Významná výročí Anny Pammrové

Vždy po pětiletém období připomínají členové tišnovského občanského sdružení Společnost Anny Pammrové širší veřejnosti data ohraničující životní dráhu žďárecké spisovatelky a filozofky – 29. června 1860 až 19. září 1945. V době podzimního výročí v roce 2010 byla v přeplněném sále Galerie Diana slavnostní vernisáží zahájena netradičně pojatá výstava fotografií Milady Škárové a kreseb Pavla Adamce s názvem „Krajiny domova Anny Pammrové“. I letos se na tomto místě sejde stejná dvojice osobností, v jejichž výtvarných dílech se prolíná myšlenkový svět a přírodní prostředí bytosti, které se během času dostalo pojmenování „Žena s duší lesa“, jak je také nazvána letošní výstava k významným pammrovským výročím.

Cyklus fotografií Milady Škárové se tentokrát soustředí na blízké okolí domku, v němž prožila žďárecká samotářka druhou polovinu života, proto podtitul „Žďárecko v životě Anny Pammrové“. Stejně jako na minulé výstavě jsou ke snímkům přiřazeny obsáhlejší komentáře a citace spisovatelčiných myšlenek, a proto si návštěvníci budou moci odnést nejen vizuální zážitky, ale též nové poznatky. Na vnímavého diváka však nejvíce zapůsobí doslova citový vztah k přírodě, který spojuje vnitřní svět autorky fotografií s tou, pro niž se lesy, stráně a vody staly jediným prostředím, v němž mohla žít.

Takto zachytila autorka životopisu své tety Alma Křemenová její pocity, když přišla poprvé na planinu, kde dodnes stojí její obydlí: „Šla dále do borového lesa: po chvíli stromy řídnou a objevuje se nádherná vyhlídka. Naproti hory a lesy, pod nohama skalnatý sráz a hluboko dole šumí říčka Bobrůvka, na níž opodál stojí osamělý mlýn.“ Osobní vyznání o osudovém spojení s krajem, který naplnil její samotu, nalezneme v dopise inženýrovi Václavu Havlovi, dědečkovi prezidenta Havla: „Dospěla jsem mezi tím k neklamavé jistotě, že vše, co v tomto kraji za bezmála celé čtvrtstoletí jsem protrpěla a promyslela, směřovalo jen k poznání příčin a cest Zrodu a Smrti. Proč asi Váš letohrádek musel být postaven za neobvyklých okolností právě v místech tak odlehlých a na skále té, kde od r. 1897 do r. 1908 bylo místo mé modlitby, myšlenek a snů?“ Častým poutníkem po pammrovských končinách je i Pavel Adamec. Už jeho první návštěva Pammrova a Havlova před 15 lety byla inspirací k cyklu kreseb Ze žďáreckého skicáku. Během následujících let vrcholí oddanost Anně Pammrové ilustracemi ke třem titulům – dvěma životopisným a k souboru dopisů rodině Havlových. Stejně jako v roce 2010 tvoří druhou část výstavy letošní cyklus umělcových výtvarných projevů – tentokrát akvarelů s motivy stromů.

Kalendárium důležitých momentů života a odkazu Anny Pammrové bylo v uplynulém pětiletí obohaceno dvěma událostmi. Tou první bylo představení Anny Pammrové na prestižní konferenci „Otokar Březina 2014“ konané na Filozofické fakultě UK v Praze, na němž vystoupila Milada Škárová s příspěvkem na téma ženské otázky v životě a díle naší protagonistky. V podzimním období minulého roku pak došlo též k významnému nálezu pěti dosud neznámých dopisů Anny Pammrové, které byly uchovány v pozůstalosti paní Emílie Poláčkové z Doubravníku a uloženy v prostorách obecního úřadu Doubravník. Díky iniciativě Václava Zábrši a Miroslava Cecavy se s obsahem dopisů mohli seznámit členové Společnosti A. P. a o objevu byl informován i významný literární vědec a březinovský editor Petr Holman.

Výstava „Žena s duší lesa“ bude zahájena vystoupením obou tvůrců a také příspěvky hostů: Pražská badatelka Zuzana Ticháčková promluví o aspektech životní filozofie A. P. v dnešní době a zasvěcený znalec přírody tišnovského regionu Jan Lacina provede posluchače údolím řeky Bobrůvky, jejíž břehy a vody jsou častými náměty vystavených fotografií.

Program slavnostního odpoledne konaného 19. září od 14 hodin v Galerii Diana doplní vystoupení hudební skupiny Žalozpěv a recitace básní Anny Pammrové.

Vlasta Urbánková

Hlavním sponzorem webové verze pro Září 2015: