Tišnovské tóny na vinylu (… a nejen na něm) – 1. část

Jak se v tomto čísle dočtete v červnovém kalendáriu Tišnovska, šestého června si připomeneme dvacáté výročí úmrtí hudebního skladatele Josefa Růžičky, který je v oblasti populární hudby (kam pro tento účel zařadíme i rock, jazz, folk či stále rozšířenější world music) zřejmě nejstarším tišnovským hudebníkem, jehož práce byla zaznamenána na oficiálních gramofonových deskách. Protože ale nebyl jediný, usoudil jsem, že by stálo za to, alespoň stručně toto téma zdokumentovat. Zatímco vinylové nosiče u nás byly s malými výjimkami vyráběny opravdu jen pod křídly všeobecně známých vydavatelství (Supraphon, Panton, krátce brněnský Discant, bratislavský Opus), dnes si může svoje CD nahrát a vydat prakticky každý. Evidence někdejších gramodesek je tedy poměrně jednoznačná, zatímco z počinů vydaných na elektronických médiích bude asi vhodné si všímat pouze takových, které vyšly na některém z renomovaných labelů.
Již vzpomínaný Josef Růžička (1938–1996) začal skládat písničky koncem 60. let a nabízel je i známým brněnským kapelám. Slavný Gustav Brom například v roce 1972 na album svého orchestru Chvilka pro písničku zařadil i Růžičkovu píseň Krčma u moře (text Růžena Sypěnová, zpívala Vladěna Pavlíčková, nahráno v prosinci 1970), ještě před tím ale vyšel na singlu Pantonu duet téže zpěvačky s Milanem Černohouzem Zeptej se květů, při němž oba interprety v srpnu 1970 doprovázel orchestr Studio Brno řízený Erikem Knirschem a text k Růžičkově melodii napsal Miroslav Procházka. Růžička pak v době, kdy vedl Starobrněnskou dvanáctku, složil a nahrál na desky ještě spoustu dechovek (polka Chalupářská, Ten náš děda a mnoho jiných), které se ale vymykají tématu tohoto článku. Spíše stojí za zmínku Růžičkovy orchestrální skladby ze 70. a 80. let, které sice nebyly vydány na deskách, ale jsou v podání orchestru Studio Brno k nalezení v digitalizované podobě v rozhlasovém archivu (Veteráni, Už je to tak, Tak jsem tě našel, Starý splav, Kytaro, hrej!, Dopis, Jen jedenkrát).
V dechovkách Starobrněnské dvanáctky tatínkovi často svým zpěvem vypomáhaly jeho dcery Zuzana (1963) a Martina (1965) Růžičkovy. Ale i jejich diskografie, natož pak hudební kariéra jsou mnohem pestřejší. Začíná už v dětských létech, kdy obě sestry doprovázely Petra Jandu a skupinu Olympic v písničce Samá voda, přihořívá, která byla jako vítězný song jednoho z kol tehdejší soutěže Písničky pro Hvězdu nahrána na singl v dubnu 1974. Na původních výliscích ale jména sester Růžičkových nebyla uvedena a dodnes nevím, jestli toto opomenutí bylo při nějakém pozdějším znovuvydání napraveno. Zajímavější částí hudební dráhy Zuzany a Martiny Růžičkových bylo jejich působení ve skupině Avocado, která byla aktivní v létech 1986–90 a bývá obvykle řazena do folkové škatulky, přestože hojně využívala i latinskoamerických rytmů a věnovala se také zhudebňování moravských básníků. Dalšími členy Avocada byli kytarista, flétnista a zpěvák Jan Fiala a kontrabasista Petr Surý. V roce 1987 vyšla skupině EP deska u firmy Panton s písničkami Černá mše, Bude mi líp, Veksl blues, Oči a doteky a Balada o ustalovači. Jako pěvecký sbor se Avocado v roce 1989 podílelo také na dlouhohrající desce zpěváka Synkop Oldřicha Veselého Dlouhá noc, samotné sestry Růžičkovy pak tvořily vokální doprovod Kamilu Střihavkovi a instrumentalistům skupiny BSP Michalu Pavlíčkovi a Otovi Balážovi na jejich albu Ota Balage For Kamil Střihavka By Assistance Michal Pavlíček, vydaném firmou Bonton v roce 1992.
Vůbec největší zastoupení na gramodeskách má ze všech tišnovských hudebníků zcela určitě Aleš Sigmund (1944). Pocházel sice z Hrotovic na Třebíčsku, ale dodnes se považuje spíš za Tišnováka. Na konci 2. světové války totiž na jeho rodnou obec omylem dopadly tři sovětské pumy a mezi 114 mrtvými byli i oba Alešovi rodiče, takže vyrůstal v Tišnově u babičky a dědečka. Na kytaru začal hrát během studií na tehdejší jedenáctiletce a rád vzpomíná, jak jej ředitel Komárek nechal zahrát do školního rozhlasu Kefurtovo Kytarové boogie. Po vojně převzal hlavní otěže v brněnské skupině Vulkán, kde časem působily nejen Martha a Tena Elefteriadu, ale zpočátku i sourozenci Ulrychovi. Vulkán se sice nedočkal dlouhohrajícího alba, ale vydal v létech 1967–1970 několik singlů (Tvé město / Sen, Tam chtěla bych být, Vracím se cestou domů, Přání děravé loďky aj.). Později kapela působila už jako Skupina Aleše Sigmunda a stala se v podstatě doprovodným souborem Marthy a Teny, přičemž kromě malých desek vydala postupně i alba Dál než slunce vstává (1970), Hrej dál (1972), Modré království (1973) a Ať se múzy poperou (1975).
Aleš Sigmund v roce 1975 přešel z Brna do Prahy, kde působil deset let jako hudební redaktor ve vydavatelství Panton. Nadále byl ale i aktivním kytaristou a nahrál spoustu desek s instrumentální hudbou, první bylo v roce 1977 LP Pepřenka, následovaly dlouhohrající desky Téměř léto, In The Guitar Mood, Kytarové vzpomínky, Pod našima okny, Vánoce s kytarou, Zlaté kytary; v Německu mu vyšla alba Pleasure Trip a Guitar Magic. Sigmundem hrané skladby, které se objevovaly v letech 1976–81 na singlech, dnes nabízí internetový server Supraphonline pod souhrnným názvem Druhé líbánky. V mnoha případech byl Aleš nejen interpretem, ale i autorem skladeb, přičemž některé psal i pro jiné kapely a zpěváky – na deskách lze nalézt např. jeho písničky Ve Špindlerově Mlýně (Banjo Band Ivana Mládka), Dávej vinu dálkám (Michal Tučný a Fešáci), Dobrý recept (Kamarádi táborových ohňů), Proč jsi mě, lásko (Viktor Sodoma), Dokud mám hlavu plnou nápadů (Petr Němec), Buďme chvíli bílou zemí, Bleděmodrý akvarel, Být chvíli sám (vesměs Karel Černoch), Jednička z lásky (Miroslav Dudáček), Kamarád ze starých desek (Pavel Sedláček), Alibaba chlap (Naďa Urbánková), Ten pravý, ten první, ten můj (Valérie Čižmárová) a řadu dalších. V roce 1985 vyšla na desce i Sigmundova hudba pro spartakiádní cvičení dorostenek a žen, stejně tak byly vydávány jeho skladby jako doprovod ke cvičení gymnastiky či aerobiku nebo k tanci.
(Pokračování příště…)
Václav Seyfert, redaktor TN
Zdroj fotografie: archiv Tanečního orchestru Karla Seyferta

Hlavním sponzorem webové verze pro Červen 2016: