Podletí – tajemství dlouhověkosti

Po letním slunovratu klesá plodování včelstva. V měsíci červenci a srpnu je založen plod, z něhož se vylíhne většina zimních včel. Tyto včely jsou v larválním stádiu velmi dobře živené. Zatímco na jaře živí jedna včela dvě buňky plodu, tak u zimních včel je to obráceně – dvě včely na jednu larvičku. Málo plodu, tedy lepší péče, znamená dlouhověké včely.

Zimní včely je nejlépe vychovat v dostatečném počtu na doneseném medu, který se v plodišti nevytáčí. Ve druhé polovině srpna včelstva teprve dokrmíme. Na medu jsou zdravá a v patřičné síle. Je to jejich přirozená potrava. Tak jako odedávna i dnes potřebují dobrou matku, prostor ke kladení a dostatek zásob medu a pylu v plástech. Mimo to také dostatečné větrání pro přívod vzduchu. Tomu všemu včelstvo přizpůsobí velikost svého zimního hroznu.

Produkční včelstva jsou již asi od 15. srpna ve druhé sestupné fázi a pomalu ukončují plodování. Pouze slabší oddělky, mají-li dostatek zásob, se snaží ještě dohnat svoji početnost. Včely líhnoucí se v září budou vychovány také jako dlouhověké zimní včely.

Délka včelího života je tedy velice rozdílná. Zatímco matka žije zpravidla 2 až 3 roky, včela dělnice v létě většinou 3 až 5 týdnů. To má velký význam pro ozdravění včelstva. Bez stálé produkce plodu by však včelstvo v létě brzo zahynulo. Zimní včely žijí až 6 měsíců i déle. Z ekonomických důvodů je zimní společenství včel poloviční než před letním slunovratem. Čím později v podletí se dělnice vylíhnou, tím mají delší životnost – dlouhověkost. Ale pozor na roztoče, ti naopak zkracují životnost zimní generace.

V podletí po vytočení medu je třeba včelstva ošetřit proti roztoči a připravit je na zimu. Je důležitým mezníkem v životě včel!

Text i foto Josef Permedla