Pivovar Tišnov se zabydluje na Ostrovci

Musím se přiznat, že s pivem jsem se „seznámil“ na dnešní zvyklosti velmi pozdě. V mládí jsem se mu jako sportovec záměrně vyhýbal a bylo mi už více než osmnáct, když starší kolegové usoudili, že takhle to se mnou už opravdu dál nejde, a za jejich přísného dohledu jsem byl nucen v hospodě Na Pernštýně nadvakrát vypít půllitr plzeňského Prazdroje. Test jsem úspěšně zvládl a postupně si ke zlatavému moku našel blízký vztah, což je dnes na mé postavě již zdaleka vidět. Možná jsem měl i nějaké rodové dispozice, neboť dům, do něhož jsem se narodil, patřil ještě v roce 1906 mezi domy právovárečné.
Když jsem vloni na podzim zjistil, že k široké škále piv, která jsou v místních hospodách na čepu, přibylo dokonce pivo z Tišnova, považoval jsem za nutné jeho kvalitu řádně prověřit. Po dobu více týdnů jsem jím v menším množství doplňoval každý oběd a několikrát jsem během večerních posezení s přáteli vyzkoušel i obvyklejší hospodskou dávku. V obou případech byly moje zkušenosti více než pozitivní a zařadil jsem se mezi konzumenty, kterým toto pivo opravdu zachutnalo.
„Pivo Tišnovan má dnes na internetu kladné hodnocení zhruba ze dvou třetin, což je, myslím, pěkné. Navíc si získává dobré jméno i u odborníků.“ To už jsou slova RNDr. Petra Pešky, který ve společnosti Pivovar Tišnov, s. r. o., založené v říjnu loňského roku, působí jako ředitel. „Ale každý spotřebitel má jinou chuť a i tím je výroba piva zajímavá.“
„Jako tišnovští patrioti máme radost, že máme opět vlastní pivo. Ať je opět – jako kdysi – vzorem pro piva brněnská.“ Jaroslav Komprs a Jan Lacina na firemním webu
Myšlenku vařit v Tišnově pivo začal Petr Peška společně s jednatelem společnosti Davidem Olbortem rozvíjet zhruba vloni na jaře. „Hlavním popudem bylo ochutnání piva z minipivovaru a seznámení se alespoň se základy výroby piva v Česku,“ říká Petr Peška. „Většina lidí asi neví, že aby mohl produkt nést označení české pivo, musí obsahovat alespoň 60 % základních surovin (voda, slad, chmel, kvasnice), zatímco v Německu podle více než 500 let starého zákona o čistotě piva musí tyto základní suroviny tvořit 100 %. Výroba spousty velkých piv je tedy u nás spíše chemický proces než poctivé vaření, ale řada spotřebitelů je na tato piva zvyklá. Poctivá výroba má samozřejmě vliv na cenu. Je to, jako když si koupíte uzeninu, která má 95 % masa a uzeninu, která má 60 % masa. Ta druhá bude asi levnější a určitě se najdou i konzumenti, kterým bude dokonce více chutnat. A jak jednoduše poznáte, že je v pivu něco, co tam být nemá? Jestliže vás po několika sklenkách bolí hlava, pak to čisté pivo asi nebude…“ Trnem v oku je oběma pánům zejména stále častěji používaná pasterizace piva, která v nápoji v podstatě zabíjí téměř vše, co je jeho předností. Hodlají tedy i výrobou vlastního produktu proti tomuto trendu bojovat. „I v sudech musí látky, z nichž je pivo tvořeno, stále pracovat, protože to je jejich přirozená vlastnost. Pasterizace piva tohle všechno potlačuje a umrtvuje.“
Nová společnost vypustila na trh jako první svůj výrobek třikrát chmelený světlý spodně kvašený 12% ležák plzeňského typu s výraznou hořkostí, nazvaný Tišnovan. Proč právě tento typ piva? A nebylo by pro název piva lepší nějaké místní zeměpisné pojmenování, třeba Besének nebo Květnice?
„Každý sládek si dělá pivo většinou podle své chuti. My dáváme přednost pivům s vyšší hořkostí, a proto jsme se k ní i přiklonili. První pivo jsme chtěli udělat co nejlepší, a tak jsme zvolili dvanáctku, která patří do kategorie Český prémiový ležák. Název Tišnovan byl zpočátku pracovní, ale ono je to výrazně ovlivněno zákonitostmi trhu. Většina naší produkce dnes odchází mimo Tišnov a například v Praze jsou tyto místní názvy zcela neznámé. My bychom byli samozřejmě rádi, kdyby naše pivo bylo oblíbené především u Tišnováků, ale většina provozovatelů restaurací je smluvně svázána s některým z velkých pivovarů a už se nám paradoxně stalo, že naše pivo bylo v Tišnově staženo z prodeje, protože se prodávalo hodně. Jiné restaurace mají zase klientelu, která chodí na svoji oblíbenou značku a nevidí důvod ji měnit.“
Podle webových stránek společnosti www.pivovartisnov.cz se u nás začátkem dubna letošního roku Tišnovan čepoval v hotelu Květnice a v kavárně Pohoda, dále jsou tu jako místa, kde nabízejí točené tišnovské pivo, uvedeny podniky v Brně, Blansku či Černé Hoře. Tišnovan se ale prodává i ve skleněných lahvích s třmenovým uzávěrem o objemu 0,75 nebo dva litry a také v PET lahvích o objemech 1 a 1,5 litru. Je možné jej zakoupit v nápojích v AZ centru nebo na tišnovských trzích. A čepoval se také s úspěchem v Železném při letošním festivalu Bluesová pomlázka.

„Ta vaše dvanáctka je opravdu dobrá.“ Jan Spálený z pódia při Bluesové pomlázce

Pivo se prozatím nevaří v Tišnově, nýbrž v jednom spřízněném minipivovaru nedaleko odtud, ale už brzy se i jeho výroba přesune do zdejších prostor. Pivovar Tišnov pro sebe získal část jedné z budov v areálu Subterry na Ostrovci, kde bude v přízemí na celkové ploše 172 m2 vše potřebné pro výrobu a o poschodí výš se usadí vedení firmy. V patře je dokonce prostorná společenská místnost, která sice dnes působí dojmem, že v ní teprve před pár minutami soudruzi odhlasovali nějakou důležitou rezoluci, ale nepochybuji o tom, že po patřičných úpravách by tu – třeba – mohla časem vzniknout i útulná hospůdka, samozřejmě s tišnovským pivem a s výhledem na fotbalové hřiště (zanedlouho ale bohužel jen na to tréninkové). Prozatím se ještě do budoucího pivovaru chodí přes vstupní část Subterry, ale po zahájení provozu bude otevřen přístup směrem od města za železničním podchodem. Podle smluv by výroba v těchto prostorách měla začít v červnu tohoto roku. Kapacita technologie je prozatím nastavena na cca 1 500 hektolitrů ročně, ale může být v případě potřeby snadno navýšena až na trojnásobek. Navíc by měl být postupně rozšířen i sortiment vyráběných piv. V nejbližší době by ze spodně kvašených piv firma ráda produkovala také hořkou desítku a polotmavou méně hořkou jedenáctku, do budoucna se však nebrání ani svrchně kvašeným pivům typu anglického ale.
Bude mít zdejší pivovar vlastního sládka z řad již renomovaných odborníků v oboru, nebo se tu bude postupně „vychovávat“ početná vlastní mladá krev? „Víte, ono to vaření piva už dnes není takové jako v minulosti,“ říká k této otázce Petr Peška. „Jestliže byl v minulosti někdo, kdo uměl ohřát kubík vody z 63 °C na 73 °C, a to ještě tak, aby teplota vzrůstala o 1 °C každou minutu, pak to byl mistr sládek, a jak tohle udělat, se učil a vymýšlel spoustu let. Navíc se většinou ani nevědělo, proč ohřívá své dílo právě takto, a různá moudra či polopravdy se předávaly z otce na syna. V dnešní době je proces vaření hodně o pochopení chemických dějů, které probíhají při daných teplotách a provedení ohřátí je většinou záležitost stroje, kterému se zadá příkaz přes počítač. Receptura na výrobu piva není jen návod, kolik čeho do varny nasypat, ale přesný technologický postup, minutu po minutě zadaný do automatu. A protože výrobu řeší z velké části stroj, nepočítáme s provozem s velkým počtem zaměstnanců.“
Prozatím sice působí prostory pivovaru v objektu na Ostrovci vysloveně jako staveniště, ale protože už za uplynulých čtrnáct dnů se jejich podoba viditelně změnila, panuje víra, že se podaří červnový termín zahájení výroby dodržet. My, kterým tišnovské pivo chutná, držíme palce.
Mimochodem, zmiňovaný Pivovar Tišnov nebude ve městě ve vaření piva osamocen. Jak uvedl v únoru Brněnský deník, pan Oldřich Fiala připravuje v jihozápadní části Tišnova vlastní výrobu piva určeného nejen ke konzumaci, ale dokonce i ke koupelím v pivních lázních. A domácí pivo si údajně vaří „doma na koleně“ ještě další dva soukromí nadšenci. Zdá se, že po sto letech klidu nastaly v Tišnově pivní žně…

Václav Seyfert, redaktor TN

Hlavním sponzorem webové verze zpravodaje pro Květen 2016: