Dnes si připomeneme velkou osobnost našich národních, ale i světových…
Vertigo: Závrať i dobrodružství
Ve středu 23. března ve 20 hodin vystoupí ve velkém sále Městského kulturního střediska v Tišnově skupina Vertigo. Tato kapela vznikla v roce 2002 a je tvořena hudebníky, kteří vyšli převážně z jazzu. Ten je ovšem v jejich tvorbě přítomen stejnou měrou jako spousta dalších stylových vlivů, což činí ze souboru jedno z nejoriginálnějších těles na naší současné scéně.
Vertigo hraje ve složení Vojtěch Procházka – piano; Marcel Bárta – tenor, alt, sopránsaxofon, basklarinet; Rastislav Uhrík – kontrabas; Daniel Šoltis – bicí; Dorota Barová – violoncello, zpěv; Oskar Török – trubka. Před tišnovským koncertem jsme kapele položili několik otázek, které nám zodpověděl saxofonista Marcel Bárta.
Vertigo je slavný film Alfreda Hitchcocka. Je tedy název kapely i poctou tomuto mistrovi hororu, nebo jde pouze o „závrať“ jako takovou?
S filmem to má společné pouze to, že jsem díky němu ten výraz poprvé zaslechl a zalíbil se nám natolik, že jsme ho použili do názvu kapely, se kterou jsme při hraní jakousi závrať zažívali a zažíváme dodnes. Doufejme, že i publikum.
Váš soubor je sice stále vnímán především jako jazzový, ale téměř všechny recenze Vašich alb či koncertů přiznávají, že máte v současnosti již podstatně „košatější“ záběr. Věřím, že sami asi nějaké řazení do stylových kategorií vůbec neřešíte, ale přesto se zeptám, jak byste aktuální podobu skupiny v tomto smyslu charakterizoval?
Přesně tak, neřešíme, nejde nám o to, hrát nějaký vyhraněný, tzv. čistý styl, jsme otevření všemu, jak už jsme někde říkali, je to takové schizofrenní putování mezi písničkou, improvizací, jazzem, soudobou hudbou, „pokleslými žánry a vysokým uměním“. Zkrátka snaha pokud možno co nejpřirozeněji prolnout tyto různé světy, jejich překrývání, vyplouvání, mizení.
Navštívil jsem Váš koncert v roce 2010 na festivalu v Poličce a tehdy jste ještě vystupovali jako Vertigo quintet a Dorota Barová, zatímco teď jste už pouze Vertigo a Dorota je Vaší stálou členkou. Jak k této spolupráci a Dorotině pozdějšímu trvalému připojení ke kapele došlo?
Potkali jsme se na natáčení desky Auris dua Tara Fuki, kam si nás komplet pozvala Dorka, bylo to inspirující, a vlastně první myšlenku další spolupráce s Dorkou vyřkl Aleš Charvát, muzikant, majitel a zvukový mistr studia Svengali, kde jsme tehdy natáčeli. A tak se i stalo. Vertigo quintet a Dorota Barová byl vlastně takový pracovní název, než jsme dostali nápad se jednoduše pojmenovat Vertigo, jak jsme kdysi úplně v začátcích měli v plánu. Slovo quintet bylo kompromisně připojeno z důvodu pletení si nás s dnes již neexistující ska kapelou Vertigo. Tak jsme si počkali na jejich rozpad a bylo po našem.
Tak jako u většiny našich jazzových kapel působí členové Vertiga současně ve velkém množství dalších sestav, a to doma i v zahraničí. Jakou prioritu má mezi nimi pro jednotlivé hudebníky právě Vertigo a jak vůbec dokážete časově skloubit tolik aktivit?
Je to někdy dost složité na logistiku, ale v poslední době se nám zase více daří ten čas najít, chystá se šňůra, nová deska. Tím, že už máme společně hodně zažito a nahráno, tak se nám i bez velkého zkoušení daří ten organismus rychle nahodit a užít si to se vším všudy.
Je podle Vás nějaký rozdíl mezi publikem Vašich koncertů doma a v zahraničí, pokud jde o vnímání Vaší hudby a reakci posluchačů?
Je to všude dost podobné, všude jsou lidé, se kterými se podaří navázat spojení, a lidé, kteří „to nezvednou ani po dlouhém prozvánění“. Nejzajímavější je, že schopnost si naši hudbu užít nespočívá v intelektuální úrovni a erudovanosti návštěvníka našeho koncertu, častokrát si to nejvíce užijí lidé, kteří toho o hudbě moc nevědí, nikdy nic podobného neslyšeli, ale jsou otevření a nebojí se jít vstříc novým zážitkům. Ale to vlastně není vůbec překvapivé…
Podle kalendáře míříte z Tišnova do Opavy a v dalším týdnu se uzavíráte do studia za účelem natáčení nového alba. Bude něčím speciální a kdy se můžeme těšit na jeho vydání?
Na nové desce budou samozřejmě nové skladby, zas trošku jiné, možná překvapivé, sami jsme zvědaví, co se ještě vyklube během zkoušek a našeho turné. Společné hraní dokáže vše posunout dál a změnit, je to dobrodružství.
Diskografie skupiny Vertigo:
2005 Vertigo quintet
2006 Live U Staré Paní
2008 Vertigo quintet & Dorota Barová
2011 Metamorphosis
2014 TAJ
Václav Seyfert, redaktor TN
autor fotografie: Matyáš Theuer
Další článek: Expediční kamera 2016 v Kině Svratka
Předchozí článek: Co se smí a co ne…