Lednové kalendárium Tišnovska

Lednové kalendárium Tišnovska

2. LEDNA – PŘED 150 LETY
V sobotu 2. ledna 1869 se v Malhostovicích
narodil Josef Mrkos. Vystudoval orientální
jazyky a filozofii, přeložil mimo jiné
Perské povídky a čtyři díly Tisíce a jedné
noci, řadu let věnoval studiu koránu a napsal
i vědecké dílo o životě Mohamedově.
V roce 1918 byl posledním ředitelem pražské
Strakovy akademie a bojoval za zachování
její budovy k původnímu účelu.
Přes jeho snahu zde ovšem byly zbudovány
kanceláře státních orgánů nově vzniklé
republiky a dnes je tam sídlo Úřadu vlády
ČR. Mrkos zemřel v Praze 7. března 1927.
3. LEDNA – PŘED 125 LETY
Ve středu 3. ledna 1894 se v Moravských
Knínicích narodil jako třinácté dítě v rodině
Antonín Šrámek. Absolvoval průmyslovou
školu, byl zaměstnán jako architekt
a po svých cestách do jižních krajů
začal natolik úspěšně psát, že se záhy
stal předsedou vydavatelského družstva
Moravského kola spisovatelů. Mezi jeho
nejznámější literární práce patří romány
Bukovští a Hráči s mládím, exotická arabeska
Láska z východu, rodová kronika
Píseň a pluh nebo historická tetralogie
Dubrovník, pojednávající o soumraku tzv.
dubrovnické republiky v napoleonských
dobách. Zemřel 13. února 1972 v Brně.
5. LEDNA – PŘED 15 LETY
V pondělí 5. ledna 2004 vyhlásil Městský
úřad Tišnov podle zákona o ochraně
přírody a krajiny lipové stromořadí
podél starého tišnovského hřbitova
za památné a nechal tuto skutečnost
zapsat do ústředního seznamu ochrany
přírody. Stromořadí, vysázené koncem
19. století, původně zahrnovalo 24 lip,
po bouřkách v květnu 2009 a červenci
2013 ale dvě lípy padly, takže v současnosti
je tu 22 stromů s obvodem kmenů
v rozmezí 1,13 až 2,53 m. Druhově jsou
zde zastoupeny jak lípa malolistá (srdčitá),
tak velkolistá.
8. LEDNA – PŘED 110 LETY
V pátek 8. ledna 1909 zemřel tehdejší starosta
Tišnova František Müller. Narodil
se 27. února 1847 a patřil k nejvýznamnějším
osobnostem, které v historii města
tento post zastávaly. Podrobně jsme o něm
psali v rámci dlouhodobého seriálu o čestných
občanech v letošním únorovém čísle.
8. LEDNA – PŘED 65 LETY
V pátek 8. ledna 1954 zemřel v Brně Alois
Václav Kožíšek, autor turistické a vlastivědné
publikace Tišnov a Předklášteří,
která vyšla v roce 1924 jako propagační
publikace Zemského cizineckého svazu
číslo 17. Podobného typu jsou i další jeho
knihy jako Veřejné osvětlení v Brně, Brno
město a okolí, Město a zámek Žďár a další.
K Novému roku 1946 vydal pro své přátele
jako soukromý tisk na ručním papíře
knihu Jeden ze tří v počtu 150 číslovaných
výtisků. Narodil se 20. června 1886.
11. LEDNA – PŘED 65 LETY
V pondělí 11. ledna 1954 zemřel akademický
malíř a fotograf Norbert Pokorný.
Narodil se 6. června 1869, vyučil se pekařem,
ale po vojně byl přijat ke studiu v ateliéru
akademického malíře Josefa Ladislava
Šichana. Kromě techniky malby a kresby
se zde věnoval i fotografii. Následně mu
tišnovský starosta František Müller poskytl
půjčku na studia v Praze, kde Pokorný
dokončil v roce 1897 Akademii výtvarných
umění a vrátil se do Tišnova. V domě č. 10
na dnešní Brněnské ulici si zřídil ateliér
a brzy získal celou řadu zakázek různého
charakteru. Vedle portrétní a církevní malby
se věnoval i krajinářství a restaurování
obrazů, ve 30. letech pracoval také na Slovensku.
Oltářní obrazy vytvořil například
v Lomnici, Vranově, Deblíně, Makově, Malackách
a na dalších místech. Byl členem
Krasoumné jednoty a Syndikátu výtvarníků.
15. LEDNA – PŘED 75 LETY
V sobotu 15. ledna 1944 zemřel
MUDr. František Kuthan, zakladatel
zdejšího sanatoria pod Klucaninou, čestný
občan města Tišnova, o němž jsme
zveřejnili rozsáhlé pojednání v lednovém
čísle Tišnovských novin z roku 2017.
16. LEDNA – PŘED 15 LETY
V pátek 16. ledna 2004 zemřel bývalý hokejový
reprezentant Slavomír Bartoň. Narodil
se 12. ledna 1926 v Lipůvce, v roce 1945
maturoval na tišnovském gymnáziu ve třídě
profesorky Boženy Kociánové. S hokejem
začínal v sezóně 1943/44 v Sokole Kuřim,
pokračoval v Černé Hoře a přes několik brněnských
klubů se dostal do slavné Komety
(tehdy Rudá hvězda Brno), s níž vybojoval
v letech 1955–62 sedm mistrovských titulů.
Zúčastnil se dvou olympiád (1952 a 1956)
a čtyř mistrovství světa v období 1953–58,
z nichž si přivezl dvě bronzové medaile;
v reprezentačním dresu absolvoval celkem
63 utkání. Hokejovou kariéru ukončil
v barvách tehdejší TJ Gottwaldov. Souběžně
se věnoval i fotbalu, v letech 1949–50 sehrál
29 prvoligových zápasů za brněnskou
Zbrojovku a pražský ATK (dnešní Dukla).
Po skončení sportovní kariéry působil jako
hokejový trenér, mimo jiné i u reprezentačních
týmů Itálie a Polska.
22. LEDNA – PŘED 25 LETY
V sobotu 22. ledna 1994 zemřel Miroslav
Trmač, učitel, vlastivědný pracovník
a historik, pravidelný spolupracovník měsíčníku
Tišnovsko (předchůdce dnešních
Tišnovských novin). Narodil se 18. května
1923 v rodině zdejšího živnostníka, v roce
1942 odmaturoval a po otcově smrti řídil
rodinnou firmu souběžně se studiem
na Pedagogické fakultě v Brně. Významně
se angažoval i v ochotnickém divadle.
Po sňatku s Anežkou Novákovou odešel
na Znojemsko. Byl autorem či spoluautorem
řady brožur s historickou tematikou,
např. 150 let keramické továrny v Kravsku,
Olbramkostel, Mariánské poutní
místo Hluboké Mašůvky nebo Josef Moučka
– hudební pedagog a jeho rod.
27. LEDNA – PŘED 100 LETY
V pondělí 27. ledna 1919 přijala Rada
města Tišnova usnesení o vybudování
kolonie dělnických domků, které bylo
o čtyři dny později potvrzeno i obecním
výborem. Město tím reagovalo na akutní
nedostatek bytů po první světové válce.
Následná jednání vyústila ve vznik
Všeobecně prospěšného stavebního
a bytového družstva pro Tišnov a okolí
(březen 1921), řízeného devítičlenným
představenstvem, v jehož čele stáli starosta
Alois Řezáč a továrník Antonín
Mouka. V rozmezí let 1922–28 pak bylo
v Tišnově postaveno 78 domů (zejména
Družstevní ulice), další byly vybudovány
v Kuřimi, Doubravníku, Lomničce a jednotlivě
i v dalších obcích.

Václav Seyfert

ilustrační foto

Další článek:
Předchozí článek: