochu bývalé pily na Trnci je ale uvažována „menší plocha“ o výměře jednoho hektaru! Tak velká výměra není stanovena ani pro plochy čistě komerčního využití umožňující postavení supermarketů.
Dále se uvádí učiněná změna pro „dům U Palce“; v textu je nesprávně použit k označení této nemovitosti (vzácného barokního domu z 18. století, Jungmannova 70) zkrácený název tišnovské hospůdky „Café U Palce“ místo oficiálního názvu „Na Pernštejně“. Bohužel je takto uváděná charakteristika místa už i v předchozím návrhu ÚP na str. 51, takže k žádné změně v ochraně barokní stavby nedošlo. Také musím uvést, že to není pro investora žádný závazný regulativ umožňující památkovou ochranu tohoto významného domu.
Ke změně ovšem došlo v regulativech pro plochy smíšené obytné (SO). V prvním projednávání návrhu územního plánu byl pro plochy SO stanoven regulativ komerčního využití pro pozemky do výměry 2 500 metrů čtverečních. Protože areál bývalé pily na Trnci tuto výměru překračuje, byl tento regulativ pro opakované veřejné projednávání odstraněn. Co ovšem v návrhu územního plánu zůstalo, je dvojí možnost v regulativu podmíněně přípustného využití obchodního prodeje pozemků pro plochy bydlení. První možnost zcela respektuje § 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, o velikosti této plochy do 1 000 metrů čtverečních. Další regulativ stejného významu pro plochy bydlení ovšem povoluje podmínečně přípustné využití souvisejícího občanského vybavení komerčního charakteru s velikostí pozemku max. 2 000 metrů čtverečních! Takové zmatky opravdu obsahuje návrh nového územního plánu města Tišnov.
Samozřejmě jsem podal k uvedeným a dalším skutečnostem námitky v rozsahu čtyř stran, bohužel je nelze v rámci tohoto článku všechny specifikovat. V souhrnu se jedná o námitky týkající se porušení zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v § 18 Cíle územního plánování a § 19 Úkoly územního plánování. Dále zpochybňuji správnost postupu a poukazuji na stejně exponovanou lokalitu Z8, u které byly stanoveny všechny regulativy, ve srovnání s plochou přestavby P5, u které to prý nejde z důvodu „jití nad rámec územního plánu“. Takže se v návrhu nového ÚP pro plochu přestavby SO P5 stanovuje maximální výšková hladina zástavby 285 m n. m., výškový systém Bpv. Že takto stanovená výška zástavby umožňuje i případnou stavbu až osmipatrových domů v této lokalitě, už nový územní plán „netrápí“.
Plocha Z8 je také zajímavá tím, že předběžná studie vlivu na krajinný ráz stanovila ve svém závěru na str. 28 pod body 9 a 10 pro konvizuální celky Kukýrna 8, Kukýrna 13 a Kukýrna 14 maximální výšku zástavby 2+1. Všechny tyto uvedené celky tvoří dohromady plochu Z8, pro kterou je ale v novém návrhu ÚP stanovena max. výška zástavby 3+1.
Dále nový návrh územního plánu navrhuje i zbudování parkoviště podél ulice Hornická. Má to ale jednu dost podstatnou vadu. Plánované parkoviště o délce 200 metrů a šířce 8 metrů je navrženo v prostoru čerstvě vysázené aleje a části parku nad školkou na ulici Horova. Územní plán se věnuje i zachování vzrostlé lipové aleje na ulici Brněnská. Mám ovšem dojem, že v případě dodržení projektu rekonstrukce ul. Brněnská nám z této aleje nezbude ani cedulka upozorňující na stromořadí chráněné státem.
Vážení spoluobčané, uvedl jsem asi to nejpodstatnější, co jste se mohli na veřejném projednávání nového návrhu územního plánu dozvědět v případě, že byste byli o konání včas informováni i prostřednictvím Tišnovských novin.

Jiří Blaha

Hlavním sponzorem webové verze pro Červen 2016:

Foto ilustrační