Komise pro rozvoj města (Průvodce komisemi a výbory města – 6. část)

Dnes věnujeme pozornost nové Komisi pro rozvoj města. Vede ji Ing. Luboš Chvíla, jemuž jsme položili sérii sedmi otázek.

Vaše komise byla zřízena nově. Proč vznikla, jaká je náplň její činnosti a co je jejím cílem?
Komise je opravdu nejmladší, první jednání bylo v lednu 2019. Důvodů pro její vznik je celá řada a všechny argumenty, které vedly radu k jejímu ustavení, ani nemůžu znát. Jedním z nich je potřeba rady získávat podněty k rozvoji města.

V počátcích jsme si ujasnili, čím se budeme přednostně zabývat. Zúžili jsme záběr k investičnímu, architektonickému, stavebnímu, či chcete-li materiálnímu rozvoji města. Měl by respektovat schválený strategický plán i další  dokumenty, které vývoj města ovlivňují. Proto jsme si úvodem dali za úkol se s těmito materiály seznámit. Kromě strategického plánu jde o územní plán, dopravní generel s plánem mobility, územní studie, studie protipovodňových opatření… Částečně tak naše činnost naváže i na dřívější působení stavební komise. Na rozdíl od ní máme ambici ovlivňovat stavby od počátku nebo přímo iniciovat jejich vznik. Tedy v době, kdy lze projekty účinně pozměnit. Nechceme jen brát na vědomí, že něco vzniká a už není šance s tím nic dělat. Občas se k nám ale stále dostávají projekty ve fázi, kdy nezbývá než konstatovat, že byla promarněna šance a vzniknou další průměrné a nezajímavé stavby.

Jakým způsobem komise pracuje, jak často se scházíte a na co kladete důraz?
Komise se schází jednou za měsíc. Vzhledem k rozsahu materiálů, jimiž se zabýváme, to asi nestačí. Ale členové jsou zaměstnaní a práci v komisi věnují volný čas. Zdá se, že intenzivněji to nepůjde. Kromě vlastních podnětů reagujeme na úkoly, které nám předkládá rada města. Díky práci tajemnice komise paní Dvořákové máme v předstihu ke všem tématům materiály k nastudování.

Jak předáváte svá doporučení městské radě? Je to jen formou zápisů z jednání, nebo máte s vedením pravidelný kontakt?
Z jednání vzniká zápis, který je předáván radě. Většiny jednání se ale zástupci města účastní; zpravidla ti, do jejichž gesce daná záležitost spadá. Mimo jednání rady se pravidelně nesetkáváme. Občas, když je to přínosné, se jako předseda komise sejdu se starostou, případně konzultuji i s jinými členy rady.

Do jaké míry respektuje městská rada doporučení předložená komisí?
Řešené záležitosti jsou dlouhodobé a naše doporučení se projeví v delším období. Teď jsem zvědav, do jaké míry byly vzaty v potaz naše připomínky k projektům školky v lokalitě Hony za Kukýrnou a nové smuteční obřadní síně. To jsou jedny z prvních akcí, které jsme mohli nějak ovlivnit.

Spolupracujete i s ostatními komisemi?
Zajímavá byla prezentace studie protipovodňových opatření, která se dostala do rozjitřené atmosféry vyvolané článkem pana Blahy o údajné bezprostředně hrozící katastrofě v podobě vybudování betonových či sypaných protipovodňových hrází a s tím spojeným kácením stromů u řeky. Už na prvním jednání naší komise v lednu jsme tento materiál zahrnuli mezi ty klíčové, se kterými se chceme seznámit. Prezentace studie byla společná pro komisi životního prostředí i naši za účasti řešitele, zástupců povodí i nezávislých odborníků. Obě komise pak vypracovaly svůj postoj k tomuto materiálu. V naší komisi jsme se shodli, že studie je cenná ve své analytické části a protipovodňové úpravy nerealizovatelné v té podobě, jak ji navrhuje. Jinak se potkáváme spíš zprostředkovaně: např. řešení skladby bytů v projektu domu Na Mlékárně vychází z poznatků, které zkoumala bytová komise, a ta naše ji plně akceptuje. U probíraných projektů také sledujeme, jak ovlivní životní prostředí; není to naším úkolem, ale domníváme se, že pro rozvoj města je to důležité. Takže tím doplňujeme komisi životního prostředí.

Máte ve svých řadách členy, kteří mají s prací v podobných komisích již dřívější zkušenost a stálo by za to je za jejich dlouhodobou činnost jmenovat?
Je skvělé, že členkou je i architektka města Ing. arch. Vydrová. Ze své pozice architektky Litomyšle, která je jako město určitým naším vzorem, má zkušenost, jak postupovat, aby vznikaly zajímavé realizace zapadající do celkové koncepce rozvoje a naplňující urbanistické i architektonické ambice města. Budu jmenovat také místopředsedu Ing. Svobodu, který jako starosta Tišnov v minulosti vedl a zná jeho problematiku. Dalším je Ing. Drhlík, ten je členem i komise životního prostředí a má za sebou dlouhou profesní kariéru ve vedení odborů. S prací ve stavební komisi mají zkušenost Ing. arch. Chvílová a Kateřina
Navrátilová.

Název komise vybízí k poslední otázce: jaký má podle vašeho názoru Tišnov potenciál rozvoje?
Jsem optimista – potenciál je velký. Možná se na první pohled zdá, že je vyčerpaný. Město se dostává za rozumné hranice na severní straně. Směrem k řece a za ní je rozvoj na první pohled přirozeně omezený. Ale město má vnitřní rezervy a nejsou to jen stavby, ale též doprava ve všech (často kolizních) formách, veřejný prostor, rekonstrukce, revitalizace, životní prostředí, klidové zóny… V nich je potenciál obrovský a skoro by se dalo říci nikdy nekončící. Jen se překlopí z extenzivní do intenzivní polohy, zaměřené do hranic města a na kvalitu. A to se bavíme jen o části rozvoje zaměřené „investičním“ směrem, tak jak jsme si ho v komisi sami vymezili.

Václav Seyfert

Foto: Miloš Buček