Srpen 2015

Exkurze žáků ZŠ Smíškova do Příbrami

V květnu letošního roku se žáci 8. a 9. ročníku naší školy vydali v rámci výuky o lidských právech a novodobé historii na exkurzi do Příbrami. Dopoledne nejprve navštívili Hornický skanzen na Březových Horách a seznámili se s historií těžby stříbra a dalších rud v Příbrami.

Po sestupu do podzemí někdejší cáchovny dolu Anna se prošli štolou v doprovodu permoníků a důlním vláčkem se svezli až k ústí nejhlubší březohorské jámy Prokop. Pak „sfárali“ výtahem na úroveň 1. patra bývalého dolu Anna (asi 40 m hluboko) na vodní patro, tzv. Wasserlauf, které bylo součástí unikátního vodního systému sloužícího k pohonu důlních zařízení. Na závěr si prohlédli strojovnu s velmi vzácným exponátem – parním těžním strojem z roku 1914, jehož obrovská kola sloužila k pohonu hornických výtahů. Byl to pro děti – podle jejich vlastních slov – skvělý zážitek.

Odpoledne se všichni přesunuli k nedalekým Lešeticím do bývalého tábora Vojna, dnes Památníku Vojna pojmenovaného po blízkém kopci. Protože se zachovaly některé původní vězeňské objekty, byl tento bývalý tábor v nedávné době zrekonstruován a stal se pietním místem připomínajícím utrpení lidí v době komunistické totality.

Nejdříve do roku 1951 fungoval jako tábor nucených prací a poté do roku 1961 jako vězení pro odpůrce komunistického režimu. Byl strategicky umístěn mezi uranovými šachtami, kde vězni pracovali jako novodobí otroci bez jakýchkoli ochranných pomůcek a odnášeli si odtud velmi vážné zdravotní problémy.

Za ostnatými dráty tábora strávili dlouhé roky mj. i bývalí příslušníci protifašistického odboje (často se svými nacistickými trýzniteli), naši zahraniční letci, spisovatelé, sportovci a mnozí další, kteří se z různých důvodů stali jako obránci myšlenek svobody a demokracie nepohodlnými tehdejším vládcům.

Díky poutavému výkladu průvodce a řadě fotografií i autentických předmětů získaly děti při prohlídce areálu tábora velmi jasnou představu o jeho fungování a funkci. Doplnily si svoje znalosti o třetím odboji a většina z nich si uvědomila, že naše svoboda není nic samozřejmého, protože ještě v 50. letech 20. století za ni lidé pokládali své životy

Dagmar Zacpalová, učitelka dějepisu