Osobnost a včelař

Dnes si připomeneme velkou osobnost našich národních, ale i světových dějin, a to kněze, biskupa jednoty bratrské a včelaře J. A. Komenského. Jeho nevšední, mimořádná činnost se projevila ve filozofii, politice i teologii. Byl historikem a školským reformátorem světového významu.

My si zde všimneme spisů a děl, ve kterých se J. A. Komenský zmiňuje o včelách a včelaření. Je známo, že za svého pobytu ve Fulneku v letech 1618 až 1621 včelařil a o včelách i psal, jako například: „Tak‚ jak se lidé bojí samoty a milují společnost, tak i včely milují společnost. Varují se nečinnosti. Dílo mají společné, ale práci si pěkně podělí. Některé snášejí pyl, staví šestiboké buňky, naplňují je medem a víčkují. Ve dne v noci mají stráž, která se vyměňuje. Žádná společnost nemůže být bez vrchnosti, proto mají krále, kterého poslouchají. Když král vyletí, doprovází ho národ. Kde se usadí, jde s ním národ. Když jej dáme do úlu, jde s ním národ. Staré včely zůstávají doma, mladé vyletují.“ Podle tehdejšího poznání života včelstva je to popis krásný a výstižný. Dnes víme, že matka (královna) nevládne. Vývoj včelstva určují dělnice a ty také určují délku života matky. Při klesající intenzitě kladení vajíček je nahrazena mladou. Jsou to zákonitosti tvrdého života včel v přírodě, zachování rodu.

J. A. Komenský se zmiňoval o včelách v knihách Orbis pictus (Svět v obrazech) a Janua linguarum reserata (Brána jazyků otevřená). Ve spise Orbis pictus, který je naší nejstarší tištěnou včelařskou památkou, se Komenský zaobírá včelařstvím v kapitolách čtyřiadvacáté a čtyřicáté sedmé. V kapitole čtyřiadvacáté je otištěn obrázek hmyzu označeného jako „Žýžaly Lytawé“, dále je v ní zachycený i strom, do jehož dutiny letí pět včel dělnic a jeden trubec, který se liší od včel svou nápadnou velikostí. U jednotlivých vyobrazení je zapsáno číslo a v textové části pak s odkazem na něj zahrnuto poučení o tom kterém druhu hmyzu. O včelách zde ještě Komenský mimo jiné říká: „Včela dělá med (strd), který zžýrá traud.“

Obsažnější je kapitola čtyřicátá sedmá s názvem „Dělání medu“. Je v ní vyobrazen včelín, kláty, letící roj, který přivolává včelař bitím na měděnici, a dále i plásty a vosk. V textové části se heslovitě, ale zato výstižně vyjadřuje k jednotlivým částem obrazu. Komenský ve Fulneku zavedl chov včel. Za kostelem postavil několik úlů a prosté lidi učil, jak je třeba včely opatrovat. Byl u nás prvním, kdo psal o včele, a jeho literární práce z této oblasti zasluhuje úctu všech včelařů. Závěrem zmiňme ještě citát z jeho díla: „S včelařením naučil jsem se přírodu více znáti a více ji milovati než z mnoha knih učených.“

Josef Permedla
Autor fotografie: Josef Permedla