Oslavu masopustu nutno hledat již ve starořeckých a římských bakchanáliích…
Masopust, vostatky, maškaráda, ale i šibřinky
V letošním kalendářním roce připadají Velikonoce jako svátky pohyblivé, a tedy i masopust, na jeden z nejčasnějších termínů. První jarní úplněk nastane 23. března, Boží hod velikonoční je 27. března. Masopustní dny se počítají od Tučného čtvrtka 4. února do úterní půlnoci z 9. na 10. února 2016, kdy Škaredou středou začíná postní období.
Masopustní dny ve svých obyčejích a obchůzkách navozují změnu zimního období v předjaří. Vycházejí z dávných předkřesťanských, zhusta magických jevů, včleněných do rámce křesťanské liturgie. V minulosti tyto nejdelší veselice v roce začínaly v Tučný čtvrtek, kdy se konaly zabijačky prasat, pekly se husy, zvěřina, pečivo, vše doplněné vhodnými nápoji. Dodnes se v domácnostech smaží koblihy a někde i boží milosti. V masopustní čas bylo zvykem pořádat svatby, zejména využít k tanci určenou sobotu. Dříve se tancovalo kromě soboty i v neděli, v pondělí a v úterý chasa vybírala hlavního a další stárky a jejich dívčí partnerky podle přesných pravidel, a to na celý rok. Masopust držely téměř všechny vrstvy obyvatelstva.
V mnoha obcích v okolí Tišnova se udržují masopustní společné a společenské akce s tradičními prvky (taneční zábavy, plesy, maškarní bály a karnevaly). Posun nastal ve dnech konání: přednost jednoznačně dostává sobota, všední dny do veselic už nebývají zařazeny. Na zábavě v sobotu je obvykle dokonce pochována
s promluvami, pláčem a zpěvy i basa, ačkoliv čas jejího odchodu není zcela naplněn.
Maškarní průvody se ubírají na své cestě s hlukem a zpěvem, deklamují tradiční průpovědi a aktuální společenskou kritiku, tancují mezi sebou a s domácími hospodyněmi a děvčaty. V současnosti dostávají výslužku dobrovolně, v minulosti ji protagonisté někdy brali i nedovoleně.
V oslavách byla dříve naděje příští úrody, hojnosti a blahobytu v hospodářství a také naděje na zdraví celé rodiny a dobytka. Do masopustních vystoupení byly někdy řazeny soudy a popravy. Převleky, hluk a pohyb měly zapudit zlé mocnosti, odradit a zmást škodlivé duchy a divé bytosti. Starobylé obchůzkové masky, zejména medvěd s medvědářem, rychlý oznamovatel laufr nebo bubeník, čert, kominík, žid, bába s nůší, ženich a nevěsta, basista, kůň, hadrnice a další, čerpaly ve svých projevech často z dávných magických praktik, záměrně využívaly klamavých přestrojení. Dnes masky zachycují dějinné a mediální zajímavosti a osobnosti.
V Tišnově spontánní obchůzky pozvolna skončily před druhou světovou válkou, ale maškarní plesy se konaly ještě v 80. letech 20. století, dětské karnevaly jsou organizovány dosud. Pořádání akcí se ujímají kulturní a společenské organizace a spolky. V rámci městských trhových slavností byl masopust částečně obnoven v letech 2012 a 2014. Průběh masopustu se liší region od regionu, ale obecně platí, že od středeční popeleční mše má následovat pokání, rozjímání a půst až do Velikonoc, byť v současnosti s výjimkami.
Irena Ochrymčuková, etnoložka Muzea Brněnska
Další článek: Některé změny spojené s novelou zákona o občanských průkazech a cestovních dokladech účinné od 1. 1. 2016
Předchozí článek: Kaolinový důl Lažánky